Originální ručně tesaná kamenná koryta byla ještě před několika desetiletími při přestavbách venkovských stavení spíše na obtíž a často končila na skládce. Kdysi stávala někde nedaleko hnoje a dnes jsou hledanou (a draze placenou) starožitností. Koupit si k osázení koryta nová, vyrobená nikoliv s myslí na kdákající slepice nebo něžnou koňskou tlamu, ale již opatřená odtokovým otvorem, je drahé.
Tak jsme si žlaby z umělého kamene vyrobili sami (ZDE) . Dáme do nich skalničky, trávy nebo trvalky (nám se osvědčili jehličnany, borovice kleč a jalovce v kombinaci s kořením pro kuchyň), a také si vyrobíme přenosnou nádobu, které budou slušet letničky. Na její výrobu použijeme formu – velký plastový květináč, a dále si připravíme hotovou betonovou směs nebo její jednotlivé složky, konev s vodou, vědro, v němž beton umícháme, mikrotenovou fólii, lopatku a ochranné rukavice.
Betonová mísa na kytky
Beton nanášíme od zdola nahoru a dodržujeme sílu vrstvy tři centimetry. Nezapomeneme udělat odtokový otvor ve dně. Povrch uhladíme. Pokud ho ovšem chceme nějak strukturovat, můžeme do betonu vtlačit listy, které po ztvrdnutí odstraníme hrubším kartáčem (třeba javor má moc pěkné žilkování, ale záleží jen na nás).- Do tuhnoucího betonu můžeme vtlačit drobné oblázky a vytvořit z nich třeba mozaice podobný vzor. Z betonu vytlačenou vodu pak odsajeme papírovou utěrkou. On ale i hladký povrch či plocha strukturovaná třeba širokými zuby starého hřebenu má něco do sebe.
- Nádobu necháme pár dní pomalu schnout, aby nám při následné manipulaci nepraskla. Vyklepneme z ní plastovou formu – kopyto. Začistíme ji hrubým kartáčem a můžeme zvenčí natřít barvou na beton. Koryta z umělého kamene i tuto přenosnou nádobu můžeme konečně osázet.
Čemu se v korytech daří
Výběr rostlin k osázení koryta závisí na velikosti žlabu i na tom, kam ho umístíme. Klasiku představují skalničky – mívají krátké kořeny a v mělkých žlabech se jim daří dobře, protože do určité míry připomínají jejich přirozené prostředí. Pro malá alpina použijeme nezbytně dobře propustný substrát. Zajímavé je třeba koryto osázené různými kultivary netřesků, které ho i při zcela minimální péči z naší strany během pár let zcela vyplní. Jehličnany časem proměníme v jakési bonsaje, nebo můžeme zastřihovat délku jehlic tak, jak to také dělají Japonci. Trávy ostříháme zjara těsně nad korytem.
Údržba osázeného žlabu
Není nijak náročná, pouze v létě je nutná zálivka každý večer, protože koryto během dne velmi rychle vysychá. Přihnojování není nezbytné, pokud ho ovšem praktikujeme, končíme s ním v srpnu. Před holomrazy rostliny chráníme přikrytím několika smrkovými větvemi. Některé nádoby s kořením můžeme na zimu přemístit do chladné místnosti.
Minialpinum
Při zakládání budeme potřebovat trochu kamenné drti nebo štěrku na drenáž, několik kamenů pokud možno jednoho druhu, středně těžkou zeminu, vybrané dřeviny a skalničky. Odtokové otvory zakryjeme plochými kameny. Drenážní vrstva na dně by měla být asi tři centimetry silná. Za deštivého počasí a v zimě nesmí ve žlabu v žádném případě stát voda, jinak by rostlinám uhnívaly kořeny. 
Koryto naplníme téměř po okraj středně těžkou zahradní zeminou s přídavkem rašeliny – lehká půda nebo samotná rašelina v létě rychle vyschnou. Zem důkladně upěchujeme a umístíme kameny jednoho druhu nalezené ve volné přírodě. Není vhodný čerstvý lomový materiál. Ploché kameny skládáme vždy v jednom směru i úhlu sklonu. Pokud mají zřetelné vrstvy, rovnáme je podle nich. Dařit se zde bude například polštářkům z netřesků, rozchodníkům a lomikamenu.