Okrasné TRÁVY jako solitéry

Okrasné trávy pěstujeme na zahradách především pro elegantní a štíhlé listy, leckdy prohnuté do oblouku i pro zajímavá květenství, tvořící klasy nebo laty. Traviny se vlnily ve větru dlouho před  tím, než do zelených stepí vstoupili se svými klacky naši předci, aby je začali využívat a  udělali na nich svůj pořádek – trochu je vypálili, trochu rozorali a nastavěli do zeleného koberce svá sídla. Trávy pocházejí již z období konce druhohor a podle některých vědců zahájily naši éru, éru savců. Když traviny vyrazí k slunci šťavnatě zelenými výhony, je jaro, pak se provlní létem, a když rozkvetou nazlátlými klasy připomínají, že podzim přichází. Výběr okrasných trav v zahradnictvích je bohatý a pestrý a alespoň některé z nich jsou vhodné do každé zahrady.

Continue reading




Fermentované ovesné vločky a laktobacily

ovesné vločky

„Dóóóst dobrou“ ovesnou kaši jsme si uvařili vlastně ze zbytkového produktu po výrobě osvěžujícího nápoje blízkého turecké a obecně balkánské boze, a když jsme hledali analogie našeho objevu, jako obvykle jsme zjistili, že stejnou kaši jedí ve Skotsku už tisíc let. O fermentované ovesné kaši jsme psali ZDE. V následujících řádcích přidáváme něco lékařských zdůvodnění její prospěšnosti pro náš žaludek a střeva.

Continue reading

Když zlobí termostatický ventil

ventil termohlavice

Proč zrovna tenhle zatracený radiátor netopí? Jestli se v jinak bezvadně fungujícím systému ústředního topení nachází jeden jediný studený radiátor, je možné, že někdo (u staršího typu) prostě otočil kolečkem, tedy správně ručním ventilem. Nebo (tam, kde jsme „kolečko“ nahradili termoregulačním ventilem) se přesvědčíme, zda je otevřen a nastavíme ho na vyšší teplotu. Ale co když se ventil ucpal?

Continue reading

Jak vyměnit radiátor

radiátor

Rozhodnutí padlo: v souvislosti s celkovou modernizací bytu nebo prostě proto, že topení topí málo, případně pohled na starý radiátor nám už připadá nesnesitelný, budeme topné těleso měnit. Je to dobré rozhodnutí. Nové radiátory jsou lehčí, hezčí a hlavně výkonnější. Vybírat je typově celkem z čeho, ceny jsou přijatelné a hlavně při základní zkušenosti s domácími opravami výměnu zvládneme sami – tedy lépe s ještě jedním párem pomocných rukou. Byť ne nezbytně.

Continue reading

Kalendář pro práce s trávníkem

(2011) Trávník v obytné zahradě u domu je jako její zelené srdce: Vzbuzuje ve většině z nás pocit svobody a volnosti pohybu. Pokud je dobře udržovaný, zvyšuje komfort bydlení v domě se zahradou. Okrasný trávník je spíše na ozdobu, a s nadsázkou na něj vstupujeme asi tak často, jako na květinové záhony, kdežto užitkový trávník prostě užíváme – k chůzi, sezení, ležení i hrám. Ukážeme si, jak docílit, aby náš trávník byl hustý a zelený po celou sezonu.

Continue reading

Kam se zahradnickým cajkem

Rozkvetlé mrňavé zahrádky v koloniích jsou pro mnohé z nás azylem klidu a ostrovem blaženosti. Kam ale se všemi těmi zatracenými pytli se substráty, s hnojivy a osivem, s postřiky a jedy, lískami, bednami, bedničkami a květináči, bez nichž všechna ta krása pod našima rukama prostě nevznikne? A nářadí – jak to udělat, abychom stále něco nehledali a o něco nezakopávali? Pro toho, komu už nezbývá místo v zahradním domku nebo aspoň kůlničce (či své vášni holduje jen na balkoně) skoro drama…

Continue reading

Velikonoční dobroty: Ještě pořád ta zatracená vajíčka

Milujeme je všichni, a obzvlášť surrealisté (čehož zářným příkladem je Salvador Dalí), ale nejspíš je nemají rádi ve Velvarech. Tamější slovutné měšťany totiž zvěčnil profesor Jirásek ve Starých pověstech českých jako poplety. Jejich dodávka vajec na stavbu pražského kamenného mostu dojela po klikatých cestách plných výmolů neporušená, ale vejce na tvrdo se do malty nehodila. Zedníci a kameníci pak jistě měli nějaký čas poněkud jednotvárný jídelníček. S obdobným problémem se musíme vypořádat, byla-li naše velikonoční koleda bohatá a nebo jsme naopak počet příchozích koledníků poněkud přecenili.

