Nosit sovy do Athén a dříví do lesa je prý stejné, tedy zbytečné, protože obého je tam spousta. Podobný pocit může vyvolávat iniciativa velvyslanectví USA mající za cíl naučit nás zahrádkařit. Když se to napíše takhle, je to opravdu divné. Věc má ovšem racionální jádro a tak tenhle americký dýňový koláč ochutnejme. Byli jsme pozváni, bezpečnostně proklepnuti a uvedeni do zahrady na svahu Petřína, kde jsme shlédli vzorový velvyslanecký zeleninový záhon.
(2010 ) …a v jistém smyslu docela zajímavá cesta zpátky *** Začalo to jednoduše: paní presidentová Obamová založila v Bílém domě zeleninovou zahrádku a po ní to teď dělají na všech velvyslanectvích USA. K těmto zahrádkám jsou voděni novináři a také školy, jejichž prostřednictvím se společnost dozvídá, že jídlo neroste v hypermarketech, ale z hlíny a hnoje. Děti mají dokonce možnost přiložit ruku k dílu. Poslání je takové, že dobré věci si můžeme vypěstovat sami a nemusí se na náš stůl dovážet z druhé polokoule. A kdo se trochu občas hrbí nad záhony, bude také určitě zdravější (a také hubenější), než kámoš nebo kámoška, co čas dělí jen mezi počítačové hry a baštu v Mekáči.
U nás není Amerika…
… ale fronta boje s obezitou by měla běžet všude. Paní Michelle vyryla v tomto boji zákop (tedy brázdu), a po ní i američtí velvyslanci, aby si důležitost zahrádkaření uvědomil celý svět. Může nám to ovšem v zemi, kde většina našich předků nejpozději ve čtvrté generaci zpátky okopávala řepu, připadat legrační. V seznamu našich hobby má zahrádkaření stále významné místo proto, že i většina současných českých a moravským měšťanů má kořeny dobře zarostlé v půdě. Víc se ovšem na zahradách v posledních letech věnujeme kytkám, bezvadnému trávníku a budování bazénů. Záhony ze zahrad mizí překotným tempem. A taky tloustneme, cpeme se hranolky ve fastfoodech a plukovníkovo kuře nám chutná víc, než je zdrávo, takže americký podnět bychom měli vnímat pozitivně – zkrátka i další sovy mohou být v Athénách užitečné. Když totiž dáme dohromady typické americké nadšení pro věc a naši zahrádkářskou zkušenost, mohlo by z toho vyrůst něco dobrého.
Co se velvyslanci urodilo
Na malostranských záhonech uprostřed barokní zahrady se zastupující velvyslanec Ordway pochlubil klasickou zeleninou pro kuchyni a bylinkami. Na záhoncích velvyslanecké zahrádky, které zde od května pod ostřížími zraky ochranky piplala firma Hortiservis se ale také urodily pěkné dýně. Ty patří k americkému Dušičkovému bláznění stejně jako „pumpkin pie“ čili dýňový koláč. Ten sice nesplňuje zcela dietetické představy paní prezidentové, ale je dobrý. Na druhou stranu obsahuje užitečný zinek, jehož se nám zpravidla nedostává. A barva koláče je zářivá: tak si takové voňavé dýňové sluníčko doprostřed stolu v čase, kdy to venku brzy začne fučet, taky udělejme.
Rychlý americký dýňový koláč
Do čtvrt kila polohrubé mouky dáme špetku soli, z půlky citronu nastrouhanou kůru a dvě lžíce cukru, všechno to promícháme. Přidáme na lístky nakrájené máslo, v poloviční váze použité mouky a vajíčko. Nejlépe rukama promícháme a na vále prohněteme v kouli, kterou dáme do ledničky. Zatímco tam bude odpočívat vyškrábeme menší dýni (správně zralou poznáme podle zdřevnatělého ocásku), odstraníme semínka (můžeme je nasolit, upražit a nebo z nich připravit chuťovky s karamelem, o čemž víc píšeme ZDE), nakrájíme na kousky a rozvaříme.
Upečeno za tři čtrtě hodiny
Dýni by k rozvaření mělo stačit asi čtvrt hodiny. Vodu slijeme, dýni rozmělníme. Přidáme tři lžíce medu, dvě vejce, dvě lžíce zakysané smetany, šťávu z půlky toho citronu co jsme ostrouhali, a špetku skořice. Všechno to najemno metlou našleháme, potřebovat budeme asi hrnek. Vymaštěnou dortovou formu vyplníme těstem a zformujeme stěny. Dno na několika místech propíchneme špejlí či vidličkou, poklademe posekanými ořechy a zalijeme dýňovým krémem. Někdo na dno přidává i sušené meruňky. Pečeme asi na sto osmdesát stupňů necelou třičtvrtěhodinu. Hubeňouři si povrch koláče mohou ozdobit šlehačkou. A pokud vám tenhle americký dýňový koláč udělal dobře, zkuste (ZDE) i dýňovou polévku a nebo zapékanou dýni (ještě TADY) , případně dýňový kompot. Dýně i jako dekorace najdete zase ZDE.
P.S.
*** Jak jen ten čas letí! V Bílém domě jsou jiní nájemníci a troufám si říct, že Trumpovic rodina by nevysadila ani ředkvičku. I velvyslanci pod Petřínem se protočili jako na řetízkáči. Ale ten koláč se zářivou barvou naděje, po němž se nejspíš olizovali už Otcové Poutníci, chutná pořád báječně!