Požehnané jsou Velikonoce, do jejichž přípravy zapojíme děti, protože všechny nejsou jen vzteklými spratky neschopnými soustředěné činnosti vlastníma rukama. Některé nás dokonce dojmou a překvapí výjimečným soustředěním a pečlivostí. Tak toho využijme. I pro ně budou svátky na nichž se nějakým způsobem podíleli zas o kousek svátečnější. Pokud je ale tvůrčí práce nebaví, nechme je být: z dcerek, které máma nutila jednotit mrkev, zpravidla nevyrostou přesvědčené zahradnice a synkové nedobrovolně s tátou lepící křídlo leteckého modelu nestanou se milovníky balsy. (Ale zkusit dětské kraslice by snad mohly…

Stalo se, že mému známému závodníkovi na veteránech jeho automechanik na dotaz, proč mu seřizování mašiny trvá tak dlouho, jen řekl suše: „Málo chválíš…“ Nešlo o peníze – šlo o pozitivní podnět tak říkajíc nemateriální povahy, který obecně celkem spolehlivě funguje a u dětí platí dvojnásob. Pokud se jim nechce podílet se na našich domácích výtvarných aktivitách, nemusí být konec konců problém v nich. Možná jsme je jen neuměli správně motivovat. Nebo jsme byli zbytečně přísní a práci neproměnili v hru. Nebo jsme si s nimi přitom prostě málo povídali.

Všecko, co potřebujeme, máme doma

Vyfouknuté vaječné skořápky, zkráceně vejdumky, jsme prostě schovávali už nějaký čas před Velikonocemi, stejně jako odkládáme cibulové slupky představující v naší domácnosti vynikající přírodní barvivo nejen na kraslice (ZDE). Ostatní věci bývají zpravidla po ruce: kousky vlny nebo vyšívací či štupovací bavlnky, nějaký mák a sezam jako v našem případě, hořčičná semínka co zbyla po loňském nakládání okurek. Asi budete mít doma i papírové ubrousky. A samozřejmě lepidlo. Nám dobře slouží Herkules, který drží dobře a je po vyschnutí transparentní. Dětský dotyk dokáže být velmi jemný, ale zvláště menší děti občas nemají v prstech správnou míru citu. Aby se jim vyfouknuté skořápky lépe zdobily a Herkules po jejich tvorbě nebyl všude, navlékli jsme je na špejli a tu umístili do kompotové misky. Ještě jsme použili štětec z vodovek.

Trochu ušmudlané, nicméně originální

Herkules bude nejspíš i tam, kde by být neměl, ale jinak škody nehrozí dítě, i stůl se bez problému umyjí, tričko vypere. Dokonce i při práci z vejdumků opadaný máček můžeme nasypat sýkorkám. Vlněná kraslice vznikne, když po částech natíráme vejdumek po obvodu a ovíjíme ho materiálem. Pro dítě bude snadnější začínat od středu a postupovat ke koncům. Ty dokončíme většinou raději sami, protože jinak dítě zapatlanými prsty již hotovou točenici snadno zničí.

Sypané kraslice

Budoucí sypané kraslice natřeme lepidlem a prostě obalíme ve vybraných zrnech. Tímto způsobem lze vytvářet dokonce vzory. My jsme udělali jednobarevný základ – na jednom vejci z máku a na druhém ze sezamu, po uschnutí skořápku znovu natřeli…, a co spadlo, smíchali jsme a vejdumky tím ještě jednou posypali. Nakonec jsme jeden konec kraslice ozdobili vlepenou mašlí. Nebo uděláme obě špičky, necháme je zaschnout a pak kraslici svěříme dítěti.

Dekupáž a vejce

Jediná potíž u kraslic s dekupáží (decupage čili ubrouskovou techniku jsme popsali ZDE  je mezi ubrousky, které máme doma, najít takové, jejichž obrázky jsou dostatečně drobné, aby je šlo vystřihnout, stáhnout obě podkladové vrstvy a na skořápku nalepit. Tento způsob, asi nejbližší klasickým obtiskům, zvládnout děti nejsnáze.