Borůvky čili Rasputinovo tajemství

Černé kulaté plody borůvek zmiňují už ve starověku Dioscorides a v raném středověku Paracelsus, nicméně spíš okrajově. Asi jim připadaly moc obyčejné, a proto je k lékařským účelům nevyužívali. Zato Slované a lidé ze severu Evropy si především v lidové medicíně borůvek cenili náramně. A to nejen proti průjmům, ale také třeba proti roupům a škrkavkám. Opravdu fungují. Ale že by zasáhly i do lidských dějin? Co třeba spojení Borůvky a Rasputin? Kdybychom dotáhli do konce jednu praštěnou spikleneckou teorii, bez borůvek by náš svět vypadal úplně jinak.

(2015) *** Hlavní půvab podobných KDYBY je v tom, že se nedají vyvrátit. Můžete říct, že je to ptákovina, ale to je tak asi všechno. V našem případě budeme pracovat s následující rovnicí: KDYBY se mystický zpustlík Grigorij Rasputin (1869 až 1916) nedostal až do bezprostřední blízkosti rodiny posledního ruského cara (za což možná vděčil borůvkám), ale nebyl posléze trojnásobně zavražděn, Němci by vyhráli první světovou válku, bolševici v Rusku nezískali moc a nebyl by ani Hitler a válka druhá. Šílené? A co že to má proboha společného s černými lesními plody? Borůvky a Rasputin? Než o této podivuhodnosti začnete uvažovat, namažte si palačinky borůvkovou zavařeninou a namíchejte si borůvkový sirup, který si nejdřív uvaříme.

Trošínku magie na začátek

Podle pověr měly děti, které se vydaly na sběr lesních plodin nasypat na pěšinu pár černých plodů, aby nezabloudily, ale hlavně aby je neuštkla zmije, která měla v jejich fantazii přímo fantastické schopnosti. Například se mohla zakousnout do vlastního ocasu a jako obruč se koulet za utíkajícími sběrači… Mlsný had se prý ale raději pustí do nastražených borůvek, než do pronásledování dětí. Ve snáři jsou borůvky spojeny s láskou naplněnou, ale také nenaplněnou. Vědmy doporučovaly jejich požití proti uřknutí a listy borůvčí sloužily a slouží i novodobým čarodějům jako součást magických vykuřovadel.

K čemu všemu jsou borůvky dobré

Vaření necháme na konec a zatím se podíváme, jaké zdravotní benefity nám borůvky nabízejí. Tak nálev z borůvčí, tedy lístků s glukokininem pomáhá při slabé cukrovce a vzhledem k obsaženým tříslovinám i proti průjmu, při žaludečních potížích a zánětu močových cest. Odvar desinfikuje i zevně, například v obkladech proti lupence  Modročerné ojíněné bobule zase obsahují antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, v nezanedbatelném množství vitamíny A a C, kyselinu jablečnou, citronovou a benzoovou a dále draslík, hořčík, chrom, mangan, měď, zinek a železo, éterické oleje, sliz a pryskyřici. Kdo borůvky jí, v noci lépe vidí. Celkově zlepšují naši imunitu a léčí infekce. Kdo se bojí zblbnutí, měl by si jich nasbírat vědro, protože účinnost proti demenci byla potvrzena. Působí močopudně a na druhou stranu staví střevní činnost tak, že po nemírné konzumaci borůvek můžete jen černě bobkovat (což je pořád lepší, než polykat protiprůjmovou chemii).

Další dobré zprávy

Mezi překvapivé účinky borůvek patří i to, že snižují cholesterol, chrání nás proti volným radikálům a tlustým pomáhají s hubnutím. Zodolňují naše nervy vůči všudepřítomnému stresu a prokazatelně fungují i jako prostředek při léčbě neplodnosti. Kuřákům, kteří se s drahým zlozvykem rozhodli skončit, vytvářejí v těle dopamin – a dopamin je nadopuje. Čili utlumí nepříjemné projevy nikotinové abstinence. Fungují tak do značné míry (ne však zcela) i kanadské borůvky za nimiž nemusíte do lesa (ZDE). Ať tedy žijí borůvky!

