Ejhle, jaro je tady, protože síly Dne a Noci se vyrovnaly. Správné datum si uměli z pohybu hvězd spočítat i Keltové, kteří v naší kotlině a úvalech kdysi žili a svátek jarní rovnodennosti nazvaný Alban Eilir, čili Světlo Země, slavili … Continue reading
Japonci je milují: jsou jim víc než stromem a květem, v jejich vnímání je totiž život tak jako ony krásný, ale i stejně pomíjivý. Času kdy kvetou sakury je zjara věnována velmi sledovaná pasáž v předpovědích počasí, které hlásí kde … Continue reading
Jedincům s košatou sexuální fantazií při pohledu na pórek jistě dojde, proč má tahle zelenina pověst hříšnou. V Hájkově překladu Matthioliho herbáře čteme, že „šťáva z póru s medem k chlípnosti zapaluje“. Není tedy divu, že fungoval jako součást magických … Continue reading
Ta vůně! Snad s ničím se nedá splést. Když mě praští do nosu, začnu se rozhlížet, kde ta naše střemcha – tuzemská sakura je. Může při dobrém větru růst ve svahu za bystřinou na druhé straně údolí – a opravdu, … Continue reading
Zní to dost divně, ale proč by konec konců nemohlo vaše cínové nádobí dostat mor. Nebo by jeho epidemie mohla zkosit pluk cínových vojáčků či zdecimovat sbírku mincí. Vždyť v dobách, kdy lidé začali kovy využívat, věřili tomu, že rudy … Continue reading
Po delších zimách zpravidla na zahradě sčítáme značné škody s velkou pravděpodobností i na našem více či méně dokonalém trávníku. Loňská chlouba – svěže zelený hustý pažit – může vypadat jako olysalá kropenatá slepice. Trávník nám vezme úsměv spoustou žlutých … Continue reading
(2011) *** Trávník v obytné zahradě u domu je jako její zelené srdce: Vzbuzuje ve většině z nás pocit svobody a volnosti pohybu. Pokud je dobře udržovaný, zvyšuje komfort bydlení v domě se zahradou. Okrasný trávník je spíše na ozdobu, … Continue reading
Sice to většinou vypadá, že zima nikdy neskončí, ale prohlédneme-li si pozorně záhony nebo keře, které kvetou brzy na jaře, objevíme první známky rozpuku. Březen je důležitý měsíc – právě práce na zahradě v březnu totiž rozhoduje, jakých plodů ovoce i … Continue reading
V podhůří Hrubého Jeseníku, jen pár kilometrů od Šumperka leží zámek s mimořádně pěknými arkádami, které se sice vůbec nehodí do našeho podnebí, ale i tak představují mistrovskou ukázku italské renesance. Jmenuje se Velké Losiny, dříve Gross Ullersdorf, a proslul ještě … Continue reading
Poinsettia neboli pryšec nádherný bývá nazýván i Vánoční růží nebo Betlémskou hvězdou a pochází z Mexika. Pověst praví, že krvavě červenou barvu získala z krve, která prýštila ze zlomeného srdce aztécké královny. Ať tak nebo tak, v mnoha zemích se … Continue reading
Jakuba Jana Šimona Rybu máme v paměti zařazeného mezi hudební skladatele, většinou si ale nevzpomeneme na víc děl, než je jeho Česká mše vánoční. Známe ji spíš podle jejich prvních veršů „Hej, mistře!“, a familiárně ji nazýváme „Rybovkou“. Tou nás … Continue reading
Cyclamen persicum to má u nás s pojmenováním složité, protože v nejstarším českém herbáři od doktora Petra Ondřeje Matthioliho se německy jmenuje Erde apffel čili Zemní jablko. Od toho je kousek k našim nářečním erteplím, tedy bramborům, a tak je … Continue reading
Podivuhodný svatý, jenž rozmlouval s ptáky, totiž František z města Asissi, inscenoval roku 1223 při půlnoční mši živý betlém. O dvě stě let později jiný svatý, Kajetán z Threim, dal betlémské scéně ustálenou podobu a jesličky se začaly vystavovat v … Continue reading
Ať už tyhle kaštany do našich zeměpisných délek a šířek přinesl kdokoliv, provedl věc záslužnou. Původně jedlý kaštan čili kaštanovník setý rostl v Malé Asii, v Černomoří a snad i na Kavkaze. Odsud ho Římané rozšířili na celé území svého … Continue reading
Dnes si řekneme, jak na domácí dušenou šunku. A začneme zdaleka. Zdá se, že s nápadem solit maso, aby vydrželo, přišli Keltové. Nasolené se vařilo, sušilo nebo udilo. Chutnalo také římským dobyvatelům Galie a tak na svět přišla šunka. I … Continue reading
Ačkoliv jejich lidové (a obchodní) pojmenování – tedy mýdlové ořechy – nás může přivést k omylu, ostatní zprávy o nich ani moc nepřehánějí. Správně se jedná o plody mýdelníku a nikoliv ořechovce (jak se také někde píše), a skutečně pro … Continue reading
Když ho příčně rozkrojíte, objeví se vám hvězda, která v magii nese vždy silné poselství – to podle toho, zda stojí na jednom nebo dvou cípech. U rozpůleného jablka to ovšem nepoznáte. Když do něj kousnete, budete osvěženi, zaženete hlad … Continue reading
Dýně neboli tykev patří k nejstarším užitkovým a kulturním rostlinám lidstva. Znali ji již v antice a dnes prožívá nečekanou renesanci jako chutná zelenina i jako materiál k podzimním dekoracím. Dobře vypadají samotné dýně seskupené u vchodu do domu nebo … Continue reading
Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou a, podobně jako pod dubem na severu našeho kontinentu, se v jeho stínu konaly náboženské obřady, soudy a důležitá shromáždění. Na olivovníku rostou užitečné olivy, na … Continue reading
Švestka patří k národním pokladům, to věděl už Cimrman. Takže nabízíme čtyřikrát švestkové knedlíky ze čtyř druhů těsta, ale také recept na švestková povidla. Samozřejmě je řeč i o užitečnosti dřeva ze švestky a předpis na méně obvyklé kvašené švestky jako příloha k masu. Continue reading