Slupky do smetí? Ale kdeže! Vymáčíme je, oškrábeme a prosladíme. Na Vánoce je třeba se připravit, přičemž s některými věcmi je opravdu lépe začít dříve, nežli později, prostě proto, že potřebují čas. Nejen jako osobitá vánoční cukrátka, ale především do pečiva se výborně hodí kandovaná kůra z citronů a pomerančů. Jejich spotřeba v našich domácnostech v době mlh a plískanic zpravidla stoupá. Kandování jako práce je trošku piplavá a lepivá, leč nesporně voňavá.
Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).
Do velechrámů konzumu se vplížily již koncem srpna a jen zbytky studu zadržely manažery maxihypersuper marketů, aby v třicetistupňových vedrech pouštěly koledy. Pak tu infekci chytli i menší obchody. Vánoční trh vypukl naplno a v nákupní sháňce a cinkání rolniček (spíš nežli ze saní zdá se znít z bláznovské čepice) se tradiční způsob a hlavně původní smysl svátků zcela ztratil. Pokud ho chceme zase najít a pokusit se o renesanci některých vánočních zvyků, měli bychom si včas připravit přírodní materiál na dekorace. .
Tato speciální technologie ražby se v profesionálním vydání dělá razící formou za vysokého tlaku, a to buď do kvalitního (často ručního) papíru, nebo do dobře vydělané kůže. Tisk je tedy bezbarvý, ale plastický. Nejčastěji se jedná o jednoduchý motiv, ozdobný prvek, ornament či logo. Aby byl slepotisk výraznější a svým způsobem slavnostnější, můžeme ho oživit třeba glitry.
Když se bohové koupou, napadají je divné věci: hromovládný Perun se se svým protějškem, podsvětním Velesem, otírali svazky slámy. Byl to Perun, jehož napadlo vdechnout povříslu život a z božského potu a slámy stvořit člověka. Jeho osud mezi sebou oba čelní bohové slovanského pantheonu rozdělili v životě i po smrti: duše zesnulého měla jít do nebe k Perunovi a ostatky získal Veles – pán Nicoty. (Podle jiné verze ale prvního člověka Perun uhnětl z hlíny a Veles do tohoto lidského prototypu udělal tři díry a tak lidem nadělil hlad, vyměšování a schopnost plození.)
O tom, že předsváteční čas, ať už se jedná o Vánoce či Velikonoce, provází zvýšená uklízecí aktivita, ví každý. Někde to kromě hysterie přerůstající v agresivitu vůči okolí vede i k patologickým stavům, kdy postižený(-ná) opakovaně z nábytku utírá prach, který tam není…, a tak podobně. Stejně ovšem podle všeho před svátky blbly babičky a babičky babiček, jenom k úklidu používaly méně rafinovaných prostředků. Osvěžme si některé jejich rady.
Řezbářství je soustředěná, krásná a voňavá práce. A je jedno, zda jde o dekor nábytku, volný ornament a nebo třeba postavičku z vánočního Betlému. Tradiční betlemáři na něm pracovali ve volných chvílích po celý rok. K tomu jsou potřeba ostré nástroje. Řekneme si, jak nabrousit řezbářská dláta.
Continue reading
Možností a způsobů spojení s okolním světem je dnes spousta a svou vazbu s ním můžeme realizovat hlasem i písmem. Když diskuse často se překřikujících politiků připomínají dialog hluchých, neberme si z nich příklad. Nebuďme pupky světa – ostatně oni také nejsou. V rovině občanské a především pak osobní zkusme občas číst a poslouchat, co nám vlastně sděluje ten druhý.
Když Římanky po kolena ve vodě Tibery máchaly prádlo a na obětním ohništi na úpatí protilehlé hory kněží odevzdávali bohům tučné ovce, snesl se z nebe déšť. Spláchl tuk a popel z oltáře do řeky, voda se napěnila a ženské nestačily žasnout, jak je jejich prádlo najednou bílé. Protože se hora s obětištěm jmenovala Sapo, zázračné směsi se podle ní prý začalo říkat mýdlo.
Namydlit někomu schody je podobně nepěkné, jako jinému okopávat kotníky, takže za řečeným účelem mýdlo „vařit“ nebudeme. A nebude to ani lekce v rámci záchranné mise přežití pro případ konce civilizace, dne po Apokalypse či jiného zhroucení našeho technického světa, kdy bychom se museli naučit dělat zase všechno sami. „Domácí mejdlo“ je spíš hříčka a čistá radost z toho, jak z NĚČEHO (a v našem případě bezmála z NIČEHO) udělat NĚCO, co lze opět užitečným způsobem použít a nebo třeba darovat.
Vůni skořice si asi nikdo s jinou nesplete a její barva je příjemná, měkká, trochu podzimní, ale teplá. Prakticky všichni autoři skořici považují za mírné afrodisiakum. A neobejdeme se bez ní ani v kuchyni – a to nejen o Vánocích.
