„Něžná exploze!“ tímto obdivným výkřikem ocenil návštěvník naše okno. Udělalo nám to dobře. Bodejť…,  petúnie (petunia hybrida), která se nám toho roku opravdu mimořádně vyvedla,  patří mezi nejoblíbenější letničky, jimiž zdobíme truhlíky na oknech a balkonech i závěsné koše. Petúnie a surfinie jsou vhodné  i na záhony a rabátka. Pokud jim poskytneme vše, co potřebují ke zdárnému růstu, budou bohatě kvést po celé léto a leckdy až do prvních mrazíků.

(2011) ***  Petúnie pocházejí z Jižní Ameriky a milují slunce – tedy dostatek tepla a světla. Jsou to nenáročné a velmi dekorativní  květiny, které milují slunce a suché teplé počasí. Jejich původní barva byla růžová, dnes ji najdeme takřka ve všech odstínech, i dvoubarevné, různě vzorované, jednoduché i plnokvěté, s květy drobnými i velkými. Stonky i listy má petúnie jemně chlupaté, listy přisedlé ke stonkům jsou vejčitého nebo široce kopinatého tvaru. Květy mají tvar krátké trubky s náhle doširoka otevřeným květem.

Dělení petúnií

Druh Petunia se vyskytuje v tolika druzích, že je pro jednodušší orientaci řadíme do skupin:

– Multiflora (mnohokvěté, drobnější květy, poměrně odolné vůči nepřízni počasí)

– Grandiflora (atraktivně velkokvěté, nekvetou tak bohatě; prudší déšť je zcela zničí)

– Miliflora (bohatě kvetou drobnějšími květy, tvoří kompaktní keříky)

– Surfinie (jsou jako jediné převislé – výhony dosahují až 150 cm)

– Milion Bells (keříčkové, bohatě kvetoucí)

Pěstování

Substrát, v němž petúnie pěstujeme, by měl být propustný, písčitý a s dostatkem živin. Rostliny umístíme na slunné stanoviště, nejlépe však kryté před deštěm, který ničí květy. V době vegetace potřebují hojnou zálivku a časté hnojení – alespoň 1x týdně. Petúnie vyséváme v únoru do propařené a proseté výsevní zeminy. Semínka na povrchu jemně přitlačíme, ale nezasypáváme. Rostliny pravidelně rosíme (proud vody by drobná semínka spláchl) a větráme, abychom zabránili vzniku plísní. Aby zemina nevysychala, opatříme výsevní misku víčkem s větracími otvory a umístíme třeba na okenní parapet. Poté, co vyrostou první pravé lístky, rostlinky přepícháme: uchopíme je pinzetou, zkrátíme kořínky asi na jednu třetinu a zasadíme ji do jemné zeminy, na vzdálenost asi 20 cm od sebe. Většinou ale kupujeme již hotové sazeničky v zahradnictví nebo v hobby marketu. Přesadíme je do truhlíků nebo závěsných nádob do kvalitního substrátu pro petúnie a ven je dáváme až v druhé polovině května.

Pro bohatství květů

Když odkvetlé květy petúnií zavadnou, uštípneme je i se stopkou, aby rostlina nepřestala kvést a svou sílu nesměřovala do tvorby semen. Pokud se petúnie příliš vytáhnou a omezí tvorbu květů, seřízneme je tak o dvě třetiny délky a následně je i přihnojíme. Obnovíme tak jejich růst a opět pokvetou.

Choroby a škůdci

Živočišnými škůdci petúnie netrpí, ale na podzim bývají napadány padlím. V té době je už ale vhodnější celé rostliny zlikvidovat, protože jejich jednoletá sezona stejně končí.

Surfinie

Surfinie jsou vyšlechtěné převislé petúnie, jejichž bohatě se větvící výhony jsou obaleny květy. Na rozdíl od ostatních skupin Petúnií vyžadují mírně kyselou zeminu a u samočisticích druhů nemusíme vyštípávat odkvetlé květy. Surfinie totiž nevytvářejí semeníky. Surfinie vyžadují hodně slunce i vody, vhodné jsou pro ně samozavlažovací truhlíky. Umístění je ideální na jižní straně domu. V polostínu méně kvetou. Hnojíme často, existuje hnojivo přímo pro petúnie a surfinie, nebo Kristalon start. Surfinie množíme řízkováním. Přezimují stejně jako pelargonie, ale jsou náchylnější k plísňovým onemocněním. Pokud nemáme opravdu dobré podmínky k jejich zimnímu uskladnění, raději je po sezoně zlikvidujeme a na jaře si pořídíme nové sazenice. Příklady odrůd: S. Burgundy, (raně kvete tmavě červeně), Susanna (raná, plnokvětá, citronově žlutá), modrofialová s žilkováním (bílý okraj), Prisila (plnokvětá fialová), Rosy Rpple Bicolor (raná, plnokvětá, růžovočervená v kombinaci s bílou), Inga (plnokvětá, červená, velké květy), Hot Pink (červenorůžová, výrazně žilkovaná, dlouhé výhony), Giant Purple S. (purpurová, dlouhé výhony), S. Blue (raná, tmavomodrá),  bílá (dlouhé výhony)…

Million Bells 

Růžové, modré, fialové a bílé odrůdy vytvářejí bohaté převisy malých zvonkovitých kvítků, které jsou odolné vůči větru i dešti. Červené a terakotové odrůdy vytvářejí zase rozložité keře. Na jedné rostlině je nasazeno obrovské množství květů. Rostliny vyžadují světlé a slunné stanoviště. Všechny odrůdy jsou nenáročné na zálivku, snesou spíš přísušek než přemokření. Při dešti a na noc se zavírají, při pošmourném počasí se neotevřou úplně. Sazeničky vysazujeme v květnu do mírně kyselého substrátu do truhlíků s důkladnou drenáží. V létě zaléváme ráno i večer. Rostliny v polovině června nasazují na svých převislých výhonech desítky poupat a mnoho postranních výhonů. Dobře živené a na slunci umístěné rostliny vytvářejí i dvoumetrové květy obsypané výhony. Hnojíme i dvakrát týdně hnojivem na surfinie s vysokým obsahem železa, jinak lístky začnou žloutnout. Jestliže rostliny v červenci zkrátíme o dvě třetiny, rychle obrostou stovkami postranních výhonů, rozkošatí se a nasadí několikanásobně více květů. Rostliny množíme řízkováním a zakořeněné řízky umístíme do světlé a chladné místnosti, kde je uchováme přes zimu.

Tak ať se vám „něžný výbuch“ barev na okně či na balkonu také vydaří!!!