Byla nebo nebyla Kristova koruna upletena z trnitých větví hlohu? Kdo to ví… Pravda je, že hloh je z toho důvodu vnímán jako posvátný.  Slavný glastonburský hloh v jižní Anglii prý vyrostl z poutnické hole Josefa z Arimatie – právě toho muže, který pohřbil Ježíše. Sem, do míst kde se nachází tajný vchod na ostrov Avalon, přivezl prý z Palestiny Svatý Grál a do země zde také zatkl svou poutnickou hůl. Stalo se to na Štědrý den a hůl se navzdory roční době zazelenala.

Zda skutečně tudy přišlo na britské ostrovy křesťanství těžko říct, ale kolem hlohu pak v Glastonbury vzniklo opatství, kde je prý pochován král Artuš s královnou Ginevrou. Ten hloh (nebo jsou to jeho potomci?) zde prý kvete vždy na Vánoce a v zápětí znovu o Velikonocích.

Hloh při předvídání budoucnosti

Úcta k hlohu je ovšem nejspíš staršího data, protože strom či keř je součástí i tak zvaného keltského stromoskopu. A ačkoliv jeho dřevo je tvrdé a dřevo lípy měkké, tvoří podle něj dvojici, která ovládá život zrozenců (ale pro pravověrné „Kelty“ správně lidí počatých) mezi daty 11. až 20. března a 13. až 22. září.  Zmíněné dřevo hlohu se podobá hrušni,a protože je poměrně houževnaté používalo se dřív na násady motyk a rýčů či topůrka sekyr. Charakterizuje se texturou jemnou a letokruhy sotva zřetelnými, ale výborně se soustruží a leští. Vynikající jsou z hlohu také živé ploty, vpravdě neproniknutelné a po zastřižení na pohled jakoby sametové. Ovšem s množením hlohu je kříž: semena klíčí až po roce a rozmnožování řízky není snadné, nejlépe to jde z odkopků.

Kolik je druhů hlohu?

Hloh obecný (Crataegus Laevigata) patří do čeledi růžovitých. Květy má pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené hložinky. Je to strom nebo keř, který doma byl původně v Evropě, severní Africe a Malé Asii. Je otužilý a tedy vyžadující minimum péče. Ač jeho větvoví působí dost nepořádně, silné prořezání by mu jen uškodilo. Květy navštěvuje až sto padesát druhů hmyzu. Hlohu je minimálně přes dvě stovky, ale kdo to vlastně ví, když se všechny mezi sebou snadno kříží? Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny, jiné v kuchyni a zase jiné v zelené apatyce. Pohříchu chutnější, než ten náš, jsou dlouhověké druhy s oranžovými či žlutými plody velkými jako třešně. Hloh azarol používají v likérkách a konzervárnách. Plody arménského hlohu vratičolistého se zase dají jíst syrové. Osobitý je druh ze skotské Vysočiny. Malvice nebo chcete-li hložinky mohou být červené, černé a nebo žluté a dokonce zeleně proužkované. Indiáni šarlatové plody druhu cocinea s jeřabinami a vařenými ptáčnicemi sušili a pak lisovali na zimu.

Nejen proti bušení srdce

Z hlohu sbíráme mladé listy, květy i plody a všechno to můžeme použít pro své zdraví. Nejvíc léčivých látek je v květu. Hloh obsahuje flavonoidy a triterpenické kyseliny, dále aminopuriny, třísloviny, saponiny a vitamíny C a B. Květ a listy sbíráme před rozvinutím a sušíme do čtyřiceti stupňů, plody v září a říjnu – ale ty sušíme v teplotě do sedmdesáti stupňů a to pořádně, protože rády plesnivějí. Droga rozšiřuje koronární tepny, posiluje srdce, zlepšuje krevní oběh. Snižuje tlak a prokazatelně funguje proti skleróze.

Hlohová pitná kúra

Nálevem ze dvou lžiček řezané drogy na šálek, který pijeme dvakrát denně, posílíme prokrvení mozku. Nebo jednu čajovou lžičku hlohového květu spaříme šálkem vody a necháme pět minut louhovat. Pít budeme ráno a v poledne jeden a před spaním dva šálky na posílení srdce a nebo v klimakteriu. Pokud budeme tento nápoj sladit, pak výhradně medem. Někteří by přísahali na blahodárné účinky pití hlohového nečaje při nespavosti. Pozitivní dopad byl pozorován i proti poškozením pojivové tkáně artrózou a artritidou a vrzající kolena. V jistém věku bychom hloh měli „proti blbnutí“ pít zřejmě zcela pravidelně.

Hloh v kuchyni

Víno z hlohu nám nevyšlo nic moc a zavařeninu také známe lepší. Kdo přidává pupeny a mladé listy pro osobitou a pro někoho až oříškovou chuť do salátu, měl by mít na paměti, že málo stačí, protože jsou mírně jedovaté. Ve Švédsku z hložinek připravují k masu překvapivou omáčku na způsob kečupu. Doporučujeme! Připravíme ji podle jejich receptu z v půl litru jablečného octa uvařeného kila stopek zbavených plodů. Vaříme zvolna půl hodiny, pak propasírujeme přes plastový cedník, přidáme patnáct deka cukru, sůl a čerstvě umletý pepř podle chuti a znovu vaříme asi deset minut. Horké naplníme do sklenic, uzavřeme a obrácené necháme zchladnout. Zkuste to!