Předpěstování zeleniny ze semínek s delší dobou klíčivosti provádíme do výsevných misek od ledna do února, ostatní v březnu. V této době se také rozhodujeme, které druhy zeleniny a v jakém množství vypěstujeme.

Od druhé polovině ledna vysejeme osivo raného zelí, rané hlávkové kapusty, raného květáku, také papriky, peruánské mochyně či petúnie si dávají na čas. Pozor však na nedostatek světla, bez něj budou rostlinky vytáhlé a neduživé. V prvních dnech při klíčení ho nepotřebují, později však musí stát těsně u jižně či východně orientovaného, okna bez záclony.

Výsev a sazenice

Semena sejeme do výsevního substrátu v lžičkách nebo miskách, 1 cm hluboko, při teplotě 18–22 °C. Substrát pro výsevy by měl být jemný, lehký, bez nadbytku živin. Drobná semínka jen přitlačíme do substrátu a zavlažíme postřikovačem na květiny. Větší lehce zasypeme. Po vyklíčení (7–10 dní) zajistíme světlo na parapetě nebo pod LED lampami, aby sazenice nebyly vytáhlé – ideálně 3–4 pravé listy před pikýrováním. Sazenice vysazujeme do volné půdy koncem dubna nebo začátkem května po posledních mrazech, ve sponu 50×50 cm do humózní, vápníků bohaté půdy (pH do 6,5).

Papriky

V březnu si předpěstujeme především skleníkové odrůdy. Polní takto jen v případě, že máme dostatek prostoru (nejlépe ve skleníku) pro odrůstající sazenice. Papriky, klíčí nejlépe při teplotě nad 25 °C. Pokud nemáme v pokoji stále tak vysokou teplotu, můžeme využít například elektrickou vyhřívací dečku – teplo od kořínků klíčícím rostlinkám a sazeničkám svědčí. Poté může teplota klesnout, ale měla by se i nadále pohybovat nad 20°C.

Mochyně peruánská

Podobně teplotu vyžadují méně známé, jedlé Mochyně peruánské. Tato méně známá jedlá mochyně je hustě olistěná, až metr široká a vysoká, bohatě větvená. Dobře vypadá a dává výtečné plody, které sklízíme po celé léto až do podzimu. Mochyně se pěstují podobně, jako papriky – ke klíčení vyžadují teplotu nad 20 °C, ideálně 25 °C. Plody mají sladkokyselou chuť. Jedí se čerstvé, hodí se k přípravě koláčů, džemů a sirupů, jsou skvělé i sušené. Mochyně peruánská obsahuje antioxidační účinky a vitamíny. Pomáhá zvyšovat citlivost k inzulínu u nemocných diabetem 2.typu.

Salát

Rané odrůdy, které budeme později rychlit v pařeništi, ve skleníku a teplejších oblastech i na záhoně pod netkanou textilií, si předpěstujeme doma. Do několika dnů vyklíčí při teplotě 25 °C (tuto hranici však nesmíme překročit, pak klíčivost naopak klesá). Poté by sazeničky měly růst v chladu, při 10-15 °C. Pokud na saláty nespěcháme, vyklíčí i při 5 °C, jen jim to bude trvat mnohonásobně déle.

Květák

Rané odrůdy květáku sejeme v únoru až březnu. Sazeničky poté přesadíme do pařeniště, v teplejších oblastech či pod netkanou textilií však i na záhony. Ideální teplota pro klíčení se pohybuje mezi 20-25 °C, poté by měla klesnout až na 12-15 °C. Sazeničky budou kvalitnější.

Brokolice

Ranou brokolici můžeme časně předpěstovat do pařeniště, skleníku a v teplejších oblastech i na venkovní záhony, kde ji po výsadbě kryjeme netkanou textilií. Nejlépe klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení však sazeničky pěstujeme i při teplotě 10-12 °C.

Kedlubna

Rané odrůdy kedluben určené do pařeniště či skleníku dobře klíčí při teplotě 18-20 °C, poté může teplota o 5 °C klesnout.

Celer

Celer se předpěstováváme v únoru nebo na začátku března kvůli své dlouhé vegetační době, která trvá až 130–270 dní podle odrůdy. Semenům stačí teplota 15 °C, aby do měsíce vyklíčila, ovšem při 20 °C vyklíčí do týdne. Poté může teplota klesnout. Předpěstované rostlinky se čtyřmi listy přepichujeme.

Lilek, baklažán

Baklažán si předpěstujeme ze semen již v únoru, neboť má poměrně dlouhou vegetační dobu. Statná, velká rostlina dosahuje i více než metrové výšky. Je také díky velkým listům doširoka rozložitá. Lilek patří do čeledi lilkovitých, vytváří typické fialově zbarvené a v detailu velmi dekorativní pětičetné květy.