Vnitřní omítka má obvykle dvě nebo tři vrstvy. Tak řečené jádro se nanáší na navlhčené zdivo, případně na postřik neboli „špric“ zvyšující přilnavost podkladu a snižující jeho nasákavost. Na tuto hrubší jádrovou omítku se později nanáší vrstva z jemné malty zvaná štuk. Tak to platilo u klasických omítek – vápnocementových a vápenosádrových.
Jenže se objevily sádrové omítky. Nereprezentují zase nic tak převratně nového, jak by se mohlo zdát: vždyť již staří Římané je používali. Ani sádra se nezměnila, jen technologie a možnosti jejího použití. Proti klasickým omítkám jsou zdravější – jejich PH je shodné s PH naší kůže, skvěle regulují vlhkost, umí ji podle potřeby „natáhnout“ a zase vydat, jsou i na dotyk teplé a snadno (a to prakticky nerozeznatelně) se dají opravit. Vypadají opravdu dobře, rychle se s nimi pracuje a ve výsledku jsou dokonce levnější.
Desatero stěrek (omítek) – jen si vybrat
- Minerální omítky používáme pro klasický podklad. Jako pojivo mají portlandský cement (křemičitanové slíny, sádrovec hlinitých přísad) a jako plnivo křemičitý písek. Dobře přilnou a při teplotních výkyvech jsou objemově stálé. Ručně se jimi nahazují pouze menší plochy.
- Silikonové omítky mají jako pojivo běžný cement s přísadami různých plastů, jako
plnivo křemičitý písek. Jsou vysoce vodoodpudivé, ale umožňují prostup vodních par z konstrukce. - Akrylátové omítky mají jako pojivo akrylátovou disperzi či roztok epoxidové pryskyřice na bázi akrylátů. Zpravidla vypadají jako pasta, která se stříká. Obvykle se používají pro dekorativní účely jako tzv. mozaikové omítky.
- Tenkovrstvé omítkoviny s obsahem silikátů jsou venkovní, vnitřní, nebo univerzální. Tyto ušlechtilé tenkovrstvé omítky se vyrábějí probarvené. Používají se na vytváření strukturovaných povrchů.
- Smysl tepelně izolačních omítek je z názvu zřejmý. Podle výpočtů se návratnost vyšší ceny na úsporách za topení pohybuje mezi čtyřmi až osmi lety.
- Omítky s perlitem mají vysokou tepelně i zvukově izolační schopnost, nízkou objemovou hmotnost a chemickou stálost. Čistý minerální výrobek Perlit je zdravotně nezávadný.
- Sanační omítky zabraňují vzlínání nebo prostupu vlhkosti do konstrukce a jejich struktura zamezuje vytváření výkvětů solí a dalších látek na omítce.
- Paropropustné vnitřní omítky vysoušejí ve zdivu zkondenzovanou vodu. Tyto sanační maltové směsi obsahují také fungicidní přípravky proti plísní, houbám a řasám.
- Dekorativní omítky působí barvou a povrchovou strukturou. Obsahují zrna určité hrubosti a jsou uzpůsobené i k tomu, aby se dal jejich povrch ztvárnit do rýh nebo jinak válečky a speciálními hladítky.
- O tekutých tapetách čili textilních omítkách lze říct, že je uplatníme na libovolný povrch. Nanášejí se hladítkem, válečkem nebo stříkáním a vytvoří souvislou netkanou textilní tapetu z lepidla a přírodních vláken. Mají tepelněizolační vlastnosti.
Jak se sádrovou omítkou
Ale konec teorie: Jsme tady s tou sádrou a samotné ruční nahazování shrneme do několika bodů (o strojním omítání klasickou omítkou si můžete přečíst ZDE).
Poslední kontrola před nahazováním velí prověřit stav zdiva, zda jsou po celé ploše vyplněné horizontální ložné spáry i to, jak vypadají styčné spáry v rozích místností.- Nejprve zhruba zahodíme veškeré rozvody.
- Na místa, kde by v budoucnu mohlo docházet k většímu pnutí, a omítka by mohla popraskat, použijeme perlinku, která zlepšuje přilnavost omítek.
- Penetrací natřeme veškeré betonové prvky ve stropech i tam, kde se na omítku napojují okenní rámy a kde rohy budeme zpevňovat systémovými lištami.
- Málo savé povrchy místo penetračního nátěru můžeme pro omítání připravit tzv. stříkanou omítkou nebo materiálem zvyšujícím přilnavost omítky – třeba lepidlem na dlaždice.
- Pokud se rozhodneme pro náš interiér využít výhod sádrové omítky, která vytváří ideální základ pro natírání a tapetování, umístíme v asi půlmetrovém rozestupu na stěnu svislé omítkové latě silné tak, jak bude silná výsledná omítka.
- Omítkovou práškovou směs dobře rozmícháme ve vědru podle návodu míchacím nástavcem na vrtačku.
- Vlastní omítání předpokládá určitý cvik. Nahazujte omítkovou maltu na stěnu švihem ruky v zápěstí. Když si na zem u zdi položte hladké prkno, snáz spadlé zbytky seberete a znovu zpracujete.
- Nakonec přetáhněte omítku přes latě a uhlaďte ji hladítkem. Potom můžete natírat, tapetovat či nanést ještě 2 mm silnou čistě sádrovou vrstvu – to povrch ještě více vyhladí.
Nic se nemá uspěchat
Je jasné, že bydlet v novém chce každý co nejrychleji, nicméně dokončený dům bychom měli, pokud jsme na vnitřní povrchy nepoužili sádrokarton, nechat přes zimu vymrznout. Jinak se nám totiž může stát, že omítky nám i po přeštukování popraskají. Můj bože, co pak s opravami, dalšími náklady a novým nepořádkem? A opravovat po kouscích nebo jít bydlet k příbuzným či do hotelu? Už staří latiníci říkali (a nejen při nahazování stěn svých vil sádrou): „Festina lente – spěchej pomalu!“