Některé mají na nose bradavici z níž roste kozí chlup, ale jiné jsou nad očekávání půvabné. A umí prý úžasné věci: udělat mohou bouři s blesky a hromobitím, vichřici i kroupy. Plaší koně a kravám ve vemeni sráží mléko. Dovedou uřknout i nenarozený plod a vůbec přivolávat nemoci. Sbírají bylinky a na lásku vaří lektvary. Jsou prostě jiné, což lidi dráždí. V méně tolerantních dobách končily tak řečené „čarodějnice“ v očistném ohni. Byly to pomatené ženské, báby kořenářky, ctnostné i prostopášnice – ona se už na mučidlech k čemukoliv přiznala každá. Pak už je čekalo jen pálení čarodějnic.

K zvyku pálení čarodějnic odkazuje poslední dubnové datum dodnes, a nejeden v mámivé vůni jara a ohně skončil této noci s čarodějkou pod rozkvetlou třešní… Byli to šťastlivci a nebo nešťastníci? Jak kdo – tu správnou odpověď si zaškrtněte podle sebe. A na každý pád si při letošním pálení dejte na čarodějky pozor: pokud ji uvidíte letící, neukazujte na ni prstem, mohla by vám ho ustřelit.

Baba letí na koštěti

„Létací“ mast Lamiarum Ungumentum, jak nás učí recept z roku 1590, se vařila v měděném kotli: základem byl tuk z neviňátka (ne ale oka sebraná z hladiny vývaru, ale ten usazený na dně) a k němu v přesném poměru přidané aloe, oměj, kadidlo a větvička topolu. Jinde čarodějnice přidávaly i durman a rulík. Tyto rostliny vesměs mají narkotický účinek a zdání přemisťování se v prostoru spojené s erotickými vidinami po natření mastí v podpaží a v srdeční krajině, na spáncích a na genitáliích bývají. Jinde natíraly čarodějky násady košťat, na něž usedaly. Protože spodní prádlo tehdy nenosily ani kněžny, byl efekt masti stejný. Na sabat zpravidla na opuštěných místech a horských hřebenech odlétaly účastnice komínem.

Data čarodějnických oslav

Terminář čarodějnických shromáždění nebyl nahodilý: v podstatě kopíroval dávné pohanské svátky a významné dny, tu a tam přioděné do církevního hábitu a nového názvosloví. Odehrávaly se proto na Hromnice, před svatým Janem Křtitelem, o Dožínkách – tedy prvního srpna, a také na svatotomášský svátek jedenadvacátého prosince čili o zimním slunovratu. Dva úplně nejdůležitější sabaty: na Dušičky a v noci filipojakubské, čili první májovou noc, kterou dříve lidé počítali od chvíle, kdy se 30. dubna na nebi objevila Večernice. Noc se také nazývá Valpuržina podle jména sestry svatého Vilibalda a pozdější abatyše z Hildesheimu, která zemřele právě toho dne roku 778.

O programu

Aby byl sabat usnášeníschopný muselo se čarodějnic sejít alespoň dvanáct jako Kristových učedníků. Předsedal ovšem Satan. Někdy v klasické podobě temného mládence se všemi prsty stejně dlouhými (i palcem). Jindy v podobě nápadně blízké velkopopovickému kozlu. Přítomná někdy bývá i Lilith, manželka pekelného knížete jenž je skutečným otcem Kaina. A také první žena Adamova, čarodějnice Satana (Samaela). Shromážděné předsedu oslovují „Mistře Leonarde“, koří se mu a věnují se s ním (i vzájemně) sexuálním hrátkám. Bubnuje se vlčím ocasem na buben potažený oběšencovou kůží a píská na šalmaje z kostí vyhrabaných na hřbitově. Tančí mezi dvěma ohni kolo, a to pozpátku a nebo alespoň proti směru hodinových ručiček. Cpou se vybranými lahůdkami jež jsou však neslané, veselí se se štíry a pasou ropuchy. Nad ránem se ďábel promění v černého kohouta a odletí. Tím sabat skončí a uondané čarodějnice (stav připomíná klasický „absťák“) odlétají domů.

Varování zvědavcům

Experimentování s u nás rostoucími složkami létací masti doporučit nelze, všechny jsou jedovaté, jen blín můžeme přidat do kadidla. Oměj, který se dokonce používal k výrobě šípového jedu a proti vlkodlakům je přísně chráněný. Rulík zlomocný s latinským názvem Bella donna (krásná paní) sloužil díky obsaženému atropinu v kosmetice. Jedovaté mohou být i mléčné výrobky z kozy, která si na něm pochutnala.

Magická síla očištění

Ačkoliv to zní divně, inkvizitoři odsuzující čarodějnice k upálení jim podle zvrácené církevní logiky prokazovali milosrdenství, protože oheň je měl očistit. My tělo očistíme kopřivou, o jejímž mnohostranném užití v kuchyni jsme už psali (o dalších detoxikačních rostlinách čtěte ZDE). Žahavá kopřiva pálí ostatně jako plameny. Sníží nám hladinu cukru v krvi, vysoký tlak, pročistí ledviny, na ranách působí protizánětlivě a čistí krev. Je dobrá na astma i revmatismus. Léčí žaludek, játra, slezinu i žlučník. Získat její očistnou sílu je přitom snadné, chce to jen vydržet, protože efekt se dostaví až opakovaným užíváním.

Někdo tomu říká čaj…

…ale tak se říká veškerému býlí přelitému vroucí vodou. Mladší kopřivu sbíráme celou, ze starších jen vršky. Přísloví, že „poctivého nepálí…“ neplatí, ale požahané prsty dva dny mravenčí, což jim prospívá. Na posílení imunitního systému, potřebujeme tři díly kopřiv a jeden listů pampelišky, hodíme do vroucí vody, zvolna vaříme pod pokličkou půl hodiny a zakryté necháme vychladnout. Pijeme vždy čerstvý zrána nejméně po tři dny. Když potřebujeme z těla vyplavit kyselinu močovou a ulevit tak kloubům, tedy podagristé pijí denně dva hrnky od úplňku do úplňku a pak si dají měsíční pauzu. Očišťovací kúra kopřivovým čajem trvá týden. Pijeme nápar připravený z několika čerstvých lístků. Necháme čtvrt hodiny stát. Někomu se čaj z kopřiv po čase zdá fádní. Tak do něj přidáme lístky meduňky a pár kapek citronu, popř. lžičku medu. Jak se tělo čistí, někdy vyskáčou na kůži pupínky z prudké detoxikace. Ale rychle zmizí. A bude vám lehko.