Protože obložit si kachlíky koupelnu nebo stěnu za kuchyňskou linkou a upravit velkoformátovou dlažbou terasu či vchod do domu není s novými materiály při dodržení pokynů výrobce nepřekonatelným předsevzetím, pouští se do těchto úkonů čím dál tím víc z nás. A to nejen z pochopitelného důvodu – tedy snahy ušetřit. Naše vlastní obklady a dlažba! Slyšíte v těch slovech pýchu tvůrce, jenž se může denně spokojeně dotknout nepřehlédnutelného díla? – Ano, to jsem udělal já!
(2012) *** Samozřejmě jsme se tímto tématem již zabývali, a to v případě instalace předstěnového systému (ZDE ) řešícímu přívod vody a odpad v koupelně a na WC i v textu o zavěšené záchodové mísy a osazení vany (ZDE ). Možná vám pár následujících rad a vychytávek obkladačskou práci, která dá dílu konečnou fazónu, usnadní.
Otvor není jen tak nějaká díra
Díra vypadá všelijak, ale dokonalý otvor by měl mít rovné a čisté okraje a měl by na předmět, jenž jim má procházet, sednout jako ulitý. Abychom zbytečně neriskovali rozlomení dlaždičky, předvrtáme otvory po obvodu vybraného místa. Poté otvor vyklepneme malým kladívkem. případné nerovnosti odstraníme opatrně kleštěmi na lámání dlaždiček. Místo předvrtání můžeme použít děrovací kleště pro dlaždičky a špičkou kladívka vysekat otvor.
Řízy, řízy, řízy
Ale tak, jako pižláme dřevo nebo kov rozhodně ne, spíš jde o to obkladačku či dlaždici přesně odlomit. Potřebovat budeme speciální řezačku. Linii řezu si můžeme na můžeme přesně vyznačit lihovou fixou.
Koncovky a přechody
Pro tato místa jsou k dostání různé lišty a listely. K čisté montáži přes roh je seřízneme na pokos. Zamáčkneme je přímo do vrstvy lepidla, a to ještě předtím, než začneme pokládat dlaždičky – čili začínáme do nich. Po položení obkladu jsou tak na všech hranách zajištěny čisté přechody.
Spárování obkladu na stěně
Stejně jako lepidlo je i spárovací hmota k dostání v různých odstínech jako hotová směs, kterou jen smícháme s vodou. Tento tmel vtlačujeme do spár pryžovou stěrkou nebo gumovým špalíčkem. Když tmel začne zasychat, vyčistíme plochu vlhkou houbou či pěnovým hladítkem. Nakonec plochu vypiglujeme suchým hadrem.
Podlaha jako když střelí
Také podklad podlahy natřeme penetračním nátěrem. Je to proto, aby vlhkost lepidla okamžitě nevsákla a dlaždice se lépe chytly. Měřit můžeme latí, pásmem a nejlépe laserovým měřítkem. Kdo vyšší technikou nevládne, rovnou linii vyznačí „brnknutím“ o podlahu napnutým mokrým nebo v barvě namočeným motouzem.
Postup
- Diagonální pokládka dlaždic je vždy originální. Nařezané kusy položíme nejdřív nasucho a vyznačíme si jejich průběh. Podél linek pak nalepíme krepovou pásku. Směr pokládky zjistíme i tak, že si vyznačíme polohu podélné a příčné osy místnosti.
- Mezi nimi si vyznačíme linky pod úhlem pětačtyřicet stupňů. Naneseme lepidlo až ke krepové pásce a pročešeme je. Pak krepovou pásku odlepíme a začneme s pokládkou celých a správně nařezaných dlaždic.
- Při diagonálním pokládání nepředstavuje měření žádnou velkou vědu – dlaždice prostě jednoduše úhlopříčně rozřízneme.
- Vyměřenou část podlahové plochy natřeme lepidlem. Pak můžeme začít s pokládkou, a je celkem jedno, zda od celé strany nebo z rohu. Dlaždice do lepidla lehce vtlačujeme.
V rozích je někdy třeba použít víc šikovnosti a hlavně dobrou míru, aby byly dlaždice správně navázány.- Pro spárování dlažby ve vlhkých prostorech použijeme flexibilní spárovací hmotu. Rovnoměrně ji rozmícháme vrtačkou s míchací metlou a pak nalijeme na část plochy určené ke spárování.
- Spárovací tmel, stejně jako v případě stěn, vtlačujeme pryžovou stěrkou nebo gumou. Dbáme na to, aby byla vyplněna každá spára. Nakonec opět použijeme vlhkou houbu či pěnové hladítko a plochu očistíme.
Takže o by byly obklady a dlažba! O obkladačkách, jejich nákupu a poté o samozřejmě i o kachličkování koupelny více píšeme také ZDE.