U španělského dvora jejich katolických Veličenstev Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské bývalo veselo. Báječné víno teklo proudem. „Jaképak fraky“, rozkládal prý rozjařeně jeden vysoce urozený královský příbuzný. „Místo kolem Afriky a pak na západ plujete furt na východ. Až do té Ameriky. Nedělejte s tím štráchy, je to jednoduchý….“ Kolumbus ukázal, jak vznikají úsloví. Vzal vajíčko uvařené natvrdo a podal ho smíškovi. „Dokážete ho, Milosti, postavit na špičku?“

„Aby ne!“ Jenže vejce na užším konci ne a ne stát. Až Kryštof K. vejce zlehka na špičce naťukl a ejhle – ono na špičce stojí docela snadno! „A tak je to se vším,“ odtušil prý Kolumbus. „To je podvod!“ zvedl se pokřik. „Ne. Když víte, jak na to, je spousta věcí docela jednoduchých.“ Tuhle anekdotu jako první zapsal Voltaire roku 1759. Jestli se stala? A záleží na tom? Vždyť Kolumbus objevil Ameriku hledaje Indii. Proč by vejce na špičce také nemohlo být jeho?

Jak poznat vejce natvrdo

Když už jsme u těch hrátek s vajíčky, v praxi se vám může stát, že si nějaká uvaříte na zítra a pak je omylem zamícháte mezi ta syrová (o tom, jak dlouho vajíčka vařit, píšeme ZDE). Vařená i syrová – ouha – vypadají stejně, prostě záhada. Víte, jak poznat které je které? Nepotřásejte s ním, stejně v něm nic nešplouchá, ani proti světlu nic nepoznáte, váha je přirozeně stejná. Přitom najít odpověď je jednoduché – jako to Kolumbovo vejce, jen vědět, jak na to. Prostě vajíčkem na stolní desce zatočte: syrové se bude kolébat jak kuře na první procházce, ale uvařené natvrdo se bude točit jako káča, pěkně pravidelně.

Umíte vyfouknout uvařené vajíčko?

Je to jako Kolumbovo vejce – když ovšem této disciplíně věnujete trochu cviku. Že jste po uvaření vejce ochladili ve studené vodě je samozřejmé. I přesto se někdy vajíčka loupou obtížně. Pokud máte kurník (o jeho stavbě čtěte ZDE) a vaříte vajíčka opravdu čerstvá, stejně se vám je dokonale oloupat nepodaří – a to ani našim fikaným způsobem.

Naťukněte ho na obou koncích a odstraňte z nich skořápku. Vejce držte mezi prsty jedné ruky, dlaň druhé držte pod vajíčkem, širší konec pak přiložte k ústům a pořádně zadujte – vejce vyjede ze skořápky nečekaně snadno. Potměšilci se znamenitě pobaví, pokud vám podstrčí k takovému úkonu vajíčko naměkko…, takže pozor!

Jak vejce oloupat

Vajíčko na tvrdo jde občas špatně od skořápky. Buď je za a./ moc čerstvé, nebo za b./ moc staré, případně za c./ jste něco udělali jinak, než jste měli. Ale co? Vejce prostě jsou taková – různá, byť si jako vejce vejci podobná. Rady pro snadnější loupání jsou následující. Vodu na vaření mírně osolíme. Někdo ji zakápne octem. Vejce na koncích propíchneme jehlou (1. varianta), vložíme do vroucí vody a vaříme podle potřeby. Slijeme a v kastrolku s nimi trošku poházíme (2. varianta), aby skořápka popraskala. Pak na ně teprve napustíme studenou vodu a necháme je vv ní vychladnout. Vyjmeme z vody, naťukneme na konci, foukneme dovnitř a pohodlně loupeme. Jistě? Někdy to vyjde… .

Rusové a jakýsi Henry

Obložená vejce patřila k častým jídlům obyvatel této země a to jak ve formě nóbl předkrmu, tak coby oblíbená strava z lahůdkářských prodejen i bufáčů. Jmenovala se ruská vejce a neměla nic společného se zemí sovětů, srpem, kladivem či Gagarinem. Podle starých kuchařek jim tak říkali už za první republiky. Nicméně po srpnu roku 1968 zmizela z nabídky prakticky přes noc. V náladách jež následovaly by se takto pojmenovaný tovar neprodal, zkazil a potupně skončil v prasečí šlichtě. Tak se zrodilo henri vejce – to samé, stejně vypadající a stejně chutné. Brzo též stejně oblíbené. Dnes je většinou neutrálně označené za obložené. Udělejte si ho – je to snadné, rychlé, středně nákladné a chutné, prostě jako…  (ale to bychom se zase opakovali – říkejte si mu, jak chcete).

Uvařeno, obloženo

Dvacet deka majonézového salátu podle chuti – nejlépe pochoutkového nebo vlašáku, tři natvrdo uvařená vajíčka, deset deka tence nakrájeného poličanu, herkula či podobné suché uzeniny, kdo má raději šunku, i ta je dobrá, cibulka, sladká paprika. Na kopeček salátu můžeme umístit na čtvrtky nakrájená vajíčka. Do salátu po stranách zapícháme kornoutky salámu, vše posypeme cibulkou a zaprášíme paprikou. A je možné zvát ke stolu… Nebo dáte každému strávníkovi do misky salát, na něj vejce, obložíte salámem, nakrájenou kyselou okurkou, kapií, posypete cibulkou a ozdobíte majolkou. I takové rychlé občerstvení nebo lehká večeře jsou jednoduché. Jak jinak – jako Kolumbovo vejce.