Podle ustálených zvyklostí od dob, kdy si naši potomkové osvojili alespoň zlomkovou znalost písma, připravovali v předvánočním čase podání, adresovaná Ježíškovi a obsahující výčet přání a seznam předpokládaných (a jen málokdy uskutečněných) plnění z jejich strany. Tento dopis byl podán na poštovním úřadě „mezi okny“, protože tam si ho měl vyzvednout Mikuláš výměnou za něco buráků, ovoce a též pár základních sladkých kamínků budoucí možné obezity a rozvoje zubního kazu.
(2015) *** My jsme však tuto jednostrannou korespondenci s budoucím křesťanským spasitelem narušili tím, že jsme ji pokaždé s urputnou vytrvalostí zadrželi a přečetli. Asi jsme se tím dopustili narušení práv dítěte. Navíc k nám nikdy žádný Ježíšek netrefil a museli jsme ho proto suplovat. Přirozeně jsme dětské požadavky cenzurovali a pod stromeček zboží vyskladňovali v redukované skladbě. Nelišili jsme se tím příliš od jiných domácností: rodiče si totiž vesměs myslí, že vědí nejlíp, co si vlastně děti přejí a co OPRAVDU potřebují!
Z nebeského archivu
Přinejmenším jednu dobrou stránku toto naše hrozné chování mělo – dopisy se zachovaly.
Milý Ježíšku
Hlavně vše nej k narozeninám. A teď… (však ty víš).
K užitku: Novou školní aktovku nejlíp jako má Káťa a nový penál (ale ten nemusíš), ještě jedno čínské pero, pastelky a fixy, lepidlo.
PROSÍM !!!
Na sebe: Teplé modré nebo vícebarevné pletené šaty pod kolena, kalhotky, KAPESNÍKY voňavé papírové, zvonáče.
HRY: Panenku Barbie s rovnýma vlasama až na zem, šaty pro princeznu až na zem (k Barbie), potom miminko s výbavou, plyšáka ležícího psa chlupatýho velkého, knížku Harry Potter, nějaké CD do počítače, HRU a taky obraz na malování podle čísel.
A TAKY MĚ NECH PŘEKVAPIT
Za to budu : Hodná, pozorná, pořádná a né líná!
P.S. Ještě koloběžku PROSÍM, PROSÍM, PROSÍM, PLEASE!
Jak šel čas
Těžko dnes říct, co tenkrát vedlo dceru – pro jistotu podepsanou plným jménem a příjmením, k připojení prosby v angličtině, možná prozíravě pro jistotu, kdyby snad Ježíšek některé své kompetence předal Santa Clausovi… Každopádně zatímo seznam zřídka plněných slibů se s nepatrnými obměnami v následujících letech stereotypně opakoval, výčet věcí (podle naléhavosti žádosti zřejmě k přežití nezbytných) doznával zvolna změny: …taky nový počítač, ale není to potřeba, vlastně jenom novou CD-DVD ROMKU, protože ta stará už mi rozmixovala CD na kaši, oblečení nebo radši peníze na oblečení, tu voňavku… Jednou bylo připojeno i přání konzervy pro kočku, ostatně i přítomnost milované i proklínané kočky v naší rodině má původ ve svátku svatého Mikuláše – pošťáka, a také v jednom ukradenému dopisu Ježíškovi.
Ještě k Mikuláši
A těm, kteří adventní dny, aktuální svátek a poštovní styk s nebem neřeší, nabízíme upozornění ještě na MIUKULÁŠSKÉ DESATERO, neboť něco z něj se dost možná může i letos hodit!