ROZMARÝN – z mořské rosy zrozený
Podle naších lidových písniček není tak úplně jasné, jakého je tenhle keřík vlastně rodu, protože se v nich zpívá o rozmarýnu i rozmarýně. Každopádně doma je ve Středomoří, na severoafrickém pobřeží, na stráních Korsiky a u Jadranu, abychom jmenovali oblasti, z nichž se tento jediný botanický druh (Rosmarinus officinalis) složením silic přece jen poněkud liší.
O rozmarýnu píše Petr Ondřej Matthioli v nejstarším českém herbáři, že „listí plno má na sobě tlustého a dlouhého jako levandule, zespod bílého, svrchu zeleného a pruhovaného, kteréž voní jako kadidlo… ve Frankrajchu jest ho hojnost a roste tam v strom veliký, ve Vlaších jako u nás v Čechách sadí jej sobě do kbelíkův i jinak na zahradách pro okrasu a rozkoš.“
Umí skoro všechno, ale mrazu se bojí
Pěstovat rozmarýn na zahrádce je možné i u nás, ale nic naplat, pod čím intenzivnějším slunečními paprsky roste, tím výraznější má chuť i vůni. V překladu lze snad jeho jméno tlumočit jako „mořskou rosu“. Tam, kde je doma, dorůstá stálezelený keř do dvou metrů (takže Matthioly vůčihledně poněkud přehání, když píše, že z něj dělají prkna), a opředen je řadou pověstí: chrání prý nejen před morem, ale i před zlými duchy. Má prý řadu zázračných schopností, ale spoléhat na to, že oddaluje šedivění, je zřejmě stejně přepjaté, jako víra v jeho zázračnou moc pokud jde o naše zapomínání.
U nás ho pěstujeme většinou jako jednoletou bylinu která nemá možnost zplanět, protože naše zimy jsou pro něj k nepřežití. Krátkodobě sice snese až minus pět stupňů, můžeme mu je ale zaručit? Nicméně v přenosných nádobách, které přezimujeme v chladné a světlé místnosti, může i v Čechách dorůst vcelku důstojných rozměrů. Pokud se celkem zdlouhavě a bez záruky úspěchu chceme starat o sazenice, vyséváme semena v únoru a tři měsíce při teplotě 15 – 18 °C je pipláme, než se dají vysadit do lehčí písčité půdy. Zalévat budeme dobře, ale dáme pozor na přemokření. Množit se dá i vrcholovými řízky. Nejklasičtěji rozmarýn kvete modře, ale pěkné jsou i bílé nebo růžové odrůdy. A převislý rozmarýn (označovaný „prostratus“) vypadá nezvykle, ale sluší mu to v závěsných koších.
Rosa z moře v kuchyni
Rozmarýn je při vaření velice výrazný, cítíme v něm kafr a středomořské borovice. V malém podtrhne chuť jídla, zatímco v míře neskromné ji zabije – přehluší totiž úspěšně všechno, takže ho přidáváme s mírou (nanejvýš lžičku drogy na kilo masa). Vynikne v zeleninových polévkách a vůbec při úpravách zeleniny. Třeba při vaření červeného zelí a také k bramborům stačí přidat pár lístků. Rozmarýn používáme při grilování méně výrazných mas, tedy hovězího, jehněčího, telecího, drůbeže a ryb – zkuste jídlo na roštu potírat rozmarýnovou snítkou namočenou v dobrém olivovém oleji a iluze Středomoří bude hnedle blíž. Pár lístků se hodí i k měkkým sýrům, do hub a také do vajec. Nejen však chutná, ale pomáhá zažívání tím, že brání nadýmání, podporuje tvorbu žluče a celkově posiluje funkci jater.
Ze zelené lékárny
Zmiňovaný Matthioly o rozmarýnu píše, že „zrak vostří a ústům vůni dobrou dává rožvejkaný,“ což napovídá další dvě oblasti jeho využití: péči o zdraví a kosmetiku. Rozmarýnové silice jsou součástí olejů pro aromalampy, které uklidňují nervy a působí proti stresu. Vůně rozmarýnu vrací ztracenou energii a podporuje krevní oběh, takže se prý po něm hůř usíná, nicméně pak už je spánek klidný a posilující. Působí ovšem někdy tak razantně, že by na rozmarýn měli dávat pozor lidé s vyšším krevním tlakem. Kdo ale trpí opačným problémem a potřeboval by tlak zvednout, nechť zkusí rozmarýnové víno a 75 g drogy maceruje přes týden v litru bílého, čehož se pak užívá do 50 ml denně. Rozmarýn může též pomoct proti bolestem hlavy, v masti pak zklidňovat revmatickou bolest, záněty nervů a křeče. Dezinfikuje střeva, pomáhá při kolikách a prý i při otravách. Zda údaj, že snižuje pocit těžkých nohou je autosugescí podmíněný a nebo fakt, lze říct těžko, komu ale dělá dobře, jistě by na pohledný keřík přísahal!
Něco o kráse, voňavkách, konzervování, Bohu, milování a malování
Rafinovaní Francouzi a Italové rozmarýn nepoužívají jen ve svých proslavených kuchyních, ale i v kosmetice. Každý ho i v domácím salonu využije, protože jednoduchý silný odvar slouží dospívajícím k léčbě pupínků, dámám k čištění mastné pleti a starcům k omývání ekzémů či ran, jak nám sdělují klasici. A ještě trochu o další užitečnosti rozmarýnu: síla rozdrcených lístků se prý při konzervaci masa vyrovná průmyslově vyráběným prostředkům, dále rozmarýn podporuje sexus, přidává se do kadidel a po spálení se z něj dělaly i malířské uhle…
Zahrádka za oknem
Bylinky na balkoně nebo okenním parapetu plní hned tři funkce – jsou půvabné, potěší sytým aromatem a můžeme z nich celé léto vařit. Jako botanický příbuzný levandule má rozmarýn podobné pěstební požadavky, takže za oknem se s ní bude i v jednom truhlíku dobře snášet – keřík může ovšem dorůst dost značných rozměrů. Neměl by rozhodně přeschnout. Vonět bude krásně celé léto!
Text a foto NAŠE HOBBY (NH)