Historii lidské práce se včelami dokládá pravěká skalní kresba v Pavoučí jeskyni u španělské Valencie, stará nejméně patnáct tisíc let. Znázorňuje ženu, vybírající z dutiny stromu med. Tou drzou krádeží rozčílené včely nad vetřelkyní krouží. Před pěti tisíci lety přišli obyvatelé … Continue reading
Zlatý věk zřejmě domácí barvení prožívalo mezi osadníky v Novém světě, protože země byla izolovaná od zámořských trhů a tedy i v Evropě hojně užívaných exotických barviv. Farmáři museli vystačit s tím, co jim tak říkajíc rostlo za domem. Používali … Continue reading
Bazalka (Occimum basilicum) lidově bazalika, pravděpodobně pochází z Indie, kde se jí dostalo takové úcty, že se na ni prý přísahalo i u soudu. Velmi si jí cenili Peršané, a Egypťané ji používali k balzamování – bazalkové věnce se našly … Continue reading
Ačkoliv noc je toho dne kratší než vzdech, zapalovali naši pohanští předci ohně na kopcích. V posvátných hájích zdobili prameny či studny ve vsi. Po řekách pouštěli věnce. Pohanské slavnosti letního slunovratu byly (aby to tak nebylo do očí) křesťany … Continue reading
Na klasické salaši se udí všechno, včetně ovčáků. Zhruba od svátku svaté Žofie (15. května) na polanách pasou až do Václava (29. září). Celou tu dobu má v kolibě hořet malý oheň, který nesmí vyhasnout – ať doutná aspoň v … Continue reading
Srkat chladivé mojito a mhouřit oči do slunce patří k létu, ale protože chuť koktejlu získala spoustu fanoušků a jeho pití se stalo do jisté míry společenskou záležitostí, vyvstává otázka, co si počít, až se zima zeptá, co jsme dělali … Continue reading
Malíř Kacušika Hokusai (ZDE), syn výrobce zrcadel narozený roku 1760 v Edu (dnešním Tokiu), proslul i jako dřevorytec, který výrazně zasáhl do vývoje japonského umění, a ovlivnil i evropské impresionisty. Jeho záběr byl široký: nesčetněkrát maloval horu Fudži, květiny, zvířata, … Continue reading
Většinu namáhavé a piplavé práce, jako je setí, sázení, přepichování a protrhávání již máme hotovou, tak můžeme v časném létě sem tam zvednout hlavu a radovat se z krásy zahrady. Mrazíky sice již nehrozí, ale protože dny jsou v červnu … Continue reading
Šťovík – nenápadná rostlina, do které by leckdo ani nekopl, jeden čas aspirovala na úlohu energetického spasitele, pak zase svět měla chránit před hladem. Její osobitou chuť zná každé dítě zvyklé žvýkat různá stébla a listy – je kyselá, až … Continue reading
Ačkoliv Libeňský ostrov na mapě Prahy je, sama mapa ukáže, že z čistě geografického hlediska se o žádný ostrov nejedná. Území je to ovšem úžasné. Osídlené bylo zjevně už v pravěku, odehrál se tu jeden pozoruhodný pedagogický experiment, tvořil zde … Continue reading
Především povrchy z překližky, sololitu či nejrůznějších dřevotřískových desek můžeme použít cíleně a těšit se z jejich struktury, ale v klasicky pojatém interiéru působí jako pěst na oko. Tak je natřeme barvou či potapetujeme fólií. Povrch z ušlechtilého dřeva můžeme … Continue reading
Když dostane tmavý borovicový les zářivě žlutý krejzlík, znamená to, že na jeho okrajích a na pasekách rozkvetl janovec (Cytisus scoparius). Nepříliš pohledné zelené pruty rostoucí na prosluněné písečné půdě a tak trochu připomínající košťata se rozdrnčí pilnou prací včel. … Continue reading
„Rhabarbarum vykládá se jako kořen z barbarské krajiny. Přinášíse z Indií, z Persie a z troglodytské krajiny, odkavad i jméno má. Neboť troglodyté Barbary sluli, že více brebtali a šeplali než mluvili, v jeskyních toliko bydleli a hadím masem se … Continue reading
Petrovy kameny na jesenickém hřebenu, který je rozvodím Baltu a Černého moře, a jiná z temných kouzel nechvalně známá shromaždiště čarodějnic osiří. Místo šílených očí žhnout zde budou už jen v popelu doutnající oharky. Svítit na taneční louce budou jen … Continue reading
Některé mají na nose bradavici z níž roste kozí chlup, ale jiné jsou nad očekávání půvabné. A umí prý úžasné věci: udělat mohou bouři s blesky a hromobitím, vichřici i kroupy. Plaší koně a kravám ve vemeni sráží mléko. Dovedou … Continue reading
Smrdí tu peklo? Ne. Jako všechny cibule totiž ošlejch (Allium fistulosum) i šalotka (Allium ascalonicum) ve značné míře obsahují síru. Autor našeho prvního herbáře Matthioli jednotlivé cibule dobře rozlišoval, ale v jejich označení to měl proti nám jinak. „Cibule nachází … Continue reading
Přídomek lékařský (Asparagus officinalis) má tahle rostlina právem. Pomáhá ledvinám, močovému měchýři, játrům a žlučníku. Vláknina je dobrá pro trávicí trakt. Obsahuje důležité esenciální aminokyseliny. Významně jsou v něm zastoupeny vitamíny A, B1, B2, C, E, niacin a kyselina listová, … Continue reading
Když jsme v klidu, proteče za minutu filtrem našich ledvin v průměru dva půllitry a ještě dvoudecka krve: pokud si ty nádoby postavíme na stůl před sebe a během minuty se je pokusíme vylít a znovu naplnit, bez notného bryndání … Continue reading
V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb a zaplať pánbůh za ně, protože na čem by jinak vysedávali při měsíčku naši vodníci? Vrba jako měsíční strom měl prý i své kněžky. Dopravní prostředek čarodějnic – košťata zpravidla březová … Continue reading
Kdyby přírodní barviva byla opravdu tak ideální, jak se občas dozvídáme ze statí a vystoupení biověrozvěstů a ekovizionářů, asi by se lidstvo po staletí nemořilo s tím, jak vymyslet barvy, které by byly z celé řadě stránek lepší: zářivější, trvalejší, … Continue reading