Stačí, když kape

Když dostanete fůru prachů najednou, je to fajn, ale nemusíte celý život chodit při zdi, abyste věděli, že i malý, ale zato stálý příjem má také něco do sebe: stačí, když kape. Když vám ale s každou kapkou korunky ubývají, je takové neustálé kapání k zlosti. Při nehorázných cenách vody kohoutek, z kterého co minutu ukápne jenom desetkrát, za rok odplaví do kanálu několik zeleňoučkých stokorun. Takže „stačí, když kape“ z titulku nejsou slova uspokojení – ale právě naopak!

(2011) *** Stačí tedy, když kape, aby nás to zvedlo ze židle a přimělo jít se kouknout, co s tím udělat. Oprava by přitom neměla být problémem, protože vyžaduje víc odvahy, než síly, a víc fištronu, než šikovnosti.

Většinu toho, co budeme potřebovat, doma máme

V kuchyni jsme již vyměnili dřez a v koupelně baterii, dále vyčistili spáry mezi kachlíky a opravili vanu a taky sprchu, takže kohoutek bude prkotina. Nejen že nám jím odkapávají zbytečně peníze, ale k zlosti jsou i ošklivé skvrny, které kapky zanechávají  na umyvadle nebo dřezu. A stačí přitom tak málo: sada nového těsnění za pár šupů, stranové klíče různých velikostí, kleště na trubky (či sikovky obalené utěrkou nebo hasák) a tuk na armatury. Zavřeme přívod vody (pokud ho nenajdeme pod umývadlem, prostě na tu chvilku vypneme hlavní bytový uzávěr) a umyvadlo zazátkujeme, aby nám tudy neutekla do sifonu žádná drobná součástka z rozebraného kohoutku.

Co se starým těsněním

Hrníček na kafe poslouží k odkládání demontovaných dílů, máme-li kohoutky dva, vezmeme dva hrníčky, abychom součástky nepomotali. Plastové krytky označující teplou a studenou vodu odloupneme kulatým příborovým nožem. U některých baterií jsou krytky přišroubované, ale například u malých kuchyňských ohřívačů se stahují celé kohoutky. Uvolníme připevňovací šroubky pod krytkami a kohoutky sejmeme, takže se dostaneme na ventily (někdy jsou kohoutky ze dvou částí – kolečka a krytu, pod kterým je ventil schovaný). Odpovídajícím klíčem kuželku ventilu povolíme, odstraníme poškozené těsnění a vložíme nové. Někdy ale jako dočasné řešení stačí staré těsnění obrátit a znovu založit.

Těsnicí podložky

Tradiční kohoutky jsou vybaveny mechanismem, který zvedá nebo spouští pryžové těsnění a tím otevírá nebo uzavírá průtok vody. Řada typů moderních kohoutků obsahuje dva keramické disky opatřené otvory: jeden z těchto disků se otáčí a tak reguluje průtok. Chceme-li zjistit, o jaký typ kohoutku jde, roztočíme ho naplno. Kohoutek s keramickými disky potřebuje k plnému otevření jenom čtvrt obrátky, tradiční kohoutek alespoň dvě…

Sejmutí kolečka a zatuhlý kryt vřetene

Někdy je kolečko kohoutků jen nasazené a stačí ho stáhnout, jindy je upevněno šroubkem – u tradičních čtyřramenných koleček bývá šroubek po straně. Moderní kohoutky s krytem mají obvykle šroub s podložkou pod barevným označením kohoutku. Ale co když je kryt kohoutku zatuhlý? Ohřejeme ho rovnoměrně horkovzdušnou pistolí, kov se roztáhne a závit většinou povolí. A když ne, můžeme ještě na závity nastříkat trochu silikonového oleje. Celý postup budeme muset pravděpodobně několikrát opakovat – tolikrát, než se nám podaří kryt sejmout.

Zadřené kolečko v kohoutku

Pokud se nám u starého typu kohoutku s krytem nepodaří sejmout křížové kolečko, můžeme se pokusit kryt nadzdvihnout. Vyjmeme šroub upevňující kolečko k vřetenu kuželky a kohoutek zcela roztočíme. Uvolníme kryt a mezi něj a kuželku zasuneme tenký klíč. Potom pomalu zavíráme kohoutek, který kolečko z vřetene vytáhne.

Jiné těsnění

Je-li už lůžko na dně kohoutku opotřebované, běžné těsnění k němu dobře nepřilne a dokonale průtok vody neuzavře. V takovém případě můžeme zkusit použít vypouklou těsnicí vložku, která změní polohu, v níž dojde k úplnému uzavření kohoutku, ovšem něco za něco – u vypouklého těsnění oproti standardní ploché vložce budeme kohoutkem muset otočit vícekrát, než začne voda téct naplno.

A ještě něco: vodní kámen

V oblastech s tvrdou vodou je nejobvyklejší příčinou zatuhnutí kuželky vodní kámen. Pokud nemáme doma speciální odstraňovač kotelního kamene, pomůžeme si v kuchyni. Nejspíš totiž budeme mít ve špajzu ocet nebo v ledničce citron. Kuželku do octa a nebo citronové šťávy namočíme a obsažená kyselina nános zásaditého minerálu rozpustí. Nakonec příslušné části potřeme silikonovou vazelínou, aby se na nich dále vodní kámen neusazoval a kohoutek opět sestavíme. Hrníček, v němž jsme skladovali vymontované součástky, dobře vypláchneme a uvaříme si do něj kafe: jsme dobří, kohoutek nekape, zvládli jsme to a zasloužíme si ho!