Jen tak o MDŽ čili Chleba a růže

Svůj svátek slavily již provdané antické Řekyně a to v říjnu krátce před setím ozimů. Podobný římský svátek – Matronalie – se odehrával počátkem jara. Jednalo se vlastně o oslavu Junony Luciny spojený s květinovými oběťmi pro dobro rodinného krbu a zdárné porody, ostatně básně ke cti této události psal i Ovidius. My máme Mezinárodní den žen, ale víte jak se slovo žena napíše opravdu mezinárodně? Osvěžte si pro jistotu paměť: německy je to Frau a anglicky woman, francouzsky femme a italsky donna. Finsky nainen, polsky kobieta, maďarsky , španělsky mujer, holandsky vrouw a dánsky? To byste nejspíš neuhodli – kvinde!

(2012) *** Kdo by si myslel, že u kolébky MDŽ byly bojovné feministky mlátící kolem sebe černým deštníkem, by se ošklivě pletl: jeho sudičky měly za uchem rudý karafiát, protože tento svátek byl do značné míry výrazem vzpoury proti neutěšenému stavu ženských práv. Ty chuděry dřely za drobné v nejtěžších provozech od nevidím do nevidím se zcela nicotnou nadějí na změnu. A tak se jako první v polovině devatenáctého století spojily k svému svátku francouzské pradleny. V březnu roku 1857 stávkovaly za zlepšení pracovních podmínek ženy v amerických textilkách. Newyorkské švadleny se ozvaly v roce 1908 patnáctitisícovým hlasem, což už bylo určitě slyšet a heslo jejich průvodu se určitě dobře pamatovalo. Znělo totiž opravdu žensky a poeticky – „Chleba a růže“ – přičemž chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže důstojnější život.

S nadějí, že bude líp

Poměry jejich práce byly děsné: například v březnu 1911 v manhattanské továrně na košile Triangl vypukl požár. Dílny byly umístěny ve vyšších patrech a dveře, prý kvůli možným krádežím, na dva západy zamčené. Výsledkem bylo bezmála sto padesát obětí, vesměs žen a děvčat. Podle svědků se ty, jež se pokusily spasit skokem z věžáku do prázdnoty, držely za ruce… V hnutí, jehož se tento den stal symbolem, se ženy snažily nejen o spravedlivé odměňování, ale mimo jiné i o přiznání volebního práva a zákaz práce svých dětí.

Už víc než sto let

První mezinárodní ženská konference v Kodani v roce 1910 se usnesla na tom, že ženský svátek by měl být slaven mezinárodně, nicméně z počátku neměl pevné datum. Často to ale bylo v březnu a to vůbec není špatné, protože podvědomě v mnohé mysli jaro a žena jedno jsou. První MDŽ se slavilo v Rakousko-Uhersku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. A samozřejmě v Americe, o rok později přibyly Holandsko a carské Rusko. O současném datu se rozhodlo roku 1917 v Petrohradě. Roku 1975 zařadila tento den do svého kalendáře i Organizace spojených národů.

Svátek matek jako konkurenční projekt?

Spíš ne, protože zatímco každá matka je zároveň žena, ne každá žena je matka. Proto bylo docela hloupé pokusit se MDŽ po sametovém převratu nahradit Dnem matek, s poukazem na to, jak byl svátek, v jehož předvečer generální soudruh přijímal vybrané soudružky na Hradě a rozdával karafiáty a vyznamenání, zpolitizován. Květnový Den matek (vznikl roku 1914 v USA) se totiž politické manipulaci také nevyhnul, například když byl německými národními socialisty uznán za významný svátek arijských žen – těch výkonných strojů na rození vojáků pro Nový tisíciletý světový pořádek. Když ale oba významné dny zbavíme ideologických blafů, jimiž se znepřátelené strany (zastoupené ovšem bezmála výlučně muži) přebíjejí jako cinknutými trumfy v mariáši, vyjde nám, že kytky si ženy určitě zaslouží – a to nejen v březnu a nejen v květnu.

Tenhle punč platím já

Naším hobby je i vaření, tak proč si na svátek žen nedat do nosu? Kultivovaně a hlavně spolu. Nejdřív si můžete zkusit srdíčkový dort (ZDE) – původně sice valentýnského určení, ale  proto, že jeho výrobu zvládnou při troše trpělivosti dokonce pánové jinak schopní připálit i vodu na čaj. Navrch přidáváme recept na až moc pitný punč o divném složení.

Budeme potřebovat dvě desetistupňová světlá piva, deci rumu, půl litru vody, necelý šálek třtinového cukru, citron, menší lusk vanilky (nebo vanilkový cukr), tři hřebíčky, půl lžičky mleté skořice a nastrouhaný muškátový oříšek (ne květ). Na mírném ohni svaříme za stálého míchání ve vodě všechno koření a citronovou kůru. Pak dolijeme pivo a rumového prcka, prohřejeme (ale již nevaříme), a podáváme horké s plátky citronu. Podle nás bomba. A co na to vy?