Krokoměry čili Dieta chůzí

Odborníci jsou zajedno v tom, že tloustnutí populace má dva kořeny: nesprávný příjem potravy a nedostatečnou míru fyzické aktivity. S tloustnutím ruku v ruce jdou choroby, blbnutí a předčasná smrt. Ohledně jídla má dieta spoustu aspektů, především ale CO, JAK, KOLIK a KDY konzumujeme. Zjednodušený recept „Chceš zhubnout? Tak nežer,“ není-li doplněn příkazem „Hejbej se!“ však  nadělá víc škody než užitku v horším případě, v lepším bude nanic.

Continue reading




SAKURA – okrasná třešeň

sakura - okrasná třešeň

Na jaře mnohé zahrady a předzahrádky zaplaví růžové květy v celé škále odstínů od relativně sytých po kouřové tóny do fialova. Existují i čistě bílé odrůdy okrasných třešní. Tyto nádherně kvetoucí sakury najdeme i na ulicích, kde vytvářejí celé aleje, nebo v parcích  jako solitéry, které v době květu zcela nepochybně přitáhnou naší pozornost .

Continue reading

Zábavné i zdravé trampolíny

Pryč jsou doby, kdy trampolína byla nedostupnou atrakcí, o které si děti mohly možná tak nechat zdát. Pryč jsou doby, kdy na trampolínách skákala jen hrstka profesionálních atletů a běžní smrtelníci ji znali nanejvýš z televize. Dnes je na výběr široký sortiment trampolín pro děti i dospělé, malých i velkých, venkovních i vnitřních. Za rozumnou cenu si lze trampolínu s veškerým příslušenstvím, třeba trampolínu s ochranou sítí, pořídit domů – pro radost dětí i dospělých. Trampolína však není jen zábavou…

Continue reading

Medard, Fabián, Valentýn a počasí

Svatí z kalendáře podle našich předků kompetenčně zasahovali i do počasí, jak o tom svědčí řada pranostik. Slovo pranostika vzniklo zkomolením slova prognostika, v daném smyslu tedy znamená předvídání počasí na základě dlouholetých opakovaných pozorování a zkušeností. Drni ohnutí nad brázdami neměli čas počasí zkoumat – museli ho respektovat, protože na něm byli životně závislí. A nápověda toho, jak se nejspíš bude vyvíjet, pro ně byla velmi důležitá.

Continue reading

S tupými dláty a noži pracuje jen tupec

Brousky hrubší jsou k mání ve většině železářství, ale jemnější hledejte spíš ve specializovaných obchodech. S většinou tak zvaných ostřičů dosáhnete rychlého krátkodobého efektu a nůž přitom hrubě poškodíte. Čím bude jemnější brousek, tím ostřejší získáme ostří – možná tak dokonalé, že se bude lesknout jako zrcadlo.

Continue reading

Výběr zahradního grilu na zahradu


Zahradní gril se prodral do běžného vybavení k posezení na zahradu. Venkovní posezení s přáteli a zároveň příprava chutných pokrmů, jejichž vůně se line do daleka, nenechá nikoho chladným. Jaký zahradní gril si pořídit, aby splnil vaše očekávání? Zaměřte se hlavně na kvalitu, která zaručí dlouhou životnost a vyhnete se tak pořizování nového grilu každý rok.

 

Continue reading

Nerozkutálené koruny čili Čas kotlů

Méně vědci a více politici se handrkují o celkovém oteplování a o jeho míře. Noviny občas ujíždějí na tajících ledovcích, pokusných čajových plantážích v Anglii, tropických pavoucích u Čerčan, epidemiích neznámých chorob i smrtelném nebezpečí pro lední medvědy. A jak se ceny hýbou velmi jednosměrně, nic nás to nezbavuje starostí, jak si dobře zatopit, abychom přitom neprotopili kalhoty.

