Smažené a pečené květy černého bezu čili kosmatice

 

 Bílý čas rozkvetlých černých bezů je radostný, protože znamená, že Zmrzlí muži jsou za námi a před námi je léto. Pro děti je to též jeden z nezpochybnitelných signálů pozvolna se přibližujícího konce školního roku. Po bezu už jen přijdou jahody, Den dětí, třešně, vysvědčení a prázdniny. Abychom čekání zkrátili, přímé potomky, vnuky nebo jiné nedospělce na procházce zaměstnáme sběrem bezových květů na laskominu jistě neobvyklou. U trhání (my květy stříháme starými nůžkami) i při přípravě zákusků se dá zažít spousta legrace.

(2014) *** Najdeme keř, který ještě nenašly mšice. Bezové květy, bůhví proč nazývané také kosmatice nebo často nesprávně bezinky (tento název správně patří nikoliv květům, ale plodům černého bezu), utrhneme s delší stopkou. Jíst ji logicky nebudeme, ale poslouží dětem k manipulaci s květem v těstíčku, aby se jím méně upatlaly, protože to, co z květů spácháme, bude lehký moučník buď smažený, nebo pečený.

Co již bylo napsáno

Bezem jsme se již v Našich hobby podrobněji zabývali obecně v souvislosti jak s květy tak s plody a jejich kuchyňským zpracováním ZDE. A také TADY  jsme přinesli dva ověřené recepty na bezové sirupy a šumivý nápoj. Z našich nekulinárních počinů musíme zmínit ještě výrobu bezové píšťalky (píšeme o ní ZDE) – ta ale patří spíš k vítání jara a Velikonocům.

Odpolední svačina

Připravíme si těsto ze čtvrt litru mléka, dvou vajec, špetky soli, trošku prdopeče, sto dvaceti gramů hladké mouky a, pokud chceme připravit klasickou smaženou variantu, i něco oleje. K obalování nebo posypání použijeme cukr se skořicí. Suroviny smícháme (mírně našleháme) a v těstíčku omytá a okapaná květenství máčíme v těstě. Pak odstřihneme stopku a klademe do rozpáleného tuku. Pečená varianta je nepatrně komplikovanější. Základní těsto totiž připravíme pouze ze žloutků a do něj přidáme pevný sníh z bílků. Obalené květy položíme na vymaštěný plech. Lépe je ovšem použít silikon nebo papír na pečení. Vzhůru trčící šťopky ustřihneme a pečeme ve středně vyhřáté troubě. Tento způsob vyhovuje především těm, kdo se z nějakého důvodu vyhýbají smaženým potravinám a nebo zdlouhavému odsávání tuku na papírové kuchyňské utěrce. Konsistence křupavá a barva zlatá jsou správné. Cukrem a skořicí dochutíme na talíři… Pro úplnost je třeba dodat, že ani dospělci nemusí přijít zkrátka. Něco malého k vínu si mohou připravit prakticky týmž způsobem. Logicky však místo mléka dají pivo, místo cukru sůl a skořici zcela vynechají.

Znáte bezovou omáčku?

Specifická vůně bezinkového květu se navíc v dospělé kuchyni uplatní i v omáčce, která nejlépe chutná na divočině pernaté, tedy koroptvích a slukách, ale zajímavý nový tón dá i krůtě a v nejhorším i slepici nebo kuřeti. Chuť má jemnou. Voní bezem a muškátem, což je příjemné. Rozhodně se jí nepřejíte, protože nejlepší je z čerstvých květů a doba jejich sběru není zase tak dlouhá: od rozkvětu keřů na slunečné stráni po ty ve stinných lesních úžlabinách ani ne měsíc. Na porci pro dva vám stačí osm až deset snítek rozvinutých bezinkových květů, které opláchnete od prachu a zvířátek v osolené vodě a necháte okapat. Mezi tím připravíte máslovou jíšku (na škvířících se třech polévkových lžících másla dvě lžíce hladké mouky osmahnete dozlatova). Přidejte vodu nebo mléko (asi čtvrt litru), míchejte, aby omáčka byla bez hrudek a provařte. Na další lžíci másla od stopek odstříhané květy bezu s kávovou lžičkou muškátového květu poduste, zamíchejte do omáčky a dosolte podle chuti. Korunu této jemné omáčce nasadíte ještě necelým kelímkem kyselé smetany – ale už nevařte.

Sezonně je to zajímavé

Popravdě řečeno, s palačinkami prakticky ze stejného těsta je méně práce a výsledek je přesvědčivější. Ale změna občas neuškodí. Někdo jí bezinkové placky jako tichou vzpomínku na jídelníček předků a Protektorát, protože podobný recept byl vedle celerových řízků, mrkvového pudinku a koláčů z řepy i v úsporné válečné kuchařce. Vděk získáme nejspíš od dětí, které se mohou na přípravě originální svačinky podílet jak sběrem květů, tak jejich máčením a patláváním v těstě. Když jim k bezovým plackám naservírujete dobře podanou vymyšlenou legendu o tom, jak věci z přírody kolem nás zachránili nějakého ušlechtilého tvora od smrti hladem, bude to těm nevinným duším dost možná i chutnat. Do zlatava upečené nebo usmažené placičky navíc nevypadají vůbec špatně. A jak známo, zajímavý obal a dobrý příběh prodají všechno.

A ještě černý bez národopisný a košilatý

Pro příznivce hledání mystiky kolem nás připomínáme, že den bezu černého (Sambucus nigra) podle tak zvaného keltského stromoskopu shodný se dny jarního a pak podzimního slunovratu, což mu zajišťuje v mytologii významné místo. O hledání osudu podle dřevin svého narození či početí píšeme více ZDE. Folkloristy zaujme úcta k léčivým vlastnostem černého bezu vyjádřená příslovím lidu obecného, totiž „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“.Proutníkům pak jistě zableskne v očích při říkance, zajisté nikoliv dětské: “Leze bába do bezu, já tam za ní polezu. Kde je bába, tam jsem já, budeme tam oba dva…“ A neříkejte, že to neznáte!