Tahle šílená rodina měla tři kluky a tři kočky. Každý z potomků se hlásil k jedné kočce. Kočkám to bylo jedno a předly zrovna u toho, komu vlezly na klín, kočky už jsou prostě takové. Rodiče měli kluci šikovné a tak se jednomu každému právě tu jeho kočku rozhodli natisknout na tričko. Aby byl pořádek. Byli to trochu dětinové a tak si originální trička udělali taky. Myslíte, že na nich měli další zvířata? Ani nápad: nafotili sami sebe. Proč ne, každému to, co má rád.
Stále blíž svátkům zakopáváme na každém kroku o parohaté soby, o něž je jinak ouvej i v zoologických zahradách a všudepřítomné jindy milé koledy nás tahají za uši. Blikající Impérium reklamního dědka Santy v kostýmu od Coca Coly chystá úder: jen se těš, bezdomovče Ježíšku na seně v cizím chlévě. Už se nám plete, co skutečně staročeská, případně staromoravská tradice je, a co není. Třeba Perchta. A nebo například pojmenování adventních nedělí. Víte, kde se vzalo?
K Vánocům patří, ale co naplat, mihotavé plamínky hořících svíček jsou věc pěkná, leč problematická – zvláště tam, kde jsou děti, anebo bychom mohli z nějakého důvodu rozsvícené svíčky nechat bez dozoru. Tak se už nejedny Vánoce pořádně prodražily, přičemž v horších případech se ztráta vyčíslit nedala a hlavní svátek měli havrani. Teprve elektrické žárovičky dokázaly počet požárů význačně snížit.
Pěkný ubrus dá šmrnc každému stolu. Ale ne vždy seženeme takový, který bude našemu stolu odpovídat velikostí a navíc ještě bude ozdoben sezonními motivy; a když, tak je strašně drahý a v době, kdy potřebujeme peníze na dárky a vánoční hostiny, se nám nechce velké peníze vydávat za ubrus, který po zbytek roku leží bez povšimnutí. Ukážeme si, jak si snadno a levně vánoční ubrus ušít a ozdobit.
Nebyla to brokolice, ani nějaká hlíza, bylo to ovoce, to víme jistě, ale nikdo nám už neřekne, jaké. Každopádně plod, jenž se stal objektem první krádeže, vyrostl na Stromě poznání dobrého a zlého, Adam s Evou ho ukradli a snědli, a proto podle vyznavačů tří velkých náboženství není lidský život lehký a na jeho konci je smrt. I když se jinak hádají o leccos, v tom jsou židé, křesťané a muslimové zajedno. Malíři z nějakého nejasného důvodu rajský strom malují po staletí jako naši jabloň. Ta je v knize knih skutečně několikrát jmenována, jenže podle biblistů vůbec není jasné, o jaký strom jde. Myslí si převážně, že šlo o voňavou kdouli, případně citron či pomeranč. S granátovými jablky ale jistě ne, protože ta jsou v bibli přesně označena jako jablka zrnatá.
Móda vánoční ozdoby mění, ale generacemi prověřený styl je zde stále. Stromeček zdobený slaměnými dekoracemi, voňavými perníčky, jablky, ořechy, voskovými svícemi a červenými mašlemi dokáže navodit hřejivou atmosférou a to je asi důvod, proč obliba dekorací z přírodních materiálů trvale – navzdory často krátkodechým módním trendům – rok od roku roste. Slaměný anděl bude vyhovovat tvůrčím povahám, k výrobě postačí svazek stébel a trocha šikovnosti.
Continue reading
Ke staročeským vánočním zvyklostem, které jsou již takřka zapomenuty, patřila přítomnost slámy na štědrovečerním stole. Sláma, jež symbolizovala betlémskou stáj, se kladla na ubrus nebo pod něj, někde dokonce i na podlahu pod stůl, aby rodině přinesla štěstí a bohatství. Sláma, kterou chceme symbolicky použít, by měla být zlatavé barvy, čistá a bez listenů. A máme-li jen trochu šikovné ruce, vykouzlíme ze stébel hvězdičky, které štědrovečerní tabuli zkrášlí. Nebo je zavěsíme na stromeček v přírodním stylu mezi červená jablíčka, ořechy a perníkové figurky.
Nádherné sametové květy Hvězdníku (Hippeastrum) mezi klasickými vánočními pokojovými květinami rozhodně přehlédneme jen stěží. Na silném, dutém a celkově impozantním stonku jich může být od dvou do pěti a dá se říct. S určitou nadsázkou lze říct, že svým tvarem připomínají trumpety. Nicméně název Hvězdník květina dostala podle okvětních plátků uspořádaných do tvaru hvězdy, a to ne hvězdy ledajaké. Hippeastrum znamená totiž „rytířská hvězda“.
Continue reading
Chceme-li se v třeskuté zimě kochat rozkvetlými jarními cibulovinami, musíme se dopustit malého podvodu vůči přírodě a přinutit květiny, aby vykvetly v jinou dobu, než je pro ně přirozené. Dokonale tak proměníme vánoční či novoroční atmosféru a v únoru už můžeme mít v bytě jaro. K rychlení jsou vhodné především narcisy, hyacinty, tulipány, modřence, krokusy a i drobné cibuloviny jako ladoňky, bledule, sněženky.