Na zahrádkách ještě často leží sníh a mnohým z nás se už třesou prsty jako notorickým kapsářům před turistickou sezonou: jen je tak moct zabořit do hlíny… (už slyším, jak zahradník nadává: „Cože? Pro hlínu si jděte ke kamnáři!“). Je v tom úžasná rozkoš, po zimě zas ucítit teplo a vláhu zeminy, když její hroudy mnete mezi prsty, nemám pravdu? Tu chvíli uspíšíte, když si na vnitřním okenním parapetu nebo ve vytápěném skleníčku nachystáte sadbu, byť by venku ještě mrzlo jako na Sibiři.

Až země oschne, budete mít s předpěstovanými sazenicemi náskok. U zeleniny můžete takhle urychlit sklizeň například salátu, rajčat, cibule či petržele. A do budoucího truhlíku na okno je výhodné si předpěstovat například hledík, lobelku nebo petúnky.

Kam a co

Nejlepší okna pro přípravu sadby jsou ta vedoucí na jih a nebo východ, ale je jasné, že dům kvůli kytkám nepootočíme. Pokud to se sazeničkami myslíme opravdu vážně, můžeme si při nepřízni světových stran vypomoct přisvícením fotosyntetizující zářivkou. Na výsev použijeme substrát ze zahradní zeminy a písku, který někdo vylehčuje i kuličkovým polystyrenem a trochou rašeliny, ale výživově by neměl být nic moc, o živiny při klíčení vlastně nejde. Máčená semínka (viz dále) mírně osušte, ale nikdy je nenechte zaschnout. Jemně je přitlačte na povrch a nezasypávejte. Misku přikryjte fólií a podle potřeby roste rozprašovačem na kytky.

Nalezená semínka musíme vyhodit?

Možná máte doma nějaká zapomenutá semínka starší, než z loňské sklizně. V takovém případě neriskujte a nejdřív vyzkoušejte jejich klíčivost. Vysejte je na misku s namočenou vatou a opět překryjte fólií či skleněnou miskou. Když do tří týdnů z deseti semínek vyklíčí osm, sejeme normálně, když polovina, měli bychom sít hustěji a později případně vyjednotit, pokud míň, najděme si raději jinou zábavu…

Koupání

Jaká asi bude naše úspěšnost poznáme, pokud semínkům klíčení ulehčíme a namočíme je. Odborníci tvrdí, že spousta rostlin inhibitory (jakési brzdy) klíčení chrání před smutným příběhem, totiž aby zrníčka nevyklíčila po prvním dešti a pak neuschla. Máčením je „odbrzdíme“. Velikost i slupka semínka nám určí, jak dlouho ho bude dobré koupat: salát čtyři hodiny, okurky den, rajčata a papriky až dva dny (ty mají rady teplejší vodu), celer, cibuli, mrkev nebo petrželku tři dny. Vodu samozřejmě dvakrát denně vyměňujeme, mohla by totiž v teple dost rychle zkvasit… a taková miska pak zrovna nevoní. výsZahradničtí čarodějové by přísahali, že nejzdravější a vůči plísním odolné sazenice získali tak, že semínka nemáčeli ve vodě z kohoutku, ale v bylinkovém odvaru či nálevu.

Kubrt by se divil

Takový nálev si uděláte snadno sami (a nebudete potřebovat „ani Stáníka, ani gumičky“). Připravíme ho silný, protože musí proniknout semínku pod slupku. Přirozené zabijácké vlastnosti heřmánku dobře znají plísně a bakterie před kterými ochrání hlavně různé boby – fazole, hrách , čočku a z květin třeba lupinus. Použít můžete i odvar z některých kuchyňských koření: dobromysl, tymián, yzop, kmín… A nebo použijeme léčivky – kopřivové listy, pampelišku či mladou dubovou kůru. Vůči chladu prý budou odolnější rajčata a papriky, ale také cibule či pór, pokud jejich semínkům dopřejeme koupel v kozlíku lékařském. Nálev z přesličky zase obsahuje křemík, jenž u budoucích rostlin posiluje pevnost buněčných stěn a také chrání proti houbám. Z bytu vás ale určitě vyhodí, pokud budete připravovat ozdravný nálev z hnoje – snad uspějete v kůlně na zahradě. Výsledek je prý úžasný.

Jak na to

Dvě polévkové lžíce drogy nebo koření zalijete dvěma deci vařící vody a nechte stát asi dvanáct hodin. Nálevu nebudete na máčení semen potřebovat moc, orientační časy jsme uvedli výše. Pokud opravdu chcete experimentovat s kravským hnojem, toho budete potřebovat lopatu, dále kbelík vody a dohromady to nechte asi čtyři dny v teple s přidanými dvaceti deky cukru kvasit. Je to síla, porazilo by to i Kubrta, proto ředíme jedna ku deseti, rozhodně nepřekračujeme délku namáčení semínek, a co nám zbude, využijeme jako dobré hnojivo a nebo nalijeme na kompost.