Forzýtie čili zlatice je sice symbolem jara, ale sázíme ji nejčastěji na podzim a její rychlená větvička jako barborku často mezi našimi okny září v zimě o Vánocích. To je dost důvodů, proč o ní psát, i když jako keř nevyniká po většinu roku ani tvarem, ani barvou olistění. Navíc si ji spousta lidí plete. „Jé, hele, už kvete zlatý déšť!“ radují se z poselství zlatice, jež nám neklamně ohlašuje jaro. (Jenže tohle pojmenování správně patří štědřenci…)

Tento omyl dokonce potvrzuje Wikipedie. Pak něčemu v kyberprostoru věřte! Záměna přitom může být osudná, protože zatímco kvetoucí zlatice nás svou barvou rozveselí, hrozny o něco pozdějších květů podobně nádherně žlutého štědřence mohou i zabít. Skutečný zlatý déšť je totiž jedovatý.

Kam zlatici umístit

Podobně jako magnólie, o níž píšeme ZDE, je forzýtie nezpochybnitelným poslem začínající zahradnické práce, jejíž nápor poleví až v plném létě. Na jaře kvete jako jedna z prvních a její pruty jsou zpravidla tak žlutí obsypané, že to vypadá jakoby na zahradě, v parku nebo v krajině vybuchla bomba. Ta exploze barvy však na nás působí velmi blahodárně. Zlatice je přitom velmi vděčná rostlina – keř, který si v podstatě poradí s jakýmkoliv prostředím, s kteroukoliv půdou s výjimkou jílovité, nejlépe je jí na sluníčku, ale snáší dobře i polostín. Jen tmavé a vlhké kouty sice přežije, ale ráda nemá a moc v nich ani nekvete.

Jak keř množíme

Forzýtii množíme hřížením větví nebo odkopky při přesazování. Přesazovat ji můžeme v jakémkoliv věku. Také můžeme na jaře dřevité řízky prostě napíchat do připravené země a pokud budeme dobře zalévat, naděje na ujmutí bude. Samozřejmě, že patrných výsledků spíše docílíme se sazenicemi s více pruty. Zatímco kontejnerované zlatice můžeme vysazovat prakticky kdykoliv, prostokořenné sazenice PRÁVĚ TEĎ na podzim nebo velmi časně zjara. Po výsadbě je pořádně zalijeme a sestřihneme. Sazenicím prospěje i přihnojení, například hnojivem pro okrasné dřeviny.

Na zahradě i v parku

Využití tohoto tak veselého keře je široké. Lze ho sice použít i k tvorbě tvarovaného živého plotů, ale v takovém stříhaném tvaru to zlatici moc nesvědčí, protože je to ze své podstaty holka rozcuchaná. Zato ve volně rostoucích plotech působí dobře. A protože celkem snáší smog, můžeme ji použít do porostů, oddělujících zahradu od silnice. Lze ji vyvazovat na konstrukci jako popínavku, dominantně jako solitér či ve skalce.

Něco o tvarování

Forzýtií řežeme hned po odkvětu. Je dobře keře prosvětlit, protože zlatice nejvíc kvete na dvouletém dřevě. Hlavní řez uděláme v druhé půli května, aby se do podzimu vyvinuly nové květuschopné letorosty. V létě je pak dobré o třetinu nové pruty zkrátit, keř tak zhoustne a zjara pokvete v celém objemu a ne jen na vrcholcích a po obvodu. Starší zlatice dobře snášejí zmlazení řezem těsně nad zemí. První rok po tomto zákroku narůstají velmi dlouhé, bujné výhony. Pokud pevný asi půl druhého metru dlouhý prut seřízneme o třetinu a na konci mu necháme šest až deset pupenů, můžeme dokonce za dva roky zlatici vytvarovat jako kvetoucí stromek.

Je z čeho vybírat

Není sice zlatice jako zlatice, ale v podstatě se všechny druhy, kříženci a kultivary pěstují stejně. Doma je forzýtie v Asii a jen jeden je náš domácí, respektive evropský z Balkánu. Mezinárodní jméno nese zlatice po britském botanikovi Williamovi Farsythovi, řediteli královské zahrady v Keningstonu. Nejčastější je u nás asi zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), křížence původních druhů zlatice převislé (F. suspensa) a zlatice zelené (F. viridissima). Jako solitér vynikne kultivar Goldraush s abnormálně velkými květy a smuteční až třímetrová zlatice s pruty červenými jako svída, která se jmenuje F. suspensa, kultivar Atrocarpa. Převislé zlatice mají na nových výhonech dvě až čtyři řady oček, vysoké pět až šest řad a nejhustěji jsou obaleny zakrslé druhy až s deseti řadami oček. Až do tří a půl metrů dorůstají husté neprostupné kultivary Karl Sax a Lynwood, nebo asi poloviční Maluch či Minigold. Jsou ale i opravdoví sotva půlmetroví forzýtioví trpaslíci do skalek jako například Bronxensis ozdobný i listem.

Na okně, v kuchyni a v apatyce

* K rychlení na barborky řežeme zlatici 4. prosince. Pro rychlení květů je potřeba, aby rostlinu přešel mráz a tak někdo při až příliš vlídném počasí nařezané proutky zabalené v mikrotenu ukládá na týden do mrazničky (více o tomto zvyku najdete ZDE).

* Jinak se sluší upozornit bylinkáře, kteří si jistě nespletou zlatici se zlatým deštěm, což by mohlo být pro konzumenta ve výsledku osudné – v Číně používali odvar z kořene ve formě masti proti kožní infekci. Laboratoře prý potvrdily, že slabý antibakteriální, protinádorový a protizánětlivý potenciál zlatice má, a někdo ji přidává do čaje jako květy jasmínu. Ale jen tak – spíš pro vizuální efekt, nechutná totiž nijak a v podstatě ani nevoní.