Natěrači se alespoň na chvíli stáváme bezmála všichni, protože barvy a štětce se netýkají jen lidí, pro něž je neustálé natírání a experimenty s barvami osobitým hobby. Třeba drobnějším opravám se nevyhneme a na odprýsknutou barvu je opravdu bláznivé volat profesionálního lakýrníka. Barvu jsme už vybrali, ale co štětec? Ten, co nám zůstal doma po tátovi má léta nebo byl špatně vymytý a je lepší ho vyhodit. Koupit však správný nový štětec není věc až tak snadná, jak by se mohlo zdát.
(2011) *** Na trhu je štětců a štětek spousta, takže vyznat se v nich není snadné, protože ne každý štětec se hodí na všechno. Peněz sice většině z nás nepřebývá, ale pokud nám na našem natěračském výsledku záleží, raději nejlevnější výrobky často asijské provenience pomineme a vybereme si „značkové“ štětce od osvědčených výrobců. To neradí reklamní náhončí zavedených firem, ale zkušenost.
Z čeho se štětec skládá
Při výběru se budeme orientovat podle základního rozdělení na štětce z přírodních štětin, z umělých vláken a štětce směsové. Vycházet samozřejmě budeme z toho, co a čím chceme natřít. Štětce z přírodních štětin jsou určené pro syntetické, olejové a další materiály. Je potřeba tento nátěr až k základu tak zvaně proříznout . Ten se pak slije do krásného hladkého povrchu. Umělá štětina zatím stále nedosahuje parametrů přírodní, která vypadá jako šiška ukončená střapečkem (mezi natěrači se mu legračně říká praporek). Proto štětce z umělých vláken používáme spíš na vodou ředitelné barvy., Využíváme toho, že umělé štětiny mohou být delší a barvu spíše klademe na sebe ve větších tloušťkách. Štětce směsové mají kombinují oba druhy štětin v různém poměru a jsou dobré především tam, kde se rozhodneme pro lazuru.
Ale na co který?
Pro stydlínky, kteří se bojí zeptat, nebo pokud prodavač nepůsobí důvěryhodně (takovému krámu bychom se ale měli obloukem vyhnout), existuje jednoduché rozlišení štětců podle doporučeného použití. Je jím jednotný barevný kód, který najdeme na rukojeti nebo na objímce štětce. Takže si zapamatujeme, že žlutá je na barvy ředidlové, modrá na vodouředitelné nátěry, zelená na lazury a červená na fasádní barvy, disperze a akryláty.
Záleží i na „fazóně“
Co máme na hlavě ovlivňuje zhusta móda, ale vytvarování štětin má u natěračských nástrojů ryze praktický důvod. Ploché štětce jsou určené na rovné plochy a proto bývají poměrně tenké. Mají–li světlou štětinu, bývají to štětce natírací. Hustší a někdy též s kratší štětinou jsou štětce lakovací. Značně se jim podobají štětce lazurovací, ale ty již mají odlišný druh štětiny – na první pohled rozeznáme, že jsou tmavé. Další skupinu tvoří ploché štětce se zalomenou rukojetí – zároháky. A samozřejmě nezapomínáme na štětce kulaté v různé tloušťce.
Štětce a štětky
Kvalitní štětce mají přírodní štětiny pevně uchycené a ani ve středu nejsou řídké. Pokud ovšem chceme odstranit starý nátěr tak řečeným „barvožroutem“ použijeme na jeho roztírání štětec se syntetickými štětinami, protože přírodní štětina agresivní prostředí odstraňovače nevydrží. Nebojme se při nákupu opatrně rukou zajet do středu štětce, zda štětiny dobře drží, čili je-li štětec kompaktní. Na natírání větších ploch se vyplatí pořídit si menší malířskou kulatou štětku. Zednická kulatá štětka je určena na hrubší materiál. Je větší a vlas má z polypropylenu. Práce s ní ovšem vyžaduje nejen cvik, ale kondici, protože když je naplněna barvou, je těžká. Kvalitní štětky s tělem ze speciálního plastu vydrží i hrubější zacházení a jejich rukojeť nepraskne ani při pádu.
Dobrý a špatný
Je dobré vědět, zda štětec použijeme pouze jednorázově pro nátěr malých ploch, nebo ho chceme uchovat pro opakované použití. O dražší štětec pro opakované použití musíme pečovat: umyjeme ho alespoň dvakrát v ředidle a poté vypereme jádrovým mýdlem s jelenem, případně šamponem na vlasy. Řádně ho nakonec propláchneme. Jednorázový štětec může mít menší tloušťku a plnost štětin. Pozor: v obou případech by však na konci měl být už zmíněný praporek, tedy přirozené roztřepení konců štětin (štětce z řezané štětiny praporek nemají a na většinu nátěrů se proto nehodí).- Ani na pohled nebo při promnutí ovšem nedokážeme ověřit nejdůležitější faktor kvality, a tím je počet cyklů vaření štětiny: z jednou vařené štětiny se totiž štětec pro opakované použití vyrobit nedá. Po otřepání z barvy se na takovém štětci utvoří tak zvaný tulipán, čili každá štětina bude mířit jiným směrem. Kvalitní štětce si zachovají tvar či pracovní špičku. Jak už bylo řečeno, dáme si pozor na laciné zboží ve výhodných baleních, protože by se nám koupě ve výsledku prodražila a nebo bychom se při práci zbytečně navztekali. Takže nechceme-li naletět, raději koupíme osvědčenou značku, která by si jednou vařenou štětinu snad použít nedovolila.
