Nejlepší špunt k zazátkování vinné láhve je z korku, to potvrdí zřejmě každý znalý věci, rozhodně to ale není jediný důvod proč korek blahořečit. Od nepaměti ho používali středomořští rybáři na plováky k sítím, a protože ne všechny církevní řády si potrpěly na poustevnické odříkání, izolovali jim mniši své chladné cely. Z klášterních cel pak bylo jen pár schodů do klášterních sklepů…
Dnes je korek v popředí zájmu pro své tepelně izolační vlastnosti i dík rostoucímu citlivému (nebo chcete-li ekologickému) vnímání světa kolem nás: na výrobu stovky čtverečních metrů borovicového obkladu či parket je totiž třeba pokácet patnáct stromů a pro výrobu stejného množství korkových parket a obkladů není třeba zahubit ani strom jediný – jenom ho musíme z kůry řádně vysvléknout.
Přišel z Portugalska
Kůru středomořského dubu (Quercus Suber) starého nejméně dvacet let Portugalci pravidelně loupou z kmenů a větví, přičemž stromům to tak moc nevadí, protože úbytek do devíti let plně nahradí. A nová kůra bude dokonce lepší, než byla ta z předchozí sklizně. Od třetího loupání dosáhne nejvyšší kvality: bude pružná, kompaktní a silná asi pět centimetrů. Z čeho se pak nevyrobí zátky, to se rozemele a pak pod tlakem slisuje do korkových desek.
Úžasné vlastnosti korku
Třeba taková korková podlaha je teplá, elastická, vzdušná a dobře tlumí kroky. Vzhledem k tomu, že je korek antistatický, nebude se v ní tvořit elektrostatický náboj, který přitahuje prach, proto jsou krytiny z korku hygienické. Jejich povrch je nasycen voskem, olejem či přírodním lakem, který nevylučuje do okolí škodlivé výpary. Taková podlaha je pružná, což šetří naše klouby a šachy. Dobře se udržuje. A navíc je krásná. Korkové podrážky chrání naše nohy, podložky zas pracovní desky před spálením horkým hrncem, špunty jsme už probrali. Když korkem obložíme stěny, zjistíme, že vyrovnává teplotu i vlhkost vzduchu, čili vytváří ideální mikroklima interiéru, a oceníme jeho výborné tepelné a akusticko-izolační vlastnosti: zdi nebudou promrzat a neuslyšíme, že za nimi zrovna sousedka vzala na souseda sekáček a on ji škrtí fest.
Korek jako obklad
Standardní rozměry korkových desek v tloušťkách od 1 do 32 cm jsou 100 x 50 cm. Krychlový metr váží 110 až 130 kilogramů. Materiál je objemově, rozměrově i chemicky stálý, není nasákavý a je odolný vůči horké vodě, plísním i mikroorganismům. Dá se použít i pro dělící zvukové stěny, příčky i zvukovou izolaci v nahrávacích studiích. O dekoračním polepování předmětů korkem píšeme ZDE.Korková podlaha
Podlahové desky se lepí na pevný podklad disperzním vodovzdorným lepidlem. U parket je moderní a pokročilou technologií výroby zajištěno vysoké slisování a vytvrzení, takže jejich hustotu je možno přirovnat k bukovým nebo dubovým parketám. Samostatnou kapitolou jsou vysoce kvalitní korkové plovoucí podlahy. Jeden druh je lakovaný, druhý opatřený vinylovou fólií. Lak vydrží tři až pět let, pak se podlaha musí znova natřít. Výhodné je i to, že korkové podlahy a obklady si můžeme bez větších obtíží položit sami: zvládneme to s ostrým řezákem, tužkou, pravítkem a dobrým lepidlem.
Příprava povrchu
U betonových podlah musí být povrch hladký. Hrubý beton vyrovnáme stěrkovou hmotou. Dobrý podklad představují dřevotřískové desky zvyšující tepelnou izolaci. Staré podlahové krytiny je třeba bezpodmínečně odstranit a povrch pod nimi rovnoměrně vystěrkovat. Podlahy z kamene a keramiky vyrovnáme cementovým potěrem a podlahářskou stěrkovou hmotou. Před pokládkou musí být povrch pevný, hladký, suchý, soudržný a čistý. A připravený korek necháme odpočívat alespoň den v místnosti, aby se přizpůsobily teplotě podlahy.
Vlastní pokládka
Jak budeme postupovat? Vyměříme střed místnosti, od kterého budeme klást parkety směrem k obvodovým stěnám. Nakreslíme kolmice od středů stěn, křížící se uprostřed místnosti. Zkusmo si rozložíme korkové desky. Na lepení se osvědčil také chemoprén, s jedním kilogramem nalepíme asi tři čtvereční metry. Nanášíme ho stejně jako disperzní lepidla štětcem nebo hladkou stěrkou na obě plochy. Na hustá disperzní lepidla použijeme stěrku zubatou (ale pouze na plochu). Lepidlo začneme nanášet stěrkou od středu místnosti, podél čar zakreslených na podkladě, v malých plochách. S lepidlem nešetříme, zvláště pokud jde o podklad z hobry či překližky, které jsou velmi savé. Natřeme také spodní strany desek a necháme mírně zavadnout. Po položení každou korkovou desku po celé její ploše poklepeme nejlépe gumovým kladívkem, aby se dobře chytla, nebo ji přitlačíme válečkem. Teprve potom upravíme spáry. Přebytky lepidla na spárách očistíme vlhkým hadrem či lakovým benzinem. Desky zařízneme u stěn a u okraje necháme asi třímilimetrovou dilatační spáru. Ještě méně práce je s korkovou plovoucí podlahou, tu zaklapáváme systémem pero drážka: jde to rychle a výsledek je dlouhodobě vysoce uspokojivý… Až se chce říct, že kdo pochybuje, ať přijde na návštěvu.