Pro jednoho představuje zahrada produkční plochu. Druhému je místem aktivního sportovního vyžití. A třetí? Pro něj může být prostorem pro snění. A když se všechny tři zájmy sejdou v jedné rodině (a nebo ještě další – řekněme potřeba vyčlenit místo pro hraní a zábavy dětí) a nabízí-li nám zahrada větší prostor, můžeme zóny zahrady od sebe opticky oddělit. Použijeme živé ploty, drobné zahradní stavby a nebo originální výškové rozrůznění. Modelaci terénu a nebo jeho terasování vyžaduje i svažitý pozemek. Tam by nám ze záhonů při každém dešti zemina i s tím, co jsme do ní zasadili, z kopce utíkala.
(2011) *** Při stavbě nejen podsklepeného domu vznikají velké objemy materiálu. Můžeme je použít k modelaci jinak rovného terénu. A využitelnost svažitého pozemku výrazně zvýšíme, když při terénních úpravách změníme výškové úrovně. Vyvýšení nebo naopak zapuštění některých ploch pomohou zahradě dodat soukromí i na menších pozemcích a udělat z nich originální zelený šperk.
I modelace je dost náročné stavební předsevzetí
Čtení o modelaci terénu vnímáme jako vstup do tématu, protože stavba různých typů opěrných zídek spojená s terasováním jsou na jedno povídání značně obsáhlé a určitě si vyžádají vlastní příspěvky. Na menší úpravy stačíme s motykou, lopatou a kolečkem, nicméně kdo se třeba pokusil o výkop pro vodovodní přípojku ví, jak nečekaně mohutné objemy zeminy to jsou. Mechanizace nám tady přijde vhod a ačkoliv při stavbě moderního domu obvykle nejsou na podobné tříštění sil čas ani prostředky, je fajn nasazené stroje pro terénní úpravy využít. Další možností je obrátit se na specializovanou zahradnickou firmu, které vlastní sběratelským „angličákům“ podobné, ale neuvěřitelně výkonné stroje: s čím byste se vy mořili týdny, zvládnou za odpoledne.
Výhody přirozených tvarů
Rovinný terén upravujeme do mírně zaoblených vyvýšenin, kopečků, valů, nebo naopak prohlubní, jejichž základním znakem je plynulý přechod mezi jednotlivými úrovněmi. Ve svažitém terénu je ale modelování na zábor plochy náročnější než terasování. Modelací můžeme opravovat chyby terénu, například zaoblením hran prudších svahů vytváříme měkčí povrchové křivky.
- Pracujeme pouze se zeminou, nemusíme stavět opěrné zídky ani jiné stavební prvky, což je rozhodně levnější, než jiné úpravy.
- Při vytváření násypných tvarů můžeme použít vykopanou spodinu (podorniční vrstvu zeminy), která nám zůstala po budování základů domu, hloubení jámy na bazén nebo při zakládání jezírka (stejně bychom ji museli vyvézt), využijeme také inertní stavební odpad čili stavební suť .
- Po zatravnění modelovaný terén umožňuje jednoduchou údržbu ploch, tedy plynulé sekání bez protivného přenášení sekačky.
Kdy je modelace výhodná
Modelací vytváříme nebo upravujeme svahy do dvaceti stupňů. Nejprve „sloupneme“ vrchní zhruba dvaceticentimetrovou vrstvu půdy a tuto ornici odložíme. Později ji na nových hůrkách a dolinách použijeme jako horní vrstvu: právě do ní budeme sázet dřeviny, květiny a sít trávu, případně bude ornice sloužit pro pokládku travního koberce z drnů. Terénní vlny musíme pořádně utužit buď motorovým pěchem nebo udusat kůly. S prkénky přivázanými na botách po způsobu sněžnic to sice jde také, ale kdo to zkusil, pravděpodobně bude přemýšlet o racionálnějším způsobu.
Sklon svahu versus typ půdy
Požadavky na zabezpečování svažitého terénu ovlivňují sklon, mechanické vlastnosti půdy a geologické podloží. Jestliže zohledníme erozní vlastnosti vody, je u většiny hlinito-písčitých a hlinitých půd přijatelný úhel sklonu svahu do šestadvaceti stupňů. U půd těžších, jílovito-hlinitých a jílových, lze připustit sklon dvanáct až dvacet stupňů.
Terasování pozemku
Ale co tam, kde je naopak zahrada ve svahu? To je ještě větší téma, alespoň ho tedy nakousneme. Při terasování pozemek rozčleníme na více úrovní ochrannými a opěrnými zdmi ve svažitém nebo strmém terénu. Ty svah zachytí, zmírní jeho sklon a vytvoří jednu či více teras. Ty se dobře uplatní i tam, kde je méně místa třeba proto, že je pozemek více zastavěný. Někdy ovšem musíme podepřít i mírný svah ohrožený stékající povrchovou vodou. A samozřejmě má terasování význam tam, kde chceme mít záhony – z těch by totiž silnější déšť, jak jsme již řekli, zeminu splavoval.