Zvířata na zahradě

Chlapec s kotětem na zahrádce u domu
Chlapec s koťátkem na zahrádce, foto med
Kocourek leze na strom, foto med

Nejoblíbenějšími společníky lidí jsou bezpochyby psi a kočky. Jejich předky chovali lidé po svém boku celá staletí, takže ztratili přirozený pud sebezáchovy. Ale jejich touha lovit, pořád utíkat kdoví za čím, a naopak zas ve svém pohodlíčku spokojeně odpočívat, se jich drží stále. Psovi postavíme na zahradě zateplenou boudu a kočce dopřejeme šplhání po stromech, což je pro ni lepší než škrabadlo. Abychom ochránili ptáčky na zahradě, připevníme kočce na krk malou jemnou rolničku, která ptáky včas varuje.

Výběh s psí boudou, foto med

Na rozdíl od kočky, která se po řádění v zahradě ráda schoulí doma na polštáři, pes pobyt venku miluje. Má přehled a kontrolu nad každou vůní, pohybem a zvukem, který ho z nejhlubšího spánku vyprovokuje k okamžité aktivitě. Potřebuje však svoje místečko: nejlépe zateplenou venkovní boudu.

Psí bouda, foto med
  1. Ze dvou dřevěných desek (můžeme použít překližku) a izolační desky připravíme podlážku. Využijeme aku vrtačka, popř. aku šroubovák a desky smontujeme vruty.
  2. Stěny budoucí psí boudy připevníme lepidlem a vruty k podlaze. Desky opatříme lištami, do kterých po dokončení stavby konstrukce umístíme izolaci.
  3. Lišty pro střešní konstrukci seřízneme pod úhlem 40 stupňů a v délce, která zaručí jejich přesah nad stěnami.
  4. Vyřízneme přední i zadní stranu boudy. Vchod pro psa v přiměřené velikosti zpevníme lištami. Stabilitu konstrukce zvětšíme kovovými úhelníky ve všech rohových spojích.
  5. Podlahu připevníme tak, že hotovou vrchní část boudy položíme na střechu, abychom mohli pohodlně pracovat.
  6. Celý povrch konstrukce pečlivě vyplníme přilepením izolačních desek, seříznutých na míru. Poté ho překryjeme palubkami. K podlaze připevníme kovové, příp. dřevěné nohy (proti zemní vlhkosti).
  7. Spoje upravíme a co nejpečlivěji dobrousíme, abychom zamezili případnému poranění psa. Střechu opatříme lehkou krytinou a dřevo ošetříme a nalakujeme.
Králíkárna, foto med

Králík je kupodivu velmi inteligentní a společenské zvíře, které se může stát milým a veselým společníkem. Pokud králíka nechováme v králíkárně na maso, ale přijmeme za domácího mazlíčka, musíme ho brát jako tvora s kusem divočiny v sobě – jeho nedávní předci přežili jen díky pohotovosti. Může být proto také svéhlavý, destruktivní i pomstychtivý. Jestliže s ním chceme dobře vycházet, respektujeme jeho přirozený postoj a hrajeme si s ním na zemi, kde se cítí bezpečně. Ovšem na zahrádku ho můžeme celkem bez obav vzít, pokud mu ovšem odpustíme drobné devastace zeleně. Nebo vyrobíme jednoduchý výběh, který podle potřeby stěhujeme.

Přenosný výběh pro králíka nebo morče, foto archiv
Výroba přenosného výběhu pro králíka, foto archiv
  1. Vytvoříme rám o potřebných rozměrech (nejméně metr dlouhý a 60 cm široký), spojení rohů zpevníme kovovými úhelníky. Použité dřevo dobře vybrousíme, aby se králík při pobytu ve výběhu nemohl zranit.
  2. Podobně postupujeme při výrobě postranních rámů, do kterých pak připevníme pletivo a poté všechny tři rámy spojíme a spoje opět zpevníme.
  3. Nakonec osadíme výběh dřevěnými postranicemi, kterým ušáka jen „přiklopíme“, nebo jednu z nich přichytíme na panty a opatříme zástrčkou, abychom mohli králíčkovi nechat v příhodné době „otevřeno“. Pro delší pobyt vybavíme výběh stříškou.
Prasátko v chlívku, foto med

Prasata byla domestikována v Číně před 9000 lety a dnes jsou většinou hospodářskými zvířaty pěstovanými pro maso a kůži. Prasata bradavičnatá jsou však velmi inteligentní a neudělají nic, co nemusí (lenost byla odpradávna průvodcem vysoké inteligence). A protože jsou i čistotná a poměrně poslušná, někteří lidé si je už začínají držet jako domácí mazlíčky. Zejména vietnamská nebo göttingenská miniprasátka jsou věrná, družná a chytrá. Mohou sice žít s námi v bytě, ale raději budou na zahradě a nejlépe u malého rybníčka. K péči o tělo patří totiž vyválení v bahně, koupel v létě prasata krásně ochladí, bahno si pak otřou o nějaký pařez nebo kámen a zbaví se i dotěrného hmyzu.

I koza může být mazlíčkem, foto med

Oblíbeným morčatům bude pobyt na zahradě vyhovovat stejně jako králíkům. I ona ocení přenosnou ohrádku podobně jako suchozemská želva. Pro větší mazlíky, jaký jsou kozy, ovečky nebo koně či poníci vybudujeme z části zahrady ohradu s elektrickým ohradníkem.

Text Zuzana Nielsenová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *