Jejich krása je křehká a příjemná vůně velejemná. Slovo, které nás u bramboříku maně napadne je Něha. A milé na něm je i to, že nejkrásnější je brambořík – vánoční květina právě, když je za okny opravdu pořádně nevlídně. Tato typická rostlina chladu nejintenzivněji kvete právě v čase adventním. Náš domov se díky nim i v zimě rozzáří. Nejsme u nich přitom odkázáni na jednu barvu, volit můžeme mezi odstíny od bílé jako sníh za okny, přes panenkovsky růžovou, přes lososovou až po sytě červenou či bezmála kardinálský purpur. Zajímavé jsou i květy netradičně melírované či s kontrastním očkem.

Brambořík (Cyclamen persicum) pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Kvete od pozdního podzimu do začátku jara. Hlíznatá rostlina je z čeledě primulkovitých (prvosenkovitých). Proslulý císařský botanicus Petr Ondřej Matthioli ve své době považoval bramboříky i za pozoruhodnou léčivku, jak píšeme ZDE.

Na co myslet při nákupu

V krámě bychom se měli zamyslet nad důležitou skutečností: Brambořík je rostlinou chladu, a to musíme při péči o něj zohlednit. Jestliže bydlíme v hodně vytápěném suchém bytě, dáme raději přednost již plně nebo částečně rozkvetlé květině. Z dosud nerozkvetlé rostliny bychom se nejspíš dlouho netěšili, neboť její poupata by pravděpodobně zaschla a opadala. Variantou je koupě tak zvaného minibramboříku, který snáší přece jen i o něco vyšší teplotu. Jestliže ale rostlinu můžeme umístit v místnosti, kde se teplota pohybuje mezi osmi až osmnácti stupni, můžeme směle vybírat rostliny s velkým množstvím poupat – chladno jim všem umožní rozkvést do plné krásy a průběžně nasazovat další a další poupata.

Jak o bramboříky pečovat

Bramboříky v ideálním případě umístíme v místnosti, kde je asi patnáct stupňů Celsia, a to mezi špaletová okna směřující na západ či severozápad. Dobré jsou také zimní zahrady a skleníky. Květina má ráda klid, to znamená, že nesnáší průvan a náhlé výkyvy teplot. Zaléváme ji měkkou odraženou vodou pouze do misky. Substrát nesmí nikdy zcela vyschnout, ale na druhou stranu rostlina nevydrží být přemokřená. Proto asi dvě hodiny po zalití přebytečnou vodu vylijeme. Voda se též nikdy nesmí dostat do středu rostliny, odkud vyrůstají nové listy a květní pupeny. Brambořík má rád vlhký vzduch, proto se nám osvědčilo postavit květináč do mokrých kamínků (také můžete použít keramzit). Dobře se mu bude dařit i ve světlých koupelnách a také v blízkosti zvlhčovačů vzduchu. Pozor jen na dopolední a polední přímé slunce (sluneční úpal ostatně bramboříky nesnášejí ani při letnění).

Co s ním po odkvětu

Bramboříky s námi většinou stráví Vánoce i novoroční svátky a kvést budou až do jara. Protože v té době již většinou nemrzne, postavíme květináče na zahrádku do stínu a zaléváme je už jen občas. V této etapě bramboříky moc parády už stejně nedělají. Často se zcela zatáhnou. Na konci léta by se ale měly objevit nové listy. Jakmile se tak stane, přesadíme rostlinu do vhodného substrátu, čili nejlépe do směsi kompostové zeminy nebo listovky, rašeliny a písku. Připravíme si na něj květináč o průměru nemnoho větším, než byl původní. Odstraníme odumřelé kořeny. Bramborovitou hlízu zasadíme tak, aby vyčnívala z jedné třetiny nad povrch půdy. Přesazenou rostlinu umístíme na světlé místo, na které však nesmí dopadat přímé sluneční paprsky. A teprve čtrnáct dní po přesazení brambořík poprvé zalijeme. Výše popsaný koloběh se může opakovat a my se zase můžeme začít těšit na Vánoce…