Že družice Země, jíž básníci říkají Luna a my obyčejnější Měsíc, zdvíhá svou přitažlivostí moře do přílivu a z některých lidí dělá blázny, je všeobecně známé. A houbaři by přísahali, že když Měsíc dorůstá, má to vliv i na růst hub. A tak jsou divně nervózní, drbou si brady, brousí nůž a bručí to svoje „Měsíc jde nahoru“. Ostatně na vliv této naší přirozené družice věří i rybáři. A aspekt bezpečnostní? Když ještě lumpové kradli a loupili podle nějakých pravidel, o novoluní, kdy Měsíc nesvítí, nechodili poutníci přes les a lidé na řetěz zamykali domy, stodoly i kurníky.

Vliv hvězd na lidské osudy poněkud zpochybňuje skutečnost, že astrologie vznikla v době víry v placatý svět, kolem kterého se vesmír točí. Nicméně nezpochybnitelné přiznání zní: mechanismus působení mezihvězdných sil na pozemské sice úplně neznáme, ale existuje. Můžeme tedy znalost lunárních fází při průchodu zvěrokruhem použít k něčemu v zahradnické praxi? Podle všeho ano.

Nic nového pod Sluncem – pardon, pod Měsícem

Někteří badatelé tvrdí, že už dávné civilizace si prokázaného dopadu aktuálního tvaru Měsíce všimli a dokázali ho využít v zemědělství. Jinak totiž vzcházejí vysetá semena, jiné výsledky jsou při sázení či přesazování rostlin, ale též keřů a stromů. Nicméně pokud tomu tak skutečně je, bude dozajista jen jedním z mnoha faktorů vedoucích k dosažení pěstitelského úspěchu.

Luna je celá

Říká se, že setí úplněk neprospívá, přestože má Měsíc v této fázi na nás tady dole největší vliv. Země postrádá dostatek vláhy, takže z v této fázi vysetých semen vyrůstají vysoké stonky a velké množství listí, zatímco plodů je málo a rozhodně nejsou veliké. Co ale sázení a přesazování keřů? Totéž. Ale den před úplňkem a den po něm jsou pro tyto úkony prý naopak mimořádně vhodné.

Když Měsíce ubývá

Poznatky našich předků dále tvrdí, že dobu od úplňku do novoluní je nejvhodnější využít pro sázení rostlin, u nichž chceme dosáhnout velkých a silných kořenů, například mrkve, kořenové petržele, červené řepy nebo celeru. Podobně i cibulovin – česneku a cibule, a k výsev dalších štiplavých rostlin, například ředkviček, ředkve, pažitky a také křenu. Odcházející Měsíc přeje i zmlazování a řezu stromů, keřů a vinné révy, jakož i víceletým rostlinám, majícím základ v hlízách a kořenech, tedy například narcisům, tulipánům a sněženkám. A trochu astrologie – máku nebo paprikám se bude dařit nejlépe, pokud budou vysety v době, kdy Měsíc prochází znamením Štíra.

Měsíc dorůstá – jde nahoru

Chceme–li vysévat a sázet květiny převážně jednoleté jakož i veškerou zeleninu plodící nad zemí, využijeme k tomu dobu přibývajícího Měsíce. Zaručeného úspěchu se prý dočkáme, provedeme-li v tomto čase i štěpení ovocných stromů a roubování růží. Pro rostliny, které v sobě zadržují mnoho vody a přírodních šťáv jako jsou melouny, maliny, rajčata či okurky, je tato posilující fáze dorůstajícího Měsíce dobou výbornou pro sázení a přesazování. Což prý platí i pro salát. Taktéž pokud chcete zakládat nový trávník nebo dosévat v něm vypelichaná místa, učiňte to v době dorůstání Měsíce.

O setí a sázení s Měsícem i bez něj

• Samozřejmě není dobré pustit se do setí čehokoliv za chladna a vlhka. Zjara počkáme, až půda rozmrzne a vyschne. Sadbě třeba ve skleníku nebo v bytě na vnitřním parapetu bychom měli dopřát čerstvý vzduch a dostatek světla.
• I celkem brzy z jara ale můžeme sít do volné půdy, kterou jsme pár dní před tím nakryli černou fólií, aby se prohřála. Folii natáhneme v nejteplejší části dne a v rozích ji dobře zatěžkáme. Abychom zeminu mezi řádky neudusali a moc se do ní nebořili, našlapovat budeme při setí na položené prkno.
• Když vyséváme zeleninu rovnou do záhonu, vkládáme do jamky vždy po dvou semenech pro případ, že by špatně vyklíčila. V případě, že vzejdou obě, buď je ve vhodném čase rozsadíme, nebo se jedné vzdáme. Větším tvrdým semenům pomůžeme tak, že je na povrchu třeba nehtem zdrsníme a namočíme je přes noc do vody.
• Aby se nám semínka nelepila na prsty, opláchneme si ruce ve studené vodě. Také sejeme do předem zalité půdy. Do řádku můžeme sít pomocí napůl přeložené kartičky – z takového korýtka poklepáváním prsty na papír semínka rovnoměrně rozsypeme. Drobná semínka (například mrkve) rovněž můžeme pro setí smíchat s jemným pískem.
• A teď ještě pro ty, kdo chtějí zahradničit s Měsícem: samozřejmě nepůjdou k záhonkům v noci. Je dobré si připomenout, jak se dřív počítal čas. Den nastával ve chvíli, kdy se na nebi objevila první hvězda. Tak též musíme číst čas ve starých kronikách a proto i židovská sobota, šábes, vlastně začíná v pátek. Den označený v kalendáři jako úplněk je v tomto smyslu až den následující…