Živý plot má mnoho předností: brání pozemek před větrem, hlukem a prachem i před nežádoucími pohledy. Investice do jeho založení nebývá zanedbatelná. Správná péče zvýší jeho životnost i vzhled. Také záleží na volbě správných rostlin i na tom, jak stříháme živý plot během prvních dvou až tří let. Cílem stříhání pásů živého plotu je zaručit zdravý a hustý růst a udržet úhledný tvar.

Na tzv. formální živý plot vybíráme druhy, které dobře snášejí opakovaný řez. Často jsou to pomalu rostoucí dřeviny s malými lístky jako je Tis červený, Zerav obrovský, Cesmína, Ptačí zob. Například jeho kultivar Atrovirens má polovytrvalé listy, které zůstávají na keři i přes zimu. Obvykle vysazujeme plot jedno druhový, pokud kombinujeme různé druhy, volíme takové, jejichž rychlost růstu je podobná.

Řez po výsadbě

Při výsadbě keřů na jaře nebo na podzim výhony seřízneme podle druhu o jednu třetinu u buku a habru. Hloh a Ptačí zob odřízneme koncem jara 15–30 cm nad zemí. Koncem léta seřízneme vedlejší výhony. Po zimě odstraníme polovinu nově vyrostlých částí. Od slunovratu zažívají živé ploty druhé období rychlého růstu. Snadno se zotaví po zkrácení a utvoří mnoho mladých výhonů. Takové zásahy zajistí silné a husté větvení.

Údržba

Pravidelná údržba zajistí požadovanou hustotu plotu od země až k vrcholu. Při střihu by měly být strany vždy mírně skloněné k širší základně. Nemocné nebo poškozené výhony odstraňujeme ihned, jakmile je objevíme. Četnost střihu závisí na druhu dřeviny. Vždyzelené stříháme od jara do podzimu, opadavé druhy v druhé polovině léta. Po každém takovém zásahu je vhodné půdu přihnojit, zalít, odplevelit a mulčovat. Je častou chybou, že ploty zůstávají stranou naší pozornosti, přitom přihnojit bychom je měli každoročně z jara živočišnými moučkami a pak rozloženým kompostem nebo hnojem.

Zmlazení

Staré nebo přerostlé a nevzhledné ploty zmladíme v několika fázích, rozložených i do následujícího vegetačního období. S obnovou opadavých druhů dřevin začínáme za vegetačního klidu, v zimě, vždyzelené druhy naopak obnovujeme uprostřed jara. Zmlazovací řez v některých případech provádíme až na kmínek a vypěstujeme zdravý porost znovu.

Výška živých plotů

Vybíráme druhy po dobrém rozmyšlení, kam jsou rostliny určeny a jakou mají splňovat funkci. Rozeznáváme čtyři velikosti:

• Nízké od 0,4 do 1,0 m s významem okrasným a s šířkou 0,4 až 0,6 vysazované ve vzdálenosti 0,5 m od sebe. Jsou vhodné k obroubení záhonů nebo cestiček, či k optickému rozdělení zahrady.
• Středně vysoké od 1,0 do 2,0 m jsou nejčastější, šířka se pohybuje v rozmezí 1,0 až 1,5, vzdálenost od 0,5 do 0,8 m.
• Vysoké tvarované živé ploty s výškou od 2,0 do 4,0 m jsou vhodné na okraje pozemků k zakrytí vyvýšených míst.
• Vysoké netvarované živé ploty s výškou od 2,0 do 4,0 m jsou vhodné na okraje pozemků k zakrytí vyvýšených míst.

Příklad vhodné doby stříhání podle druhů

• Brslen (Euonymus): od května do června
• Buk lesní (Fagus sylvatica): koncem léta
• Cesmína (Ilex): koncem léta
• Cypřiš (Cupressus): 2–3krát ročně ve vegetačním období
• Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana): 2x ročně (na jaře a v časném podzimu)
• Dřišťál (Berberis): uprostřed léta
• Habr obecný (Carpinus betulus L.): uprostřed nebo koncem léta
• Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea): na jaře po odkvětu
• Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna): v létě a na podzim
• Levandule lékařská (Lavandula officinalis): dvakrát ročně (na jaře a po odkvětu)
• Ptačí zob (Ligustrum vulgare): 3-4krát ročně (ve vegetačním období)
• Tis červený (Taxus): 1-2krát ročně (ve vegetačním období)
• Zimolez lesklý (Lonicera nitida): 3-4krát ročně (ve vegetačním období)
• Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens): 2-3krát ročně (ve vegetačním období)

Nářadí pro střih živých plotů

Pro stříhání použijeme elektrické či akumulátorové nůžky, tzv. plotostřihy případně velké ruční na živý plot. Lišty plotostřihu mají délku 20 až 70 cm. Kratší lišta je vhodná pouze na malé, úzké pásy živých plotů, a také se s ní dobře tvaruje. Nejběžnějším typem jsou 50 až 60 cm dlouhé plotostřihy, které váží 2 až 4 kg. Trojúhelníkové nože kmitají (až tisíckrát) k vodící liště. Výběr rozteče kmitajících nožů závisí na tloušťce větví, které stříháme.

Jak stříháme

Lištu odkláníme 15 stupňů od roviny stříhání a postupujeme vždy zeširoka ze strany na stranu ve směru ze spodu nahoru. Rozhodně nestříháme s nůžkami zvednutými nad výší ramen. Přípojný kabel nesmí nikdy přijít do místa, kde stříháme – vždy ho držíme za zády. Nestříháme také ve tmě, za deště, bez ochranných brýlí a rukavic. Každé nůžky musí být opatřeny pojistkou. Po práci před uložením nože otřeme do sucha a promažeme speciálním olejem.