Chléb náš vezdejší (7): VÁNOČKA čili štědrovka anóbrž húska

vánočky

Ačkoliv by na štědrovečerním stole měl už ze symbolických důvodů (aby nechyběl v příštím roce) být obyčejný chléb, nejlépe černý i bílý, ten náš vezdejší po dobu svátků se spíš jmenuje vánočka. Její tvar i chuť netřeba v Česku nikomu připomínat. Těsto je tučnější, a proto, kdyby nebyly tak dobré, vydržely by nám vánočky jistě do Nového roku a možná ještě na Tři krále. 

Není bez zajímavosti, že v dávných dobách byla vánočka jedním z dárků, jímž se rodiny při vzájemných návštěvách obdarovávaly – ostatně na jednom obrázku zachytil strejce s vánočkou pod paží spěchajícího závějemi i mistr Lada.

Rodokmen vánočního pečiva

Ke třem pojmenováním z nadpisu a jejich variantám můžeme ještě přidat pletenec, vrkoč či vlasatici. Někdy je v této souvislosti zmiňovaná i calta (což je slovo z němčiny, jmenuje se po ní i Celená ulice v Praze), která však patří spíš plochému kynutému pečivu. Bude to tak, že vánočka je naše specialita a odsud se dostala do Štýrska a Horních Rakous a na severu do Saska a Slezska. Podobným pletánkem je ovšem i židovská šábesová chala. Vánočka se jmenuje logicky od Vánoc, které mají původ v starogermánské Posvátné noci – Weihnachten – spojené se zimním Slunovratem. Pečivo připravované bohům jako oběť za těchto pohanských slavností bylo prý také splétáno do copů rovných a nebo v podobě věnců.

Těsto z domácí pekárny 

Pro tohoto pomocníka jsme nejklasičtější vánočkový recept upravili nejen, abychom se vyhnuli zdlouhavému a vcelku nezábavnému tření tuku s vejci a cukrem, ale i s ohledem na to, že před Vánoci čas nějak rychleji běží a nad radostným tvůrčím vzrušením v kuchyni zpravidla vítězí nervózní chvat. Postupně do pekárny nalijeme tři deci mléka a pak vkládáme tři žloutky, nastrouhanou Heru nebo máslo (180 gramů) a cukr (nejlépe moučkový, ale není podmínkou, též 180 gramů). To všechno můžeme samozřejmě nejprve rozkvedlat v nádobě – ale nemusíme, nicméně některé pekárny se budou snažit obsah vycákat. V takovém případě přidáme hned část mouky. Mléko s cukrem a žloutky doplníme moukou (450 hladké a 300 hrubé), nezapomeneme na špetku soli, kterou do těsta přidáváme hlavně proto, aby kynutí nebylo příliš zbrklé a mouka se stačila štěpit. V mouce by mělo být trochu citronové kůry, tlučená vanilka (stačí vanilkový cukr), hřebíček, badyán a trochu nastrouhaného muškátového oříšku, který lze nahradit i muškátovým květem – ale není to ono. A nakonec přidáme kostku nadrobeného a trošku ocukrovaného droždí. Necháme chvíli stát.

Co všechno můžeme ještě přidat

Pustíme program na kynuté těsto. Je radno průběžně sledovat hustotu: těsto má vytvořit dost tuhou kouli, což ovlivníme přisypáním po lžících mouky nebo po lžičkách rumu. Z počátku bude masa možná ulpívat na stěnách nádoby. Pomůžeme si stěrkou a asi po pěti minutách přidáme podle chuti rozpůlené mandle a hrozinky. Lze přidat i nakrájenou nadrobno kandovanou citronovou a pomerančovou kůru. Sušené švestky jsou originální, ale staročeská trochu „uzená“ chuť (kde by se ti dostali ke kůře z citrusů!) může někoho ve vánočce zaskočit. Po ukončení programu vyklopíme těsto na vál, kde boucháním a hnětením dostaneme z těsta zbytečné plyny. Plést budeme z šesti válečků a to všechna patra najednou, což nejen vypadá složitě, ale dost složité i je, jak ostatně patrno i z následujícího popisu (web sice přináší tuto šílenou operaci na videu, ale někdo ještě pořád raději čte).

Pletu, pleteš, pleteme

Tři a tři válečky spojíme ve vrcholu a postupujeme následovně:

  • Z levé trojíce uchopíme váleček z vnějšího okraje a z pravé trojice váleček zprostředka. 
  • Tuto dvojici uprostřed zkřížíme a váleček z první trojice uložíme na vnitřní okraj druhé trojice a váleček z druhé trojice klademe na vnější okraj první trojice.
  • V následném kroku postupujeme zrcadlově jako v prvním. Tedy z pravé trojíce uchopíme váleček z vnějšího okraje a z levé trojice váleček zprostředka. 
  • Tuto dvojici uprostřed zkřížíme a váleček z druhé trojice uložíme na vnitřní okraj první trojice a váleček z první trojice klademe na vnější okraj druhé trojice.
  • Tak pokračujeme až do vypletení celé délky válečků, konce spojíme a podhrneme.

Vánočka už voní kuchyní

Cop umístíme na plech. Správně staročesky bychom plech měli pořádně natřít pravým včelím voskem (je to zároveň dobrý způsob, jak využít zbytky klasických svíček). Výbornou službu nám ale poskytne i silikon nebo teflonová podložka. Po nakynutí cop pomašlujeme rozkvedlaným vajíčkem a posypeme nasekanými vlašskými ořechy. Vkládáme do trouby rozpálené na dvě stě stupňů, na jejíž dno jsme vložili kastrůlek s vodou, aby povrch vánoček neoschl. Vzápětí po vložení snížíme teplotu na sto sedmdesát (záleží ovšem na troubě) a pečeme podle velikosti tři čtvrtě až hodinu. Propečení prověříme vpichem špejle: nebude-li se na ni těsto lepit, je hotovo… a nám nezbývá, než vánočku vyjmout (vyvarujeme se s ní klepnout) a nechat na mřížce vychladnout.