Podle naších lidových písniček není tak úplně jasné, jakého je tenhle keřík Rozmarýn lékařský vlastně rodu, protože se v nich zpívá o rozmarýnu i o rozmarýně. Každopádně doma je ve Středomoří, a to jak na severoafrickém pobřeží, tak na stráních Korsiky a též u Jadranu. Jmenujeme oblasti, z nichž se složení silic jediného botanického druhu (Rosmarinus officinalis) od sebe poněkud liší.

Dnes má rozmarýn latinské jméno jak uvedeno výše, ale botanicus Petr Ondřej Matthioli v nejstarším českém herbáři rozeznává dva druhy.  Tedy Rosmarinum Coronarium a Rosmarinum Sylvestre, ke kterému překladatel Tadeáš Hájek z Hájku přiřadil český název Rojovník – jenže to je úplně jiná kytka, příbuzná navíc rododendronu. Čili ani na knihy slovutné nelze spoléhat bez výjimky. O rozmarýnu Matthioli píše, že „listí plno má na sobě tlustého a dlouhého jako levandule, zespoda bílého, svrchu zeleného a pruhovaného, kteréž voní jako kadidlo… ve Frankrajchu jest ho hojnost a roste tam v strom veliký, ve Vlaších jako u nás v Čechách sadí jej sobě do kbelíkův i jinak na zahradách pro okrasu a rozkoš.“

Umí skoro všechno, ale mrazu se bojí

Pěstování rozmarýnu na zahrádce je možné i u nás. Nic naplat ale, pod čím intenzivnějším slunečními paprsky roste, tím výraznější má chuť i vůni. V překladu jeho jméno tlumočíme jako „mořskou rosu“.V domovině dorůstá stálezelený keř do dvou metrů.  Matthioly vůčihledně přehání, když píše, že z něj dělají prkna. Opředen je rozmarýn řadou pověstí. Chrání podle nich nejen před morem, ale i před zlými duchy. Má prý řadu zázračných schopností, ale spoléhat na to, že oddaluje šedivění, je zřejmě stejně přepjaté, jako víra v jeho zázračnou obranou moc pokud jde o naši zapomnětlivost. U nás ho pěstujeme většinou jako jednoletou bylinu, která ani nemá možnost zplanět, protože středoevropské zimy jsou pro něj k nepřežití. Nebo do nedávna byly. Krátkodobě sice snese až minus pět stupňů, ale zaručíme mu je? Nicméně v přenosných nádobách, které přezimujeme v chladné a světlé místnosti, i v Čechách dorůstá vcelku důstojných rozměrů.

Přezimování rozmarýnu

Pokud celkem zdlouhavě a bez záruky úspěchu chceme piplat vlastní sazenice, vyséváme semena v únoru. Tři měsíce při teplotě 15 – 18 °C je hýčkáme, než se dají vysadit do lehčí písčité půdy. Zaléváme dobře, ale dáme pozor na přemokření. Snadnější je množení rozmarýnu vrcholovými řízky. Nejklasičtěji rozmarýn kvete modře, ale pěkné jsou i bílé nebo růžové odrůdy. A převislý rozmarýn (označovaný „prostratus“) vypadá nezvykle, ale sluší mu to v závěsných koších.

Rosa z moře v kuchyni

Rozmarýn je při vaření velice výrazný, cítíme v něm kafr a středomořské borovice. V malém podtrhne chuť jídla, zatímco v míře neskromné ji zabije – přehluší totiž úspěšně všechno, takže ho přidáváme s mírou (nanejvýš lžičku drogy na kilo masa). Vynikne v zeleninových polévkách a vůbec při úpravách zeleniny. Třeba při vaření červeného zelí a také k bramborům stačí přidat pár lístků. Rozmarýn používáme při grilování méně výrazných mas, tedy hovězího, jehněčího, telecího, drůbeže a ryb. Při populárním grilování jídlo na roštu potíráme rozmarýnovou snítkou namočenou v dobrém olivovém oleji a iluze Středomoří bude hnedle blíž. Pár lístků se hodí i k měkkým sýrům, do hub a také do vajec. Nejen však chutná, ale pomáhá zažívání tím, že brání nadýmání, podporuje tvorbu žluče a celkově posiluje funkci jater.

Ze zelené lékárny

Matthioly o rozmarýnu píše, že „zrak vostří a ústům vůni dobrou dává rožvejkaný,“ což napovídá jeho využití v péči o zdraví a kosmetiku. Rozmarýnové silice jsou součástí olejů pro aroma-lampy, které uklidňují nervy a působí proti stresu. Vůně rozmarýnu vrací ztracenou energii a podporuje krevní oběh. Přináší klidný a posilující spánek. Působí někdy tak razantně, že ho používají lidé s vyšším krevním tlakem omezeně. Kdo však potřebuje tlak zvednout, nechť zkusí rozmarýnové víno. 75 g drogy macerujeme přes týden v litru bílého, užíváme do 50 ml denně. Rozmarýn může též pomoct proti bolestem hlavy, v masti pak zklidňovat revmatickou bolest, záněty nervů a křeče. Dezinfikuje střeva, pomáhá při kolikách a prý i při otravách. Zda údaj, že snižuje pocit těžkých nohou a do fusekliček si ho dávají poutníci je autosugescí podmíněný a nebo fakt, lze říct těžko, komu ale dělá dobře, jistě by na pohledný keřík přísahal!

Něco o kráse, voňavkách, konzervování, Bohu, milování a malování

Rafinovaní Francouzi a Italové rozmarýn nepoužívají jen ve svých proslavených kuchyních, ale i v kosmetice. „Každý ho i v domácím salonu využije, protože jednoduchý silný odvar slouží dospívajícím k léčbě pupínků, dámám k čištění mastné pleti a starcům k omývání ekzémů či ran“, sdělují znalci. A ještě něco o další užitečnosti rozmarýnu. Síla rozdrcených lístků se prý při konzervaci masa vyrovná průmyslově vyráběným prostředkům, dále pak nezapomínejte na to, že rozmarýn podporuje sexus. Lidé spíše duchovního založení přidávají ho pak hlavně do kadidel a malíři po spálení z něj dělají vynikající uhle.

Zahrádka za oknem

Bylinky na balkoně nebo na okenním parapetu plní hned tři funkce – jsou půvabné, potěší sytým aromatem a celé léto z nich vaříme. Jako botanický příbuzný levandule má rozmarýn podobné pěstební požadavky, takže za oknem se s ní i v jednom truhlíku celkem snáší, což je pro oko vcelku pohledné společenství. Pozor jen na to, že keřík rozmarýny vyrůstá do značných rozměrů. Rozmarýn by rozhodně neměl přeschnout, tak ať vám krásně provoní celé léto!