Ruční papír: něco z historie

V Indii psali na oloupanou březovou kůru, kterou stáhli ze dřeva v metrových pásech, vymáčeli v oleji, usušili a vyleštili. Jinde na palmové listy, vydělanou jelení kůži, a to už nemluvíme o tabulkách hliněných či dřevěných a destičkách z různých kovů, ba i ze zlata. Šáchor, třtina, které se dobře daří i u nás jako pokojové rostlině, byl pro písemnictví nejužívanější rostlinou starověku. Egyptský Cyperus papyrus roste v deltě na Nilu až šestimetrový, a ač náš papír má s původním papyrem už málo společného, dostal jméno po něm.

Continue reading




Ruční papír: pokus o domácí výrobu

Odborně se ručnímu papíru říká čerpaný, tedy nabíraný z čerpací kádě na čerpací formu čili na čerpací síto. Ačkoliv v manufaktuře ve Velkých Losinách se papír vyrábí z textilního materiálu, pro naše domácí papírenské pokusy použijeme výhradně papír. Může být po pravdě jakýkoliv – s výjimkou papíru křídového nebo silně klíženého.

Continue reading

Ruční papír: nejdřív si připravíme rámeček

podhůří Hrubého Jeseníku, jen pár kilometrů od Šumperka leží zámek s mimořádně pěknými arkádami, které se sice vůbec nehodí do našeho podnebí, ale i tak představují mistrovskou ukázku italské renesance. Jmenuje se Velké Losiny, dříve Gross Ullersdorf, a proslul ještě dvojí vazbou na Itálii: ruční papírnou (první papírníci k nám přišli právě z Itále) a zdejšími čarodějnickými procesy: jak známo, inkvizice také vznikla tam.

Continue reading

Skládáme papírové lodičky

Na prázdniny či prostě chvíle volna se každý těší, ale pokud máte na hlídání malého brášku, který už neví coby, může jít sourozenec na nervy, stejně jako vlastní potomci, když dlouho prší a nejde vystrčit nos. Zábavnost hraní kvartet je přece jen omezená. S otázkou, jak děti zabavit, mohou mít i prarodiče, kteří by si měli trénovat paměť. Stačí ale mít čtvrtku papíru či stránku novin a zkusit si vzpomenout, jak jen to bylo…

Continue reading

Žádná kouzla, jen základy ubrouskové techniky

Způsob přenášení určitého obrazu na předměty, který později získal pojmenování decoupage (po našem dekupáž), má prý původ na východní Sibiři, kde touto ještě primitivní technikou kočovníci krášlili hroby. Odsud se dekupáž dostala do Číny, kde byla až do dvanáctého století využívána ke zdobení lampionů a nejrůznějších dóz, krabic a krabiček. S evropskými obchodníky jako Marco Polo se dostala nejprve do Itálie, kde čínská inspirace zaujala benátské nábytkáře. Ti začali levnou technikou nahrazovat módní motivy orientálních laků a smaltů pod názvem lacca contrafatta.


Continue reading

Den draka čili podzim s létavci

Záznamy o dracích máme z dávné Říše Středu, kde je pouštěli k zastrašení nepřátel, rozhánění ptáků na polích anebo proti bouřkám, ale dost možná si je pouštěli již dřív ostrované z dnešní Indonésie. Nicméně za vynálezce draků někteří označují filosofy (hle k čemu může být dobrá filosofie) Mistry Moziho a Lu Bana. Materiál na jejich draky představoval bambus a hedvábí. Kromě náboženských účelů používali Číňané draky k měření vzdáleností, zkoumání síly a směru větru i k předávání zpráv. Ale první záznamy o dracích z papíru jsou až z roku 549.

Continue reading

Větrník

S nástupem podzimu začne foukat a kromě draků, jejichž výrobu si brzy popíšeme, mohou rozveselit okna, balkony nebo zahradu pestrobarevné točící se větrníky. Jejich výrobu zvládne s naší malou pomocí i dítě, jak je vidět na fotografiích. Budou-li je vyrábět dospělí, mohou jich nadělat tolik, kolik seženou tyček a nejen je zajímavě pomalovat, ale i různě prostříhat, volit rozličné velikosti a tak podobně.

Continue reading