Jak pěstovat bonsaje

Bonsaje mají zvláštní půvab i vznešenost a jejich pěstování patří mezi nejkrásnější záliby, které posilují zejména naši trpělivost. Název bonsaj pochází z japonského výrazu, kdy bon znamená mělká miska a sai rostlina. Smyslem tvorby bonsají bylo vytvořit přírodní miniaturní a určitým způsobem idealizované krajiny. Bonsaj lze vytvořit z většiny typů stromů nebo keřů a některé exempláře, zvláště pak v Japonsku, se dožívají až stovek let.

Continue reading




Jaro pod sakurami

Japonci je milují: jsou jim víc než stromem a květem, v jejich vnímání je totiž život tak jako ony krásný, ale i stejně pomíjivý. Času kvetení sakur je zjara věnována velmi sledovaná pasáž v předpovědích počasí, které hlásí jeho postup napříč ostrovy: toto období začíná v únoru na Okinawě, Tokiem přejde na rozhraní března a dubna a kolem 10. května dosáhne Hokkaida. Japonci v té době pořádají (prý už od třetího století našeho letopočtu) v přírodě jakési „sakurové pikniky” – hanami, a v rádiu frčí o sakurách pop písně s elektrickými kytarami i lidové zpěvy o jejich bělostných květech doprovázené na bambusové flétny.

Continue reading

Snad nás jilmy neopustí

Najít ve volné přírodě opravdu starý jilm je skoro zázrak. Zaútočila na ně houba a bezmála všechny v relativně krátkém čase vyřídila. Zní to skoro jako nějaká katastrofická sci-fi, ale podle vědců prý k podobným jevům dochází v přírodě cyklicky. S houbou v tomto případě spolupracuje celkem pohledný brouček, příbuzný kůrovce chystajícího sežrat nám Šumavu. Ale už se našla jiná houba, která si to umí s tou první i kůrovcem bělokazem rozdat.

Continue reading

Advent s granátovými jablky

Nebyla to brokolice, ani nějaká hlíza, bylo to ovoce, to víme jistě, ale nikdo nám už neřekne, jaké. Každopádně plod, jenž se stal objektem první krádeže, vyrostl na Stromě poznání dobrého a zlého, Adam s Evou ho ukradli a snědli, a proto podle vyznavačů tří velkých náboženství není lidský život lehký a na jeho konci je smrt. I když se jinak hádají o leccos, v tom jsou židé, křesťané a muslimové zajedno. Malíři z nějakého nejasného důvodu rajský strom malují po staletí jako naši jabloň. Ta je v knize knih skutečně několikrát jmenována, jenže podle biblistů vůbec není jasné, o jaký strom jde: myslí si převážně, že šlo o voňavou kdouli, případně citron či pomeranč. Granátová jablka ale jistě ne, protože ta jsou v bibli přesně označena jako jablka zrnatá.

Continue reading

Mistr malíř a bonsaje

Malíř Kacušika Hokusai, syn výrobce zrcadel narozený roku 1760  v Edu (dnešním Tokiu), proslul i jako dřevorytec, který výrazným způsobem zasáhl do vývoje japonského umění, ale svým dílem ovlivnil evropské impresionisty i Ameriku. Jeho záběr byl široký: nesčetněkrát maloval horu Fudži, květiny, zvířata, typické krajinomalby, pornografii blízké erotické obrázky, předchůdce současných komiksů i cykly zachycující smyslnost a prchavý bezstarostný čas hampejzů a čajoven. Byl pilný a vytvořil prý na třicet tisíc ilustrací a barevných tisků. Asi nejznámější je jeho Velká vlna (chybně někdy nazývaná Tsunami). Rozhodně to byl osobitý umělec s mimořádně širokým záběrem, nás ovšem z Hokusaiovy tvorby zajímá především její vliv na způsob tvarování miniaturních dřevin – bonsají.

Continue reading

Miniaturní jilm z Číny

Podle severských ság byl muž stvořen z jasanu a z jilmu žena. Ve starověku byl tento strom symbolem smrti, podle Keltů jsou lidé ze znamení jilmu rozvážní a předvídaví, tvrdošíjní v hledání vlastních cest, ale též dost nadutí. Jilm plní úlohu strážce domu a hospodářství i brány mezi světem lidí a světem andělů. Mezi jeho kořeny (jilm je zván elfím stromem) se vchází do pohádky. Není divu, že úloha, kterou v našich zemích plní majestátní dub, v Anglii často patří jilmu: obědvají pod ním válečníci, sepisují se smlouvy, strom skrývá prchající královny a poskytuje stín vladařům.

Continue reading

BONSAJE – tvarování

Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem, rozmístěním větví, dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky a někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky, kdežto pro štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.

Continue reading