Že když se řekne „ten na něj ale má žáhu“ není pro dotyčného nic dobrého ví každý, koho někdy žáha pálila. Žáha prostě žahá. My se této nepříjemné poruchy v trávicím ústrojí dopracujeme na první pohled vcelku příjemným hodováním věcí dobrých, leč těžkých nebo ostrých či sladkých. Často proto nejrůznější potíže trávení patří k doznívání rodinných oslav, masopustů i svátků, jako jsou Vánoce a Nový rok. Žaludek trpí. Vyhnout se tomu lze klášterní střídmostí a nápor potíží zjemnit například bylinkami.
(2014) *** Nejlepší by samozřejmě bylo si žaludek nezprasit. A nedopadnout tím pádem jako zlý pes z roztomilého vyprávění Josefa Čapka o tom, jak si pejsek a kočička upatlali dort a zlý pes jim ho nekompromisně sežral. Pravda je, že na krátkodobou rozkoš je v podstatě lékem jen dlouhodobá dieta a odříkání. To se týká potíží z jídla i pití.
Na kočku
Vedle trýznivých opatřením jako za hladomoru můžeme připravit jídla, která náš žaludek na stravovací šoky (v uvedených případech především alkoholovou smršť) do jisté míry vypolštářuje. Klasiku v tomto případě představuje polévka česnečka čili ukrop (ZDE) a hlavní jídlo v podobě nepřekonatelného kolena se zelím (ZDE). Protikocovinový účinek také tomu, kdo má zahrádku, nabízí artyčok, z něhož lžičku drcených listů zalijeme čtvrt litrem vařící vody a dvacet minut necháme odstát. Pak scedíme a pijeme dvakrát denně.
Až se žáha zeptá, co jsi dělal v létě
V létě máme ovšem méně příležitostí si břicho pokazit. Trávicí ústrojí zatěžuje hlavně přemíra tuků z masitých pokrmů, smaženého a také svátečního pečiva a cukroví, takže žaludeční problémy nás potkávají především v podzimních a zimních měsících. Protože zabíjačkové hody v rozkvetlém sadu jsou méně pravděpodobné, mohou se na pro žaludek náročnější časy připravit pěstitelé a sběrači. Bylinky totiž trávení mohou hodně pomoci.
Známý heřmánek a neznámý smil a slanobýl
Na překyselení žaludku jež jde s pálením žáhy ruku v ruce pomáhá univerzální heřmánek lékařský (Matricaria recutita), který v zažívacím traktu působí silně protizánětlivě. Také vám odvětrá střeva a konejší rozhoupaný žaludek. Lžíci sušených květů zalijte hrnkem vroucí vody, louhujte čtvrt hodinky a pijte ráno, v poledne a večer. Slinivku a ledviny zase pročistí smil písečný (Helichrysum arenarium). Roste na kamení a písku a sbírají se ještě nerozevřená žlutá květenství. Proč jen jí asi Rusové říkají „bylina nesmrtelnosti“? Stačí jednu čajovou lžičku spařit čtvrt litrem vody a nechat dvacet minut být. Při pití vás možná zaskočí zjištění, že život může být opravdu hořký! Další méně známou bylinkou je slanobýl chlumní (Salsola collina), který upraví nadměrný cholesterol a srovná hladinu cukru v krvi. Nálev připravíme stejně jako ze smilu, ale pít ho budeme třikrát denně během jídla.
Chraňte svá játra
Neradostná situace – žáha vás pálí v jícnu, břicho bolí a střeva jsou těžká. Mezi tvrdými játry byste mohli louskat ořechy. A na játrech přitom zatraceně záleží. Ony totiž musí zpracovat všechno, co jste snědli a vypili a vychytat z toho jedy, zpracovat tuky a rozštěpit cukry. Na to potřebují vyrobit v odpovídajícím množství a kvalitě nezbytnou žluč. Péči o játra se v NH věnujeme v několika textech (ZDE). Koukněte se na ně! Z bylinek játrům pomáhají i andělika, bedrník, benedikt lékařský, kmín, kuklík, zeměžluč a čekanka, hned zjara smetánka. Z té si můžeme dát asi decku nálevu vždy před jídlem pro zvětšení tvorby žluči. Nápoj vznikne z dvacet minut louhované směsi dvaceti gramů kořene smetánky, deseti nati řepíku a čtyřiceti máty, která tomu dodá celkem přijatelnou chuť.