Continue reading

Pronájem bytu Jihlava

1

Když jsem se před pár lety nastěhoval do Olomouce, myslel jsem si to, že to bude již napořád. Věřil jsem, že se tam usadím, pořídím si byt, časem si k němu pořídím zahrádku a zůstanu zde až do důchodového věku. Dnes, když zde bydlím desátým rokem, se mi zastesklo po rodné Vysočině, po kraji, kde jsem se narodil, vyrůstal a strávil jedny z nejkrásnějších let svého života. Po dlouhém přemýšlení, zvažování všech pro a proti, jsem se nakonec rozhodl přestěhovat se nazpět.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (14) : velikonoční jidáše a mazanec

Když Jidáše vyloučili z kruhu dvanácti učedníků, zbavili se někoho, kdo možná vůbec nebyl – někteří badatelé totiž tvrdí, že do biblického velikonočního příběhu se dostal jenom proto, že bez zrádce nemůže být ani mučedník. A protože zrzavý Jidáš vydal Krista pacholkům za třicet stříbrných, tedy obvyklou cenu otroka, byl vyloučen i z průvodu svatých na pražském orloji. Na druhé straně vedle novozákonních vyprávění sepsaných Markem, Matoušem, Lukášem a Janem existují v řečtině i zlomky Evangelia podle Jidáše. K jeho sepsání by musel mít čas, a nemohl by se tedy záhy po zradě oběsit na osice.

Continue reading

Velikonoční kouzla dávných Slovanů

jaro

Jarní svátky – především rovnodennost a Velikonoce – přinášejí spoustu původem velmi starobylých zvyků. Jestliže se dnes stalo časté přijímání „dobré“ energie z objímání rašících stromů vězte, že dřív tomu bylo i naopak. V předjaří se naši předkové tulili k osikám, aby nově se rozproudivší míza odebrala z jejich těl všechno „zlé“ co se v nich během dlouhé zimy nastřádalo. Zvyk zřejmě míchá pohanské vzývání stromů v posvátných hájích s ranou křesťanskou tradicí – jak je totiž známo, zrádný Kristův učedník Jidáš se oběsil na osice.

Continue reading

Sopot nebo Sopoty?

Obojí je správně, protože český název baltických mořských lázní je skutečně Sopoty a tak jsme i léta vnímali dějiště ve zdejší Lesní opeře probíhajícího festival populárních písní. Jednotné číslo Sopot nás pak přivítá na polské mapě, ukazateli na silnici a jako název města na nádraží příměstské rychlodráhy spojující fascinující Trojměstí Gdaňsk-Sopoty-Gdyně. Kdo se ovšem rád přehrabuje v starých mapách nebo nostalgických pohlednicích, najde toto letovisko nejčastěji pod německým názvem Zoppot.

Continue reading

Divná jídla: Kočičí tanec, Kočičí svatba a Bác

bác

Pokrmy z jižních a jihozápadních Čech vynikají jednoduchostí přípravy i použitých surovin. Odpovídá to nekomplikovanému selskému životu, v němž toho hospodyním ve špajzce moc nepřebývalo a vařilo se z toho, co bylo, krup, luštěnin, mouky a brambor. Skvostné zelí si sedlák do bečky našlapal sám. Většina masných vylepšení lze přičíst na vrub nedělních nebo svátečních verzí dennodenního pokrmu, případně klonům od městských kuchařů, kteří v rozvíjení jednoduchého lidového základu nalezli zalíbení. Povědomí o nich pak vyrostlo předáváním babiččiných receptů a nebo po rozšíření zprávy o tom, že například kočičí svatba prý byla nejoblíbenějším jídlem spisovatele Jaroslava Haška.

Continue reading

ČESNEK – nepraktické příběhy a praktické rady

česnek

Spousta lidí i v naší racionální době věří na upíry. A  spousta lidí nemá ráda česnek. Nicméně protože mast proti upírům k mazáním prsou se prý skládala z vepřového sádla, špíny sebrané mezi prsty nohou, smůly, slin a dětských výkalů, bylo obranné užití česneku přece jen méně odporné. A tak se věšely jeho svazky v bytech, nebo paličky či jen stroužky nosily ve váčku na těle.

