„Dóóóst dobrou“ ovesnou kaši jsme si uvařili vlastně ze zbytkového produktu po výrobě osvěžujícího nápoje blízkého turecké a obecně balkánské boze.  Když jsme hledali analogie našeho objevu, jako obvykle jsme zjistili, že stejnou kaši jedí ve Skotsku už tisíc let. O fermentované ovesné kaši jsme psali ZDE. V následujících řádcích přidáváme něco lékařských zdůvodnění toho, proč a čím jsou zkvašené ovessné vločky prospěšné pro náš žaludek a střeva.

(2016) *** Strava postavená na fermentovaných vločkách má neuvěřitelně blahodárné účinky na náš trávicí trakt. K tomu došli švédští učenci z University v Lundu. Ti tvrdí, že porušení sliznice tlustého střeva při akutních nebo chronických onemocněních vede k poškození střevní bariéry a průniku patogenních mikroorganizmů a toxinů přes střevní stěnu do krve. To vede k rozvoji abcesů, zánětů a orgánovým selháním. Hrozí po výkonech na játrech, slinivce a vůbec v břiše.

I střevo chce své

Střevní stěny chrání laktobacily před spoustou mikroorganismů, streptokoků, stafylokoků, bakterií a candid. Střevní sliznice nezískává živiny z krve, ale z vlákniny, kterou střevo zpracovává. Vlákniny nejsou natrávené v horní části zažívacího traktu ale až v tlustém střevu a vzniklé mastné kyseliny s krátkými řetězci tvoří základ výživy střevní sliznice. Aby to všechno fungovalo, musí na střevních stěnách fungovat právě zmíněné bakterie. A právě zkvašené vločky tomu báječně pomáhají.

Životadárné ovesné vločky

Zkvašené vločky obsahují totiž až stonásobek fosfolipidů než jiné potraviny (jim blízko jsou jen banány, soja a ječmen). Vláknina z vloček je rozpustná ve vodě a nechybí ani aminokyseliny složením blízké aminokyselinám lidské svaloviny. Fermentované vločky prý nabízejí střevu příznivých laktobacilů až stonásobně víc, než oslavované jogurty. Je to vůbec možné? V Lundu tvrdí, že je to tak a jejich léčba nemocných nakvašeným ovesným nápojem je zjevně úspěšná a prospívá i zdravým jako prevence.

Kouzlo fermentace

Díky namočení nejméně deset hodin předem (déle je lépe) vločky zfermentují a stanou se lépe stravitelnými a tělu tak odevzdají maximum z toho, co v nich je právě pro naše střeva blahodárného a co se ve výsledku velmi pozitivně projeví na našem imunitním systému. Použijeme šálek vloček, šálek vlažné vody, něco mleté skořice a pak podle chuti hrozinky a sušené nebo kandované ovoce. Dobré jsou i křížaly – z těch z hrušek se dělala tak zvaná prachanda, kterou v některých regionech naši předkové sladili skoro všechno. Těsně před jídlem můžeme přidat na kousky nakrájené čerstvé drobné ovoce a na sucho na pánvi orestované oříšky či semínka.

„Nakyslé“ vločky vlastně zesládnou

V misce smícháme vločky (mleté budou lepší, ale nejsou nutné), hrozinky či jiné sušené ovoce a skořici s vlažnou vodou, zakryjeme talířkem nebo plátýnkem a necháme být. Při pokojové teplotě bude na základní fermentaci čas přes noc stačit. Ráno lehce opražíme oříšky a nakrájíme čerstvé ovoce. Oproti „skotské“ slané kaši tuto snídani nevaříme. Nebude tak vazká jako vařená, ale varem zase neublížíme shora oslavovaným laktobacilům. Pokud jde o sladkost, můžete použít vanilkový cukr či javorový nebo zlatý sirup. Ale proč? Během fermentace se začaly cukry ve vločkách štěpit a tak směs i tak přirozeně zesládla. Sladké je ostatně i přidané ovoce.

Spousty receptů z fermentovaného ovsa

Že lze vločky použít skutečně mnohačetným způsobem jsme se už v kuchyni přesvědčili vícekrát. O boze a slané kaši řeč byla, a ZDE jsme pro fanoušky kvašení z nich připravili pudink, polévku anebo sušenky.