Most nesený šestnácti oblouky je dlouhý 515 metrů a 76 centimetrů, široký 9 metrů a 40 centimetrů. Jeho základní kámen položil osobně císař Karel IV. roku tisícího třístého padesátého sedmého, dne devátého července v pět hodin ráno třicet jedna minut – tak prý rozhodli královští astrologové. Není číselná řada, která vznikla, zajímavá? Posuďte sami: 135797531… Ponechme však zatím úvahy nad magickým smyslem čísel a vydejme se na procházku mostem. Všimněme si toho, co z něj činí celek zcela výjimečný: ojedinělé galerie plastik.

Když projdeme staroměstskou mostní věží, odborníky považovanou za „nejskvělejší bránu gotické Evropy“, vstoupíme do světově unikátní kamenné aleje. Prohlídku začneme zleva.

Ochránce vdov a sirotků – svatý Ivo

Mezi svatými původem z Francie najdeme jméno Ivo (nebo také Ive) hned dvakrát, v obou případech vychází ze starogermánského íwa , což není naše jíva, ale tis. V případech obou Ivů se také jedná právníky. Ten první pocházel z Chartres a žil v letech 1040 až 1116, byl biskupem a sepsal sbírky církevního práva. Ten druhý, „náš člověk z mostu“, kterým procházku vlevo za staroměstskou mosteckou věží otevíráme, byl také skutečnou historickou postavou. Víme o něm, že zemřel roku 1303. Působil jako kněz a významný představitel církevního soudnictví. K jeho svatosti ovšem přispěla především právní ochrana, kterou poskytoval nemajetným – hlavně již příslovečným vdovám a sirotkům. Protože ho za svého patrona zvolila právnická fakulta pražské univerzity, objednala si roku 1711 i jeho sochu. A tak nás hned na počátku cesty nejslavnější kamennou alejí na světě uvítá dílo jednoho ze symbolů barokní Prahy – Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738). Adepti právních věd se prý k soše chodili před zkouškami modlit. Nakolik to tenkrát pomáhalo, jasné není, a k čemu by to bylo dnes, už vůbec ne, protože Braunův originál nahradila roku 1908 kopie od F. Hergesela. Světec drží v pravé ruce zákoníky a levou vztahuje v ochranitelském gestu nad skupinu chudých klientů. Pomocníka má ne ledajakého: kdo že to stojí po Ivově pravém boku? Meč, váhy a zavázané oči nenechávají na pochybách – je to sama Spravedlnost.

Reformátor cisterciáckého řádu – sv. Bernard

Proti svatému Ivovi je socha zakladatel řádu mnichů cisterciáků. Bernard z Clairvaux (1090-1153) se narodil nedaleko Dijonu v burgundské šlechtické rodině. Jméno Bernard, skládající se ze slov bär – medvěd a hart – tvrdý předurčuje svého nositele: měl by být „statný jako medvěd“. A Bernard, jak Francouzům sluší, opravdu nebyl žádný suchar a krev měl vřelou – praví se, že pohled na jakousi krasavici ho tak nažhavil, že oheň, který mu vzplál v slabinách, uhasil budoucí světec skokem do zamrzlého rybníka. Aby zkrotil své smysly, dal se na pokání a vášeň pro ženy dík mystickému prožitku Kristových utrpení obrátil nakonec k Madoně. Přísně zreformoval cisterciácký řád a ještě zorganizoval křížovou výpravu. Osud církve řídil po celou první polovinu třináctého století. O úctě, které se těšil, vypovídá i nápis pod sochou proti svatému Ivovi: „Kdyby si měl archanděl Gabriel vybrat jinou tvář tvář, přijal by Bernardovu“. Uprostřed soklu tvořeného andílky v oblacích stojí Marie s Ježíškem a vpravo od ní klečí světec. Buclatý andílek mu nese opatskou mitru. Další vlevo drží kříž s rouškou – veraikonem. A pod křížem najdete nástroje Kristova umučení, takže nechybí kohout, který před zradou učedníka Petra třikrát zakokrhal, rouška, na níž se Veronice otiskla Spasitelova tvář, ani kostky, s nimiž hráli vojáci o jeho roucho. Peníze ku větší slávě reformátora svého řádu opatřil opat cisterciáckého kláštera v Oseku B.Litwerig a s objednávkou se šťastně obrátil na Matěje Václava Jäckela. Ten už v Praze sochařil víc než dvacet let a na rodné Sasko nejspíš docela zapomněl. Přesto, že ve své dobře zavedené dílně jistě nepracoval sám, udiví nás nejspíš skutečnost, že na současné kopii sochy, kterou Jäckl vytvořil roku 1708, pracoval v roce 1980 úctyhodný restaurátorský a sochařský tým ve složení Hlavatý, Vajchr, Viškovská-Altmanová, Tomšej, Wolf a Vitvar.

Prohlídka soch na Karlově mostu: díly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12