Chladničky a zákon sedmého schodu

Stará selská obydlí si bez pořádného sklepa neumíme představit – a to se tenkrát ještě pivo do lahví neplnilo a tudíž ani fyzikální „zákon sedmého schodu“ neexistoval. Pivo se do sklepa dávalo když už, tak v džbánu, ale hlavně se zde přechovávalo mléko a sýry, a taky na zimu sem uskladňovali ovoce a erteple čili brambory. Každý schod má svou teplotu – kdo sklep má, to ví, kdo ne, musí spoléhat na chladničku. Tím, že ledničky a mrazničky uchovávají zásoby poživatin, jež by jinak rychle podlehly zkáze, spoří náš čas i kapsu.

Tyto přístroje jsou v chodu prakticky nepřetržitě, a to se samozřejmě promítá do spotřeby elektrické energie. Z jejího množství, které průměrná rodina za rok spotřebuje, představuje provoz těchto pomocníků asi pět procent, tedy 3,5 gigajoulu čili 970 kilowatthodin. Při rabijáckých cenách energií je dobré koukat i tady ušetřit. Jde to? Ale ano.

Něco z ekologie

Nebude se jednat o ohromující částku, ale když zdražuje všechno, i málo se počítá. Na druhou stranu i tahle naše malá úspora je vkladem do ochrany životního prostředí. Jasná věc: nejčistší energie je ta, kterou nespotřebujeme, respektive vůbec nemusíme vyrobit. A ani skutečnost, že spotřebiče, o které náležitě pečujeme, vydrží déle a budou nám lépe sloužit, není zanedbatelná.

Jak koupit velkou?

První úkol budeme řešit již při koupi. Velikost ledničky by měla určovat skutečnost, že na jednoho člena rodiny bychom měli počítat s prostorem padesát až sedmdesát litrů jejího objemu. Prostor ledničky by měl být v běžném provozu využit alespoň na sedmdesát procent. Klasickým freonovým ledničkám již sice odzvonilo, ale i tak bychom měli upřednostnit výrobky, které používají jako chladicí médium izobutan (R600a), jenž nepoškozuje ozónovou vrstvu, ani nemá jiné negativní důsledky. Je ovšem fakt, že tyto ledničky jsou dražší než běžné užívající dnes tak zvaný měkký freon (R134a) – ten sice ozón neničí, ale patří mezi skleníkové plyny. O spotřebě nás informují štítky, jimiž musí být ze zákona spotřebiče opatřeny.

A teď kam s ní

Nejlepší místo pro ledničku je v chladnějším prostoru, třeba v komoře, co nejdál od zdrojů tepla. Svědčí jí umístění u obvodové zdi. Čemu se raději vyhnout? Lednička sousedící se sporákem je téměř k ničemu (víc o úsporách při vaření ZDE). Také vysoká vlhkost prostředí zvyšuje spotřebu až o čtyři procenta. Postavit ledničku vedle dřezu tedy také není dobré. My ji máme vedle myčky a to je také špatně, ale v minikuchyni se prostě jinam nevejde. Další zřejmá věc je, že podle průzkumů jsme v našich domovech zvyklí na zbytečně vysoké teploty. Pozor: jediná čárka na teploměru převyšující dvacítku přitom představuje nárůst spotřeby elektřiny o šest procent.

Kde je v ledničce „správný schod“?

Pro uchování potravin je v normálním provozu správné nastavení plus šest (což u piva prakticky odpovídá příslovečnému sedmému schodu), v mrazničce minus osmnáct stupňů Celsia. Pamatujte, že snížení teploty o pouhé dva stupně znamená zvýšení spotřeby o patnáct procent. A dvířky „nevětrejte“! Především děti mají hrozný zvyk v podřepu do ledničky zírat jako na bednu. Jenže tenhle program není levný – už proto bychom měli mít v ledničce pořádek, abychom do ní kvůli dlouhému hledání dlouho nekoukali. Variabilní uspořádání jednotlivých pater nám dává možnost vnitřní prostor uspořádat tak, jak to našim potřebám nejlíp odpovídá.

Pryč s rampouchy!

Netěsnostmi, zbytečným otevíráním, nebo – nedej bože – ukládáním teplých jídel do ledničky v ní vzniká námraza. Ta tepelně izoluje výparník, což výrazně snižuje chladicí výkon. Přesné údaje v odborné literatuře se sice liší, jisté ale je, že námraza silná dva milimetry znamená zvýšení spotřeby o deset a silnější než tři až o pětasedmdesát procent. Centimetrová vrstva ledu v mrazáku spotřebu zdvojnásobuje. Pokud nemáte na novou s funkcí samoodmrazování, je důležité stav pravidelně kontrolovat a s odmrazením nečekat, až nepůjdou dvířka mrazáku pro ledové rampouchy vůbec otevřít.

Zima nesmí ven a teplo dovnitř

Gumu nebo měkký plast, které těsní dveře ledničky, je nutné udržovat v čistotě. Vždy by měly být suché, aby nepuchřely. Vzniklé netěsnosti také výrazně zvyšují spotřebu. Těsnost dveří můžete zkontrolovat velmi jednoduchým způsobem – vezměte list papíru, dveřmi ledničky ho přivřete a pak ho po jejich obvodu protahujte. Pokud se ani nehne, nebo budete cítit, že klade odpor, je to s vaší ledničkou v pořádku a tudy vám koruny zbytečně neutíkají…