Tři morytáty o čapích hnízdech

Jaro, Velikonoce a přílet čápů (Ciconia ciconia nebo Ciconia alba) patří k sobě, protože první potvrzuje druhé a podmiňuje třetí. Pravidelnost cestovního řádu našich čápů napříč dvěma kontinenty je udivující stejně jako fakt, jak nebezpečnou cestu a kolik času musejí zvládnout pro to, aby zde a nikde jinde obnovili svůj rod. Tak nějak to bere u srdce, když si člověk uvědomí, že se trmácejí vzdušnými proudy a napříč povětrnostních front, i když jinde a blíž jejich zimovišti mají víc žab, přátelštější počasí i lepší vládu… a tak.

Continue reading




Velikonoční hnízda

Do zmrzlého ticha sem tam zakrákaly peroucí se vrány. A najednou to venku cvrliká, až uši bolí. Kdo by měl ale výhrady vůči ptačímu zpěvu a datlímu bubnování? Když se lidé svlékají a větvičky oblékají, přichází totiž jaro. Malí ptáčci si vzpomněli, proč je lidé nazvali pěvci. Z cest se vracejí tažné druhy. Zájem o přežití jedince přehlušila starost o pokračování rodu. Tak začíná velké namlouvání, stavba hnízd, kladení vajec a první hodiny výuky umění létat.

Continue reading

Na ptáky jsme krátký

Měli bychom jim z vděčnosti (a samozřejmě i z vypočítavosti) věšet  budky na každém stromě. Ti roztomilí zpěváčci, co se vejdou do dlaně, jsou totiž neuvěřitelní žrouti: prťavý brhlík sežere denně skoro polovinu toho, co sám váží, a králíček dokonce sedmdesát procent své tělesné hmotnosti. Tak si běžte stoupnout na váhu a spočítejte si, kolik byste toho museli spořádat. Na ptáky jsme prostě malý páky, je to tak… Jídelníček těch, o nichž budeme povídat, navíc tvoří hlavně, či dokonce výlučně, hmyz. Brrr…

Continue reading

Krmítko jinak

Stavba klasického krmítka není složitá. Vyžaduje ovšem měření a přesnost, což není všem blízké. Pokud chceme přesto v zimě ptáčkům nejen přilepšit, ale za obzvlášť dlouhých anebo sněžných zim jim doslova pomoct přežít, volíme divná řešení z  lehko poddajného materiálu, a tak to leckde v lese či parku vypadá, jako když vítr rozfoukal smetiště. Mor nejrůznějších kelímků od pomazánkových tuků anebo různě prostříhané PET lahve sice účel plní, ale naši beztak dost zkoušenou krajinu věru nezdobí. Ptáci si ale péči zaslouží.  

Continue reading

Sypte ptáčkům!

Ještě že v zimě mouchy spí! Za těch pět měsíců, kdy nás bzukotem obtěžují, by v ideálních podmínkách z jedné mouchy mohlo vzniknout sedm miliard jedinců. Matematicky to tak vychází a bylo by to strašné, kdyby… kdyby totiž nepřiletěl ptáček, nejspíš žádný velký pěvec a vcelku ani parádník, tvor, kterého vnímáme jedině, když nám něco upustí na kabát, a kdyby to cvrlikavé nic mouchu nesežralo. V tomto smyslu je to brkoun – zachránce. Záplavu hmyzu ptáci úspěšně tlumí, ale v zimě, když zebe a mouchy spí, mají i ptáčci hlad. Neměli bychom na ně zapomínat.

Continue reading