Borůvky a Rasputin čili Grigorijův sibiřský recept

Ale jak spolu fungují borůvky a Rasputin? Následník carského trůnu Alexej zdědil i nevyléčitelné onemocnění srážlivosti krve. Žádné lékařské kapacity si s chorobou nevěděly rady. Pomohl až svérázný negramotný mystik, opilec a děvkař, který na svých pěších poutích po Rusy hledal Boha. Nevíme, zda zapůsobil jeho ohromující zjev, léčitelský dar, hypnóza nebo to, co ho naučila sibiřská příroda – tedy síla bylinek. Prý doplnil Alexejovi jídelníček borůvkami. Protože dokázal jako jediný carevičovi pomoct, získal v imperátorově rodině neobyčejný vliv, což se mu nakonec stalo osudné. Jen tak na okraj – lékaři potvrzují, že borůvky mohou být součástí bylinné terapie, která posiluje krevní cévy a podporuje srážlivost krve, a že tedy skutečně do jisté míry pomáhají i proti hemofilii.

Co a jak sbíráme a uchováváme

Listy (Folium myrtillis) sbíráme během léta až do září (pak některé druhy krásně zčervenají). Plody (Fructus myrtillis) od června do září, tak, jak podle nadmořské výšky a místních poměrů dozrávají. Problém v tomto představují řemeslní sběrači, kteří s hřebenům podobnými česáčky les neomaleně drancují. Keříky tak poškozují, nebezpečně snižují potravní základnu pro semenožravé ptáky a také savce. Zní to jako vtip, ale třeba i medvědy, kteří pak sestupují z kopců a hrabou se v odpadkových kontejnerech. Nám, co sbíráme jen do pusy nebo do plecháčku, ztěžují tito sobečtí velkosběrači život, protože na řadě míst se kvůli nim do porostů nesmí. Ale zpět – borůvky, které nesníme nebo nezpracujeme ihned, rozprostřeme tak, aby nebyly ve více vrstvách, necháme zavadnout a pak sušíme na přímém slunci nebo v troubě na padesát až šedesát stupňů. Listy sušíme ve stínu a v průvanu, v krajním případě také v troubě, tentokrát na pětatřicet.

Na zub dva v jednom: sirup…

Borůvky jsme už v NH oslavili v receptu na oblíbené blbouny s ovocnou omáčkou – žahourem – ZDE. Dnes jídelníček doplníme o předpis na borůvkovou zavařeninu a borůvkový sirup. Borůvky podle něj paličkou podrtíme, zalijeme vodou, trochu zasypeme cukrem a na čtyřiadvacet hodin odstavíme. Když borůvky mírně zfermentují, jenom dobře. Po uvedeném čase borůvky propasírujeme hustým cedníkem, přefiltrujeme přes gázu (můžeme i nechat usadit a stočíme hadičkou podobně jako domácí víno), vzniklý roztok zvážíme, jedna ku jedné doplníme cukrem a trochou kyseliny citronové. Svaříme. Pokud vznikne pěna, sebereme ji. Šťávu nalijeme do vypařené lahve a zašpuntujeme. Pokud ji nevypijeme hned, vydrží mimo ledničku asi měsíc.

…a zavařenina

Zavařeninu uděláme úplně stejně – co nám na cedníku zbylo zalijeme vodou, zvážíme, zdvojnásobíme cukrem, vaříme tentokrát asi patnáct minut pro změnu třeba s kolečky citronu a gelujícím prostředkem, mícháme, aby se zavařenina nepřichytila ke dnu a pak sběračkou nalijeme do skleniček. Obrátíme je dnem vzhůru – a je to.