Sice to většinou vypadá, že zima nikdy neskončí, ale prohlédneme-li si pozorně záhony nebo keře, které kvetou brzy na jaře, objevíme první známky rozpuku. Březen je důležitý měsíc – právě v březnu se totiž rozhoduje, jakých plodů ovoce i zeleniny se dočkáme, či do jaké krásy naše zahrádka rozkvete.

(2011)  ***  Na kalendář už není spolehnutí jak bejvávalo. Počasím  vládnou klimatické změny. Občas na sebe nechá jaro čekat, ale stále častěji proběhne tak bouřlivě, že nás bezmála rovnýma nohama přenese do léta. Stihnout toho přitom musí na našich zahradách opravdu hodně – to meteorologické, které začíná 1.3. – a i to astronomické, zpožděné o tři týdny (tedy začínající až 21. března).

Stromy a keře

* Prořežeme opadavé keře, a to jak počátečním tvarovacím řezem, tak i řezem zmlazovacím. Některým listnatým keřům, jako je např.  forzýtie, prospěje radikální řez až u země.

* Řezu se nevyhne ani hortenzie, zákula, dřín a všechny keře s výhony podobnými prutům, které kvetou v létě.

* Živé ploty, mají-li hustě obrůst, začátkem března také zastřihneme. A to zejména habr, ptačí zob (ten zcela radikálně) a hloh. Ploty, které kvetou – forzýtie, kdoulovce a další, seřezáváme až po odkvětu.

* Upravujeme koruny stromů. Listnaté řežeme ve větevním kroužku, kdežto u jehličnanů vždy ponecháme malý kousek větvičky u kmínku.

*  Můžeme začít přeroubovávat třešně a hrušně.

* Vysazujeme broskvoně a ihned je ošetříme proti kadeřavosti měďnatými přípravky, např. Kuprikolem. Bobuloviny vysazujeme do poloviny měsíce, protože brzy raší.

* Začneme postřikovat ovocné stromy proti přezimujícím škůdcům.

Okrasná zahrada

* Je-li počasí mírné, důkladně zavlažíme zvláště pak okrasnou zahradu, neboť mohou v důsledku nízkých srážek brzy zjara začít zasychat.

* Odstraníme zmrzlé nebo zaschlé výhonů i zbytky suché natě u trvalek.

* Když počasí dovolí, vysazujeme trvalky.

* Zastřihneme okrasné traviny a pohnojíme je.

* Zastřihneme i popínavé rostliny a tvarujeme je podél oken, nedovolíme, aby přerostly do okapů.
* Pravidelně zavlažujeme předpěstovanou sadbu ve skleníku.

Užitková zahrada

Jednotlivé druhy zelenin na záhonech střídáme. Stejný druh zeleniny na stejný záhon smíme zasadit nejdříve za tři roky, jinak se můžeme dočkat, že je napadnou nejrůznější škůdci a choroby.

Dobré je postupovat podle určitého plánu – například zvolíme tříletý cyklus: Na záhoně A, který pohnojíme chlévskou mrvou nebo tříletým kompostem, pěstujeme v prvním roce listovou a plodovou zeleninu jako rajčata, okurky, papriky apod.

Po sklizni ho označíme jako záhon B a již ho nehnojíme. Vysadíme na něj v roce následujícím brambory, kedlubny a kořenovou zeleninu.

V dalším roce tento záhon označíme jako záhon C – je nejvhodnější pro pěstování cibule, česneku, póru a luštěnin.

* Předpěstujeme papriky a rajčata. Vhodné je k tomu například papírové plato na vejce, které naplníme zeminou a do každého důlku zasadíme 1–2 semínka. Postřikujeme vodou z rozprašovače. Semena nesmí být pod vodou, jinak začnou plesnivět. Plato uložíme na plastový tác a to celé na teplo a na světlo. Asi tak za měsíc můžeme mladé sazeničky přepíchat do pařeniště nebo studeného skleníku, případně do větších nádob. Na záhon přijdou až po „zmrzlých“.

* Na výsevy dalších rostlin k předpěstování můžeme využít různé plastové kelímky od jogurtů, které na dně opatříme odtokovými otvory. Naplníme je substrátem asi do dvou třetin, osejeme, zavlažíme rozprašovačem a zakryjeme tabulkou skla. Důležitá je teplota mezi 20 °C až 25 °C, světlo semena ke klíčení nepotřebují, teprve když semínka vzejdou, přemístíme je na slunné místo. Protože se potáhnou za světlem, budeme nádobkami pravidelně otáčet, aby sazeničky rostly rovně. Poté, co se vytvoří pravý list, přepícháme jednotlivé rostliny do kořenáčků.

* Březen znamená, že přímo na záhony už můžeme vysévat mrkev karotku, petržel, pastinák, ředkvičky i cibuli sazečku a jarní česnek. Do pařeniště pak sazenice salátů pro dubnovou sklizeň střídáme. Stejný druh zeleniny na stejný záhon nejen z opatrnosti vysadíme nejdříve za tři roky – viz co bylo napsáno výše.