Masopustní kynuté zelňáky

Ačkoliv začátek rozverného masopustního období nebývá přesně vymezen, všechno neúprosně směřuje k posledním šesti dnům počínajícím koblihovým čtvrtkem.  Ale ostatky (jak se jim někde také říká) nejsou jen svátky „velkého žrádla“. Patřily sem také tancovačky a průvody s celkem ustáleným programem a maskami. V mikroregionu Hlinsko na Vysočině, kde nebyla kontinuita masopustní tradice nikdy zcela přerušena, se masopustní průvody zasloužily roku 2010 o zápis do seznamu světového kulturního dědictví – nehmotných památek UNESCO.

(2013 – aktualizováno) *** Vesničané se vlastně svým způsobem opičili po karnevalových slavnostech, které pořádali ve městech a na svých sídlech měšťané a šlechta. A celá tahle příprava na křesťanský velký půst měla zřejmě kořeny – jak už to bývá, v pohanském očekávání konce zimy a začátku hospodářského roku.

Nejen Benátky

Nejznámější je nesporně bláznivý karneval v roztancovaném brazilském Riu. Z těch tradičních pak v Evropě především karneval v Benátkách. Záznam o první maškarádě je zde již z roku 1268. Podle mravokárců bujaré veselí a převleky byly benátským velmožům často prostředkem jak se dostat jeptiškám pod kutnu a tak Benátky řídící Rada deseti rozhodla: chlapa, kterého biřici chytili v masce mimo karnevalové období, čekala pokuta, vězení a okovy u vesel na galérách, ženské pak pranýř a veřejné bičování cestou od svatého Marka do čtvrti Rialto. U našich západních sousedů bylo asi nejznámějším masopustním balábile Růžové pondělí slavené v Kolíně nad Rýnem od roku 1736 – s průvodem masek od roku 1823. Dnes se na svůj vlastní Rosenmontag ovšem těší všude v Německu.

Pražské „loučení s masem“

Proč ale šilhat do ciziny, vždyť pražský karneval býval pojem. První zmínky o něm máme z poloviny třináctého století, ovšem vrcholu proslulosti dosáhl na přelomu renesance a manýrismu za panování podivínského Rudolfa Habsburka, který královskou Prahu učinil i hlavním městem Římského císařství. Dnes se snaží tyto historické výpravné alegorické slavnosti vzkřísit jako turistickou atrakci spoustou akcí ne pro všechny a za nepříliš lidové ceny. Ovšem do masopustních průvodů městských částí jež mají spíš charakter vesnických oslav se může zapojit každý, což je rozhodně lepší, než na ten blázinec jen koukat v televizi.

Proč vlastně zelňáky

Ovšem masopust je hlavně oslavou jídla. Kdyby se do těsta na pečivo, které si dnes připravíme, nedaly některé dobré věci, vzniklo by to jídlo veskrze postní, k němuž se hodí pít vodu. Se škvarky, sádlem nebo vyškvařenou slaninou je to ovšem mimořádně chutná věcička k pivu nebo vínu. A vůbec, nikdo není nucen jíst zelňáky jenom o masopustu, jakož ani koblihy (o tom, jak na ně a na jitrnice, píšeme ZDE) smažit jen o Tlustém čtvrtku. Zelňáky se dělají nekynuté, pečené i smažené, ale my jsme si je nejvíc oblíbili jako kynuté pečivo. A víme jak je udělat, aby byly výborné i na zítří třeba s máslem. Nechte se přesvědčit!

Co budete potřebovat

Potřebovat budete půl kila hladké mouky a půl kila kyselého zelí. Tradičně nejlepší je domácí ze sudu, ale většina pytlíkových balení kysaného zelí má velmi solidní úroveň (může se ovšem stát, že vám někdy připadne příliš kyselé a to je pak třeba řádně je propláchnout). Můžete přidat padesát gramů sádla a padesát gramů škvarků (jak je dobře udělat píšeme ZDE) nebo odpovídající množství špeku, který nakrájíte na kostky, vyškvaříte a přidáte do těsta. Dále necelou sklenici mléka a jedno vajíčko, sůl, pepř a kmín. Koření dejte jaké máte rádi, ale kyselé zelí a kmín jsou si prostě zaslíbeni. Pokud zkusíte náš recept, potřebovat budete ještě půl kostky droždí (nebo pytlík sušeného), uvařený brambor, stroužek česneku, dvě lžíce oleje a trochu máku.

Krok za krokem

K výrobě těsta můžete použít domácí pekárnu. Nalijte do ní mléko, přidejte vajíčko a zelí. Máme trik jak pytlíkové zelí nejlépe vyždímat: prostě sáčku odstřihneme růžek, odlijeme lák a můžeme ždímat, nakonec pytlík prostě rozstřihneme, zelí vyklopíme na prkénko a nadrobno nakrájíme. Přidejte ho do pekárny, pak sádlo a škvarky, rozstrouhaný uvařený brambor, mouku, droždí a sůl. Spusťte program na kynuté těsto, jeho hrouda by měla být pevná jako na domácí chleba. Když je těsto hotové, vyválíte z něj plát asi palec silný, vykrájíte tvary, přenesete na plech, ozdobíte mákem a necháte ještě alespoň dvacet minut kynout. V troubě vyhřáté na sto osmdesát pečte do růžova. A na co jste si připravili česnek? My ho dobře utřený rozmícháme v oleji a touto směsí zelňáky potřeme jednou během pečení a pak znovu hned jak pečivo vytáhneme z trouby. Vychladnout je necháme na mřížce, ale zelňáky se dají jíst teplé, studené nazítří třeba namazané máslem.

Totéž na litý způsob

Těsto (ale tentokrát bez vařené erteple) lze umíchat řidší, asi jako na bramborák a nalít ho do vymazaného pekáče, na pečicí papír a nebo na silikon na hlubším plechu. Ten a nebo vymaštěné dno pekáče vysypeme mákem, nalijeme těsto, necháme kynout asi půl hodiny a pak upečeme. Plát nakrájíme po vychladnutí. Je to rychlá pomoc třeba v případě nečekaného přepadení známými, a je to dobré. Ale až tak báječně jako naše masopustní zelňáky shora popsané to nechutná…