Jen tak o užitečnosti vnášení sov a dýňovém koláči

Nosit sovy do Athén a dříví do lesa je prý stejné, tedy zbytečné, protože obého je tam spousta. Podobný pocit může vyvolávat iniciativa velvyslanectví USA mající za cíl naučit nás zahrádkařit. Když se to napíše takhle, je to opravdu divné. Věc má ovšem racionální jádro a tak tenhle americký dýňový koláč ochutnejme. Byli jsme pozváni, bezpečnostně proklepnuti a uvedeni do zahrady na svahu Petřína, kde jsme shlédli vzorový velvyslanecký zeleninový záhon.

Continue reading




TRÁVY pro trvalkové záhony

Trsy se ve větru  krásně vlní, oko na nich rádo spočine. Okrasné trávy ale nemusíme pěstovat jen jako solitery, jak jsme o tom psali ZDE . Velmi dobře je můžeme kombinovat na květinových záhonech nebo rabátkách s vyššími trvalkami, neboť dokáží harmonicky sjednotit i trvalky, které mají odlišnou texturu. Naši zahradu mohou krášlit celoročně. Pokud je totiž necháme na záhonu, budou chrastit a šustit ve větru a dokonce je jemně ozdobí  jinovatka. I v zimě budou nadále  přitahovat pozornost.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (6): placky a chutný „ubrousek“

Původně chleba vypadal jinak, nevyžadoval složité pece a dobře se s ním cestovalo. Podobu různě silných placek si zachoval především na Středním Východě, odkud naše civilizace pochází. Komu se po vůni arabského chleba stýská, udělá si ho docela snadno, i když bez připálených puchýřů z hliněné pece na jejíž stěnách se placky pečou to tak úplně ono nebude.

Continue reading

BONSAJE – tvarování

Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem, rozmístěním větví, dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky a někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky, kdežto pro štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.

Continue reading

Oživení spár mezi obkládačkami

Je to ale práce! Bílé spáry mezi obkládačkami v kuchyni nebo v koupelně časem zešednou, pokryjí se mastnými výpary a v nejhorším černou plísní. Nevypadá to hygienicky a také to hygienicky čisté není. Ať se snažíme sebevíc, nikdy se nám spáry nepodaří vydrhnout doběla. Oživit je ovšem není ani tak těžké.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (4): Když se peče v římském hrnci

Voňavé bochníky z pece vytopené dřevem a umazané od sazí nic nenahradí – v takovém povzdechu není ovšem mnoho rácia – spíš jen skrytá nostalgie po dobách, kdy věci měly řád, jenž nebylo těžké pochopit, a kdy čas plynul proti dnešku zvolna. Ovšem i v podstatě neromantickým průmyslovým pečením (a to i v domácích podmínkách) můžeme upéct skvělý chleba! Continue reading

Stavba týpí (TEEPEE)

Ušili jsme svůj wigwam – týpí a dopravili je na místo táboření. Tím jsme ale neskončili – čeká nás nasekání tyčí a kolíků a potom samotná stavba tohoto originálního indiánského obydlí. Napoprvé to asi nebude nic snadného. Na druhou stranu ale tento stan běžně stavěly dvě Indiánky a práce jim zabrala sotva čtvrt hodiny. Ženy také celé týpí i většinu vnitřního vybavení vyráběly, patřilo to k domácím pracím, kterých se muži neúčastnili, neboť to bylo pod důstojnost bojovníků.

Continue reading

Práce s horní frézkou – drážkování

Většinu poznatků o tom, co všechno s nástrojem můžeme dělat, získáme až během dlouhé praxe. V návodech k použití toho moc nenajdeme. I názory “Franty, kterej to umí” mohou být cenné. Ale není nad vlastní zkušenost. Obecným pravidlem je, že při každé práci s nástrojem nebo strojem k obrábění dřeva smíme použít pouze materiál, který je ke konkrétnímu zpracování vhodný. Continue reading