Namořit něco, znamená vlastně napustit (zpravidla dřevo) na tmavší odstín či vybrané zbarvení. Nebo například sadbu česneku, aby ho nesežralo háďátko. Zamořený může být nějaký prostor, nejlépe samozřejmě morem. Umořit pak znamená odepsat dluh a nebo zaplatit půjčku. A samozřejmě také zabít osla nicotnostmi opakovanými do úmoru. Moření a mořidla, které máme na mysli, se týkají povrchové úpravy dřeva.

Mořidlo se na rozdíl od jiných nátěrových hmot, které na povrchu vláken jen ulpívají a tvoří jednolitou vnější vrstvu, do nich vsakuje. Úkolem mořidel je zvýraznit texturu materiálu, zakrýt jeho chyby a často také napodobit drahá exotická dřeva.

Začalo to krví

Když se v dávných dobách dřevěné trámy napouštěly dobytčí krví, šlo o to učinit je odolnějšími vůči červotočům, broukům i houbám a plísním. O vzhled šlo zřejmě až v poslední řadě. Ten šel nahradit i fládrováním. Ochrannou funkci plní často i mořidla současná, ale hlavní je výsledný vzhled dřevěného povrchu. Tak řečená zemitá mořidla se připravovala smícháním vody s barevným pigmentem: po natření se mořidlo nechalo zaschnout a pak se fixovalo fermeží. Jiný ne právě voňavý způsob představovalo ošetření dubového dřeva čpavkovým mořidlem, které se vyznačuje schopností reagovat s tříslovinami obsaženými ve dřevě. Čpavek se používal ve spojení s voskem, který nakonec dal dřevu pěkný lesk.

Vybíráme mořidla

Barevné pigmenty v mořidlech jsou rozpustné v lihu, acetonu nebo ve vodě. Jejich koncentrace je zvoleno tak, aby roztok zůstal transparentní. Při výběru zohledníme vlastnosti mořidel, zejména dobu schnutí, nasákavost a slučitelnost s jinými povrchovými úpravami (ty závisejí na rozpouštědlech, která obsahují). Prodávají se převážně už namíchaná, barva je na obalu označena podle toho druhu dřeva, do jehož odstínu se chystáme dřevo upravit. A měli bychom už při výběru zohlednit i druh dřeva, který hodláme upravovat – na každém totiž namoření vypadá trochu jinak.

Kde je základem líh

Jedná se o standardní roztok organických barviv v technickém etylalkoholu. Tato mořidla dodají dřevu krásný nádech a zvýrazní jeho přirozený vzhled, vhodná jsou pro veškerá interiérová použití, tedy na nábytek, obklady i dřevěné doplňky. Po zaschnutí není třeba povrch přebrušovat a můžeme ho ještě vylepšit libovolným druhem laku. Lihová mořidla se nabízejí v třiceti sedmi odstínech, a komu to nestačí, tomu mohou další vyrobit na zakázku. Schnou za standardních podmínek zhruba čtyři hodiny. Opakovaným mořením dostaneme tmavší odstín. Zaschlé dřevo nakonec vykartáčujeme.

Vodová mořidla

 Vodová mořidla nejsou toxická, což většinou potvrzují patřičným atestem. Záruka této jejich vlastnosti je důležitá, protože je můžeme bez obav použít na hračky a předměty, které přicházejí do styku s potravinami. Ovšem nanášení je obtížnější, protože do povrchu dřeva pronikají špatně, a mohou vytvářet skvrny, fleky a kocoury šili nerovnoměrné zabarvení. Často je koupíme jako prášek nebo krystalky. Barevný odstín tónujeme množstvím vody, ve které mořidlo rozpouštíme: přidáním prášku odstín tmavne, ředěním vodou logicky naopak. Hotová mořidla která se už ředit nesmí se dodávají v jedenácti mezi sebou navzájem mísitelných odstínech. Dobře fungují na tvrdých i měkkých dřevech. Po obvyklé přípravě dřeva – obroušení a následném důkladném odstranění brusného prachu (u smolnatých dřev také po odsmolení) naneseme mořidlo na povrch dřeva rovnoměrně ve směru vláken sytě štětcem na mořidla, houbou nebo válečkem. Asi minutě stáhneme vysušeným štětcem přebytek mořidla a vetřeme ho ve směru vláken do dřeva (egalizujeme). Potom předmět necháme – nejlépe přes noc – uschnout. Suché namořené dřevo vykartáčujeme a nalakujeme bezbarvým lakem, klidně i vodou ředitelným, rozmytí barviv v mořidle totiž nehrozí.

A co syntetika?

Na měkkém dřevě syntetické mořidlo sice skvrny nedělá, ale při rychlém schnutí může působit problémy u větších ploch. Výhodou ovšem je, že barva je odolná, stabilní a nebledne ani na slunci, což oceníme v exteriéru. Usnadnění vcelku vítané: můžeme je nanášet i stříkací pistolí. Nevítaná vlastnost: přípravek je toxický a práce s ním vyžaduje velkou opatrnost. Samozřejmě nábytek nebo doplňky napuštěné syntetickým mořidlem, by rozhodně neměly přijít do styku s potravinami (to by nás postupně mohly doslova umořit).