Víno je víno, má se dělat z hroznů. Nicméně darů přírody, které lze úspěšně zpracovat kvašením, je spousta. Taková vína – nevína vyrábíme z drobného ovoce, z jablek, ale třeba i z plodů divoké růže. Právě šípkové víno je velmi dobrým přírodním výtažkem. Jazykové pohárky a vybíravá patra si přijdou na své. A které orgány mohou mít z domácího šípkového medicinálního vína užitek? Hlavně játra a ledviny. Pomáhá i na vodnatelnost a jí způsobené otoky, písek a krev v moči a proti zánětům trávicích cest.
Domácí víno má buď sentimentální nebo strašnou pověst. V prvním případě jde o “víno od babičky”, v druhém o přeslazený bolehlav, jímž se tajně zpíjejí puberťáci ve špajzu či na mejdanu, kam každý donese, co dům rodičů dal. Zdravotní užitečnost šípkového vína naše podvědomí nějak nebere, nejpravděpodobněji nám první naskočí jedna ze dvou shora uvedených vzpomínek. Ano, nějakého toho rybízáku, jabkáče nebo nevydařeného domaseru jsme si snad lokli všichni. V podzimním šípkovém keři nám ovšem příroda nabídla hodně dobrého, jak píšeme ZDE.
Začátek je trnitý
Někteří domácí vinaři tvrdí, že nejlepší víno je z plodů, které přešly mrazem. Jenže pokud se jedná o ranní přímrazky a ne o trvalý mráz, dostaneme se do problému. Trhat zmrzlé a opět rozmrzlé šípky je hrůza, mažou se hrozně na prsty. Zkuste ale následující trik: my šípky trháme na podzimních výletech a skladujeme nějaký čas už očištěné od bubáka a stopky v mrazáku. A je to. Existuje ale ještě jeden způsob – pokud jsou plody moc tvrdé, můžeme je před naložením spařit vroucí vodou.
Dva klasické recepty
Poměry surovin se v receptech různí, pozoruhodné ale je, že všechny fungují – od kila šípků, dvou a půl litrů vody a půl kila cukru, až po vyrovnaný poměr šípků a cukru. Šípkové stolní víno vznikne zpravidla tak, že na kilogram čerstvých plodů nalijeme tři litry vody s rozpuštěnými osmdesáti dekagramy cukru. Silnější víno získáme z již změklých plodů. V takovém případě na dvě kila šípků a tři litry vody přidáme dvě kila cukru. Víno bude kvasit asi tři týdny, další čas bude potřebovat na tzv. školení (v našem případě stáčení a čeření) a finální zrání v lahvích. Dezertní šípkové víno je variantou na předchozí způsob – změklé šípky smícháme v poměru jedna ku jedné s vodou a několik dnů necháme přirozeně kvasit. Vylisujeme šťávu. Na každý litr šťávy přidáme třicet deka cukru, kvasinkovou kulturu Malaga, a po vykvašení a stočení můžeme před naláhvováním ještě dosladit podle chuti. Pokud za základ použijeme sušené šípky (na kilo dva litry vody, sedmdesát deka cukru a zákvas z Malagy) získáme dezertní víno výrazně tmavé barvy.
Medicinální šípkové víno podle Našich hobby
A jak zpracováváme šípky my? Čerstvě utržených šípků zbavených okvětí a stopek a na obou koncích naříznutých budeme potřebovat tři půllitry. Váhově stejně použijeme cukru, vody tolik, kolik činí hmotnostní součet řečených položek (1:1:2). Cukr a vodu svaříme. Až vychladne, nalijeme ji na šípky ve velké okurkové lahvi. Uzavřeme zátkou s “bublátorem” a na teplém místě necháme, dokud poslední šípek nespadne ke dnu. Tak se to doporučuje, ale bezchybně to nefunguje. Na počátku kvašení se skutečně šípky derou na hladinu a postupem kvašení klesají ke dnu. Většinou však ne všechny, na tento znak nelze plně spolehnout, lépe je ochutnat. Z fáze ovocného vína bychom se totiž zbytečným čekáním až bude na dně i poslední šípek mohli nečekaně přejít do fáze octa. Proti blahodárnému jablečnému (jak jablečný ocet udělat a co umí píšeme ZDE) ten šípkový valný ani chuťově není!
Co nám zbude
Hotové medicinální šípkové víno hadičkou stočíme do lahví – když šípky znovu zalijeme svařeným cukrem nebo vodou s medem za měsíc budeme mít „druhák“. Jeho chuť můžeme vylepšit přidáním slupek z dobře vyzrálých jablek. A teď něco, co jsme nezkusili – snad příště. Zůstaly vykvašené šípky. Mají se rozšmelcovat, propláchnout, a dřeň po dvou lžičkách jíst denně při slabých játrech, po žloutence anebo vyčerpání po nemoci. Prý to funguje i proti zácpě. Pecičky, pokud se je podaří oddělit, se vysuší a chmýří se vyfouká. Utlučou se nebo umelou. Z lžíce na sklenici vody se udělá odvar, který má prý bezmála vanilkovou vůni a dá se pít jako čaj. Zkusíme to.. – .Po pár měsících se kaly v stočeném šípkovém vínu usadí. Znovu ho hadičkou stočíme. Správně by náš výrobek měl ležet nalahvovaný další rok v chladnu. Doporučuje se obsah kvasných nádob, sklenic, demižonů a lahví, v kterých hotové víno skladujeme, chránit před slunečním světlem. Nejlépe jim bude ve sklepě. Někdo je ovíjí černým papírem. Ovšem u šípkového vína vyrobeného v domácích podmínkách to nejspíš neuděláte. Bude totiž pryč dřív, než si na nějaké zatemnění vzpomenete. Vaše podzimní medicinální šípkové víno bude na Vánoce akorát.