Continue reading

Létající Cyprián a křídlatý Kudlička – naši průkopníci aviatiky

Někteří vynálezci jsou nejen vysmívaní, ale nezřídka i biti nejrůznějšími dogmatiky a lidmi malého ducha. Ne každý má takové štěstí, že ho pozdě, ale přece jen objeví lidé z jiné epochy tak, jak se stalo neoneorenesančnímu Járovi Cimrmannovi. Málo osobitých věrozvěstů pokroku snad skončilo v neoznačených hrobech nebo za vysokou ústavní zdí zašmodrchaných ve svěrací kazajce?

Continue reading

Kdo maže, ten jede (nikoliv o korupci, ale o lyžování)

Profíci z bílých svahů mají na mazání lidi. Servismani udělají z lyží blesk, ale tahle odborná péče může přijít i na tisíce za jedno namazání. I my, kteří neholdujeme přímo vrcholovému lyžování, bychom se nicméně měli při péči o své lyže držet jistých pravidel. Kdo totiž lépe namazal, předjede ostatní: potřebuje k tomu naneseným správným voskem minimalizovat tření skluznice na sněhu a pak voskovat tak, aby se mohl dobře odrážet ze zatížené lyže.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (11): samožitný kváskový z domácí pekárny


Je těžké začít nový rok něčím posvátnějším a přitom všednějším než je chleba. Stůl na němž by chyběl si moc neumíme představit. A protože nářek nad tím, co pod stejným názvem kupujeme ve velkoprodejnách sílí (týká se kvality i ceny), roste též počet samorostlých pekařů. Protože dobrý chleba závisí na použití dobrého chlebového základu, vzniklo dokonce jakési internetové Bratrstvo kvásku (mapka je TADY ). Směnou jako v prvobytně pospolné společnosti nebo jen tak si můžete kvásek, s nímž už někteří pekaři bojící se ztráty zákazníků dělají drahoty, zde opatřit.

Continue reading

Slunovrat zase oddálil konec světa


Když se bohové koupou, napadají je divné věci: hromovládný Perun se se svým protějškem, podsvětním Velesem, otírali svazky slámy. Byl to Perun, jehož napadlo vdechnout povříslu život a z božského potu a slámy stvořit člověka. Jeho osud mezi sebou oba čelní bohové slovanského pantheonu rozdělili v životě i po smrti: duše zesnulého měla jít do nebe k Perunovi a ostatky získal Veles – pán Nicoty. (Podle jiné verze ale prvního člověka Perun uhnětl z hlíny a Veles do tohoto lidského prototypu udělal tři díry a tak lidem nadělil hlad, vyměšování a schopnost plození.)

Continue reading

Hurá na sníh čili hrabla a frézy

Z čeho jsou sportující veřejnost a děti radostí bez sebe nad míru netěší řidiče, majitele domů ani chodce, a už vůbec ne silničáře, kteří jsou každoročně znovu a znovu překvapeni tím, že v zimě sněží. Ne z lásky k pohybu, ale z nezbytí se chápeme košťat, škrabek a lopat. Na větší plochy nastupuje motorová technika. A využití sněžné frézy se může vyplatit i tam, kde jsme byli zvyklí na otrockou dřinu s hrablem.

Continue reading

Babské rady (1) – na fleky a špínu

O tom, že předsváteční čas, ať už se jedná o Vánoce či Velikonoce, provází zvýšená uklízecí aktivita, ví každý. Někde to kromě hysterie přerůstající v agresivitu vůči okolí vede i k patologickým stavům, kdy postižený(-ná) opakovaně z nábytku utírá prach, který tam není…, a tak podobně. Stejně ovšem podle všeho před svátky blbly babičky a babičky babiček, jenom k úklidu používaly méně rafinovaných prostředků. Osvěžme si některé jejich rady.

Continue reading

Jak nabrousit řezbářská dláta

 

Řezbářství je soustředěná, krásná a voňavá práce. A je jedno, zda jde o dekor nábytku, volný ornament a nebo třeba postavičku z vánočního Betlému. V půli Adventu asi s takovým svátečním předsevzetím nezačnete – vždyť tradiční betlemáři pracovali na nových ovečkách a daráčcích ve volných chvílích po celý rok. Ale je čas zkontrolovat, jak na tom náš Betlém je a detaily opravit. K tomu budeme potřebovat ostrá dláta.

