
Na zahrádkách ještě často leží sníh a mnohým z nás se už třesou prsty jako notorickým kapsářům před turistickou sezonou. Jen je tak moct zabořit do hlíny… (už slyším, jak zahradník nadává: „Cože? Pro hlínu si jděte ke kamnáři!“). Je rozkoš, když po zimě zas ucítíme teplo a vláhu zeminy, když její hroudy mneme mezi prsty, nemám pravdu? Tu chvíli uspíšíme, když si na vnitřním okenním parapetu nebo ve vytápěném skleníčku nachystáme sadbu. Klíčení semínek začne, byť by venku ještě mrzlo jako na Sibiři.
Continue reading