Mít bazén na koupání a mít jezírko s rybičkami naplňuje u řady majitelů rodinného bydlení a chalupářů do značné míry jejich představu štěstí na zahradě. Variantu „dva v jednom“ se ovšem daří naplnit nejobtížněji. Ono i ve volné přírodě průzračnou vodu nacházíme jen zřídka – a to pak v ní jsou nejspíš rozpuštěny minerály, a jak známo, v chomutovském kouzelném Kamencovém jezeře toho opravdu moc nežije. A okrasné jezírko? Smiřme se s tím, že tento úžasný šperk naší zahrady s rybičkami a vegetací nejspíš křišťálově (2012) *** průzračné nebude.
(2012) *** Zásadní rozpor mezi bazénem a jezírkem je v tom, že v bazénu se snažíme zlikvidovat veškerý život ve vodě, a v zahradních jezírkách právě naopak: nedezinfikujeme je agresivními chemikáliemi, abychom umožnili růst vodních rostlin i život ryb a vodních živočichů. (Koupací jezírka představují v těchto souvislostech druh zahradní vodní plochy sui generis, o němž jsme psali ZDE.) Zákal v rybníčcích vzniká přirozeně z toho, co do nich spláchne déšť, a z mikroorganismů a řas. Taková voda svědčí růstu vodních či bažinných rostlin a nevadí ani většině ryb. Nám nebude na překážku vodu z rybníčku (především pokud je jeho zdrojem sem svedená dešťová voda) používat třeba k zalévání.
Často rozhodne trpělivost
Pokud po alespoň mrňavém jezírku bezmezně toužíte, ještě jednou ten nápad zvažte: mokřadní neprůtočná jezírka s hloubkou do třiceti centimetrů, v nichž se nedají chovat ryby, velmi dobře množí komáry. A bydlet s komáry je hrůza. Pokud nemáte zahradu tak velkou, aby „močálek“ mohl být hodně daleko od obydlí (ať už trvalého nebo víkendového) a nějakou vodu mít na zahrádce mít chcete, pořiďte raději ptákům pítko, kam vodu prostě občas dolijete. Odvděčí se vám zpěvem i koupacími scénkami. I ve větším jezírku se rodí hmyz, ale jsou-li tam doma ryby, komáří larvy a často i dospělce účinně zredukují. Taktéž žáby a čolci. A tady jsme u časté chyby netrpělivých budovatelů, kteří hned jak jim jezírko začne smrdět (a nejspíš začne) nepočkají na nastolení biologické rovnováhy a zasypou ho. Koloběh komářích larev, zelených a pak hnědých řas, všelijakých dafnií, co řasy žerou, a obojživelníků, kteří zase žerou komáry, potřebuje k nastartování čas, a ten potřebují i živočichové, aby pochopili, že už jsou u nás doma.
Kytky k vodě a do ní
Jezírku sluší rostliny, neměly by však zabírat víc než třetinu jeho plochy. Pozor ale na rychle se množící odrůdy, které by časem obsadily celé jezírko. Samozřejmě se vyhneme i rostlinám působícím dráždivě nebo toxicky na lidi či na ryby (třeba jinak efektní haluši (Oenanthe aquatica) nebo ďáblíku (Calla palustris) se jistě vyhneme. A smiřme se s tím, že vodní rostliny vyžadují pravidelnou péči: zbavování uschlých nebo zetlelých částí.
Je libo lekníny?
Ozdobou hladiny mohou být lekníny (Nymphaea) a stulíky známé i z naší volné přírody. Kdo si chce pohrát s více než padesáti vyšlechtěnými druhy leknínů, může z nich vymyslet úžasné barevné kompozice. Kvést budou od začátku léta až do podzimu. Bílé voní 
nejméně, nejvíc růžové. Jak velké listy vodu ochlazují, i řasa v nádržích s nimi roste pomaleji. Nejméně každých pět let zjara substrát vyměníme (ideální namícháme ze čtyř dílů drnovky, dvou dílů dokonale zetlelého hovězího hnoje, jednoho rašeliny a jednoho dílu jílu s přimíchanou kostní moučkou). Necháme středně silný kvetoucí oddenek a mladé oddělíme a vysadíme do vlastních plastových košíků. A jak vypadá vlastní sázení? Kořenový bal získané sazenice až do výsadby udržujeme pod vodou. Lekníny sázíme v speciálních koších, které vyplníme substrátem pro vodní rostliny. Povrch zasypeme oblázky, aby se substrát nevyplavoval, a osazený košík pomalu ponoříme do vody, necháme nasáknout a přemístíme do hloubky – tam, kde leknín chceme mít a kde bude zajištěné, že všechny listy budou plout na hladině.
Na břeh a na mělčinu
Bahenní rostliny poskytují ochranu ptákům, obojživelníkům a dalším živočichům a filtrují vodu. Vyhneme se takovým, jejichž kořeny by mohly poškodit jezírkovou fólii. O tom jak při břehu pěstovat i velmi pěkný mokřadní kosatec žlutý (Iris pseudacorus) si můžete podrobně přečíst ZDE. Rostliny na břehu mají rády výživný půdní substrát. I když jsou umístěné bezprostředně u vody, potřebují po vysazení a později během suchého období přece jen zalévat. Kromě trvalek lze do pobřežní zóny vysadit i zakrslé dřeviny, například azalky. A teď k jednotlivým vhodným druhům: žlutozelenou barvou kvete až metrový pryšec bahenní. Na mělčinu se hodí zábělník bahenní, dále pomněnka bahenní dorůstající asi do čtvrt metru, takže vhodně doplní vyšší rostliny. Okrasnou rostlinou do mělčin je i vachta trojlistá (jinak též zajímavá léčivka). Puškvorec dosahuje až metrového vzrůstu. Na vlhké břehy vysadíme žlutě kvetoucí blatouch, světle žlutý až tmavě oranžový upolín, bílý tužebník. Podrobnosti o nich i dalších rostlinách najdete ZDE.
Rybičky
Zatímco rostliny do čerstvě vybudovaného jezírka můžeme vysazovat hned, s rybami radíme nejméně tři týdny počkat. Minimální objem vody by měl být dvacet krychlových metrů a plocha čtyřicet metrů. Obecně platí, že potřebné jsou i mělčiny k slunění i hloubky k ochlazení u zastíněného dna. Kyselost vody nemá být nižší než 6,5 pH a vyšší než 8,5 pH, obsah kyslíku by neměl klesnout pod 6 mg/l. Pokud chceme ryby pěstovat pro to, aby voda prostě žila, spokojíme se s hořavkami, koljuškami, slunkami a střevlemi. Pokud se ale chceme pyšnit zlatými rybkami (což je varianta našeho karase) nebo dokonce japonskými kapry koi, budeme muset vodu filtrovat, protože s jejich výkaly a zbytky krmiva vytvoří voda biologickou rovnováhu sama jen velmi těžko. A kolik ryb se do jezírka vejde? Jejich počet by neměl překročit 60 – 80 cm délky na krychlový metr vody. Koupíme je u chovatele a přepravujeme co nejšetrněji v plastových sáčcích s dostatkem vzduchu. Ty vložíme ještě zavázané do jezírka a ryby z nich osvobodíme až poté, co se teplota vody v sáčku s teplotou vody v jezírku vyrovná, čili asi za půl hodiny.