Continue reading

Zafilcovaný mobil a desky na dopisní papír

Možností a způsobů spojení s okolním světem je dnes spousta a svou vazbu s ním můžeme realizovat hlasem i písmem. Když diskuse často se překřikujících politiků připomínají dialog hluchých, neberme si z nich příklad. Nebuďme pupky světa – ostatně oni také nejsou. V rovině občanské a především pak osobní zkusme občas číst a poslouchat, co nám vlastně sděluje ten druhý.

Continue reading

Doznání: zadržovali jsme Ježíškovi poštu

Podle ustálených zvyklostí od dob, kdy si naši potomkové osvojili alespoň zlomkovou znalost písma, připravovali v předvánočním čase podání, adresovaná Ježíškovi a obsahující výčet přání a seznam předpokládaných (a jen málokdy uskutečněných) plnění z jejich strany. Tento dopis byl podán na poštovním úřadě “mezi okny”, protože tam si ho měl vyzvednout Mikuláš výměnou za něco buráků, ovoce a též pár základních sladkých kamínků budoucí možné obezity a rozvoje zubního kazu.

Continue reading

Perníčky svatého Mikuláše

Než za dětmi přijde na nebevzatý fousatý biskup z Myry (dnes rozvaliny u tureckého městečka Demre) aby jim v doprovodu andělů a pekelné holoty nadělil ovoce a cukrátka, měli bychom se na něj připravit. Pro děti je předzvěstí očekávaných Vánoc. Z tulipánové země kde Mikuláše hodně slaví – je například patronem Amsterodamu – jsme si vypůjčili holandský recept na pečivo zvané pepernoten. Tvary má tak divné, že pod našim dohledem je klidně mohou dělat děti. Zabaví je to určitě tak, že ani nevzdechneme, když po malých pomocnících budeme muset uklízet (a to nejspíš budeme).

Continue reading

Slovanská strašidla na počátku Adventu a péřové náušnice

Šero a stíny vkrádající se do oken už v časném odpoledni otevírají čas Adventu. Honíme se po krámech a sloužíme bohům obchodu – pokud ovšem máme za co. Naši prapředci dělali pořádky v hospodářství, mužští opravovali nářadí a uklízeli v sadu. Ženské měly plné ruce práce v domě a po večerech draly peří už dávno snědených svatomartinských hus. Děti sedávaly pod stolem a tetelily se strachem protože do temných koutů nalezla strašidla a další se dozajista honila za temnými okny.

Continue reading

Vchodové dveře jsou základ hezkého domu


dnešní době zdražujících se energií je čím dál tím více kladen důraz na úsporu peněz. Vzhledem ke geografické poloze České republiky je třeba počítat s tím, že každý rok každá domácnost vydá nemalou částku na vytápění domů a bytů. Samozřejmě, že existují způsoby, jak tyto náklady regulovat a tím základním stavebním kamenem jsou kvalitní vchodové dveře. Těch lze na trhu objevit neuvěřitelné množství typů. Není proto úplně od věci podívat se na nejnovější trendy v oblasti vchodových dveří.

Continue reading

Nachlazení, chřipka, skarabeus a Číňani

Rýma z nachlazení trápila už pravěké Egypťany. Svědčí o tom údaje v nejstarším lékařském spise, jaký známe. Ebersův papyrus je přes dvacet metrů dlouhý, a píše se v něm o vnitřním lékařství, chirurgii, těhotenství, zubařině, léčivých jílech, bylinkách, amuletech i magických formulích zaklínačů. I o tom, co dnes nazýváme nachlazením. Protože některé části papyru jsou opisem lékařských prací vzniklých před rokem 3400 před našim letopočtem, je to rozhodně nejstarší písemný doklad lékařských snah, který známe. Na sedm set léků přináší osm set receptů. Ovšem ne všechno na papyru umíme správně přečíst – některé hieroglyfy jsou zřejmě názvy předpisů a léčebných postupů o nichž dnes už nic, ale vůbec nic nevíme.

Continue reading