Continue reading

Kočky v lidských dějinách

paní-Hamiltonová

„Že včera není dnes a kočka není pes, to každý ví,“ zpívalo se v jedné písničce. V Česku návod k četbě tohoto textu znamená, že u nás psiska mají mírnou převahu nad měkkými tvory, kteří od nepaměti loví myši. Kočky ve starověku řadili mezi bohy a ve středověku v nich viděli jednu z možných podob ďábla. Rozmazlujeme je teprve od devatenáctého století. V Evropě, ovšem kromě Slovenska, Polska, Ukrajiny, Španělska, Řecka a nás, milovníci koček převládají. A stejně je tomu v Americe a v zemích, kde vyznávají islám. Psí chov se naopak jako u nás rozmohl v Asii, kde bývají hafani často součástí národních jídelníčků.

Continue reading

Jen tak čili Valentýnský pelmel

Zatímco správci silnic den čtrnáctého února proklínají, květináři ho milují. V kalendáři se skví jméno světce Valentýna a podle dlouhodobých záznamů se květinářům významně zvyšují tržby, zatímco právě k tomuto datu dochází k přílivu chladného vzduchu, tzv. evropskému zimnímu monzunu, což děsí nejen silničáře. Jedná se zpravidla o jeden z posledních náporů mrazivého počasí. Terminus technicus zní valentýnská zima a ne nadarmo se říká, že „na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna“. Vždyť právě k tomuto dni je připsána nejnižší teplota, naměřená na našem území – minus 42,2 od Stecherova mlýna u Českých Budějovic z roku 1929.

Continue reading

Karnevaloví kynutí šneci

Karnevaloví kynutí šneci

Většina karnevalových jídel je sladká a také šneky lze připravit z různých druhů těst nejčastěji jako skořicové, oříškové nebo čokoládové. Ne každý ovšem masopustní porci cukru chce a může, tak vedle zelňáků (ZDE) doporučujeme upéct i šneky sice bez cukru, ale zato vynikající k pivu a vínu nebo i jen tak. Budou se o fašanku hodit. A vlastně nejen o něm.

Continue reading

Proti chřipce

česnekBacily ani viry bychom si jistě dobrovolně k tanci nevybrali, ani vidět nejsou, ale dokážou s námi pořádně zatočit. Je na ně spousta účinných léků, které je chemicky zničí. Proti problémům z nachlazení můžeme použít spoustu přírodních prostředků, které vesměs máme v kuchyni. Při podezření na něco vážnějšího jděte rozhodně k lékaři, ale při typických jarně podzimních infekcích pomohou babské rady – i když ve světle nových poznatků ne všechny.

Continue reading

Nová podlaha do kuchyně

Před pár lety jsme se nastěhovali do našeho bytu. Byt jsme si tehdy zakoupili od původní majitelky, postarší paní, která se rozhodla přestěhovat do domova pro seniory. Vybavení, které po majitelce v bytě zůstalo, jsme si do začátků nechali. podlahanže jeho stáří odpovídalo věku původní majitelky, a tak jsme se rozhodli, že si byt postupně zmodernizujeme a zrekonstruujeme. Jako první přišla na řadu ložnice, protože spát na staré rozvrzané posteli se nám opravdu nechtělo, a hned za ní nevyhovující kuchyně. Ta ale byla v takovém stavu, že by vyžadovala mnohem větší investici, než jsme si mohli po koupi bytu dovolit. A tak jsme se tehdy rozhodli pro menší improvizaci. Odšroubovali jsme dvířka všech skříněk, koupili jsme přijatelnou tapetu a polepili s ní zbylé police. Pro začátek to byl přijatelný stav.

Continue reading

Květináče s mozaikou

Snad každý v dětství skládal obrázky z kamínků, a kdo by to chtěl popřít, nejspíš si své období nevinnosti pořádně nepamatuje. Mozaika je zřejmě jen o málo mladší než civilizované lidstvo: znali ji v Sumeru i staří Egypťané. Dokonalost jí dali v Řecku, kde ji skládali z kamenů stejné asi centimetrové velikosti řezaných do čtverců a trojúhelníků. Tato tesarae (kostičková) technika se dál rozvinula v Říši římské. Nejen v hlavním městě, ale ve všech svých provincích mozaikou (opus musivum) Římané osazovali podlahy a vytvářeli z ní nástěnné obrazy.

Continue reading