Je pozoruhodné, že ačkoliv jsme coby národ považováni bezmála za pohany, boží milosti jsou nám blízké. Jen si pod tím pojmem každý představuje něco jiného. I ti, kdo jsou na hony vzdáleni duchovním sférám a spíš, jak se říká, myslí jen na ten žvanec, mají na boží milosti recept přinejmenším trojí a nejméně dvojí na jejich finální přípravu.

(2015) *** Jde o to, jestli raději droždí, prášek do pečiva a nebo nic, zda je víc těší péct či smažit. Skoro to vypadá, že v kuchyni jsou boží milosti prostě to, co vám chutná. A nemá smysl se nad touto nejednoznačností rozčilovat.

Síla vzpomínek

Někde se boží milosti jedly celoročně, ale spíš patřily mezi jídla speciální, především vánoční a velikonoční. Nezbytnou součástí byly různých hodů a hlavně závěru Masopustu. Každopádně na ty, které připravovala babička či mamka vzpomínají všichni jako na cosi neskutečně dobrého, ale v tom může hrát roli uplývající čas, sentiment i magický název zákusku. Máme i několik případů mlsounů po straně přiznávajících, že vůbec nechápou, co jim to tenkrát na božích milostech mohlo tak chutnat.

S droždím – čili místo koblih

Nejčastější variantou jsou boží milosti kynuté. V některých regionech suplovaly tradiční koblihy (ZDE), protože díky tomu, že nebyly plněné, šla jejich výroba mnohem rychleji od ruky. A jak by měly vypadat? Jako mašlička. Zformovaný tvar necháme ještě na prkénku asi pět minut kynout. Pak ho buď pečeme v troubě jako vdolky, nebo smažíme napůl ponořené v rozpáleném tuku jako koblihy. Většinou se boží milosti smaží, ale pokud vám tento mastný způsob nedělá dobře, prostě je pečte ve středně vyhřáté troubě do růžova.

Milost s prdopečem

Lesklé a vláčné těsto vypracujeme dobře, aby se nechytalo na ruce z dvaceti deka hladké mouky s lžící cukru, lžící rumu, čtyřmi lžícemi mléka, dvěma žloutky a třiceti gramy rozpuštěného másla. Nezapomeneme na jednu lžičku prášku do pečiva, špetku soli a pro vůni trochu nastrouhané citronové kůry. Těsto zabalíme do potravinářské folie a alespoň na půl hodinu šoupneme do ledničky. Pak už jen na placku vyválíme, rádýlkem vyřízneme klasické tvary s okýnky a v rozpáleném tuku necháme nafouknout.

Bez kypřidel

Čtvrt kila hladké mouky smícháme s dvěma žloutky, dvaceti gramy moučkového cukru, dvaceti gramy másla, špetkou soli a zaděláme to čtyřmi lžícemi smetany a čtyřmi lžícemi bílého vína. Jedli jsme i boží milosti zadělané světlým pivem, ale upřímně jsme neviděli ve výsledku rozdíl. Vypracujeme hladké těsto. Je dobré ho nechat půl hodinky odpočinout. Pak ho natenko rozválíme a vyřezáváme z něj čtverečky uprostřed proříznuté. Smažíme na oleji, na papírovém ubrousku zbavíme přebytečného tuku a ještě za tepla obalujeme ve vanilkovém cukru.

Zkuste také tvarohové těsto

Méně častá varianta se připravuje prakticky z téhož těsta, z jakého pečeme silvestrovské tyčinky (ZDE), čili neublíží ani diabetikům. Vyřezané tvary nesolíme a nekmínujeme jako tyčinky, ale po upečení obalíme v cukru nebo jeho náhražce – třeba se skořicí. Zřejmě vůbec nejrychlejší variantou „aby bylo něco na stole“ je ovšem použít kupované listové těsto. Výsledek taky ujde…