Dýňománie: opilá dýně, řezy a dýňový dort

Starší generace kroutí hlavou, protože v našich zeměpisných šířkách se dýněmi nanejvýš krmila prasata. Dnes je všechno jinak. Na trhu se objevují již v létě a k mání jsou prakticky celoročně. Největší slávě se těší na podzim. To nám při dlabání dýní z nichž připravujeme strašidelné halloweenské lucerny zůstává spousta dřeně, kterou využijeme v kuchyni. Dýně obsahuje, jako ostatně všechny tykve, spoustu užitečných látek a protože ji lze i překvapivě chutně zpracovat na mnoho způsobů – nechť jsou tedy následující tipy našim příspěvkem k racionálnímu využití dýňové dužiny.

(2012) *** K populárním strašidelným dušičkovým dýním nás oklikou přes tuřín prý přivedl žíznivý Ir Jéňa (v originále Jack-o’-lantern) handrkující se o svou duši s ďáblem. O tom, jak spor ožrala versus ne moc chytrý pekelník dopadl, jsme psali ZDE. Rozklíčování poněkud nejasného poslání příběhu coby pohádky na dobrou noc už necháváme na vás. Může se hodit, až děti budou otravovat nekonečnými otázkami na původ a smysl blikajících dýní, převleků a mumrajů. Příběh děti nejspíš zaujme stejně, jako nás dýňový kompot, který jim ale raději nedáme.

Jéňovi by chutnal

Ačkoliv z charakteristických kulatých plodů se po vykvašení dá pálit i dýňovice, my vyrobíme dobrý (samozřejmě za předpokladu věrohodného původu použitého rumu) kompot. Svou povahou je dýně mdlá, ale velmi dobře přijímá dodané chutě. Podle hrnečkové metody (o tom, jak se obejít bez váhy, jsme psali ZDE) použijeme tři hrnky dužiny dýně nakrájené na kostky. Možná se nám podaří vydloubnout z temene budoucí strašidelné lucerny kus, který úhledně nakrájíme. Na kostky nalijeme rum (originální recept zrazuje karibský původ tím, že doporučuje rum bílý a cukr třtinový) nebo náš tuzemák, a to v množství půl litru. Čtyřiadvacet hodin necháme být. Pak svaříme litr vody se čtyřmi lžičkami cukru. Přidáme lžičku vyškrábané dužiny z vanilkového lusku (nebo prostě rovnou dáme vanilkový cukr), vmícháme odcezené dýňové kostky a velmi pomalu vaříme, dokud dýně nezprůsvitní. Trvá to asi hodinu. Čas si můžeme ukrátit tím, že popíjíme grog z rumu, v němž byly kostky naloženy – pokud ovšem nějaký zbyl.

Děti ocení spíš dýňové řezy

Nabídka recepisů z dýní je přepestrá. Neskončíme na velejemné dýňové polévce (ZDE), ani na pumpkin pie – legendárním americkém dýňovém koláči (ZDE). Z nastrouhané dýně můžeme smažit dýňáky naslano po způsobu klasických bramboráků, Poláci z ní pálí dýňovici, my si dáme řezy. K cíli budeme opět postupovat hrníčkovou metodou. Dýně nastrouháme nahrubo dva hrnky. Tři vejce utřeme s šálkem cukru do pěny. Pak přidáme šálek oleje, tři šálky polohrubé mouky (nebo hladkou pšeničnou a žitnou mouku v poměru 1:2), vanilkový cukr, tři lžičky mleté skořice a lžičku prášku do pečiva. Teď přišel čas na nastrouhanou dýni a hrst hrubě nasekaných vlašských ořechů či oloupaných a přepůlených mandlí. Pokud byla dýně moc suchá, zředíme mlékem. Všechno dobře zamícháme a nalijeme na vymazaný a vysypaný plech. Pečeme kousek pod dvě stě stupňů – to záleží na troubě – asi padesát minut, po vychladnutí nakrájíme a ozdobíme. Nadýchanější varianta vznikne pokud cukr utřeme  jen se žloutkay a z bílku ušleháme sníh, který do těsta nakonec zamícháme. A rychlá varianta spočívá v tom, že popsané těsto svěříme k umíchání domácí pekárně.

A ještě jednoduchý dort – dýně na piškotu

Čtyři sta gramů dýně nakrájíme na kostky a uvaříme do měkka. Scedíme. Přidáme váhově stejný díl nastrouhané mrkve, šálek cukru, osminku tuku (nejlépe másla), osm deci mléka, a vaříme (a občas zamícháme) tak dlouho, až se mléko z poloviny odpaří. Ve dvou deci mléka si dobře rozmícháme dva vanilkové pudinky, vlijeme do masy, přisypeme hrst rozinek a po svaření nalijeme na piškotový korpus. Kdo chce, ještě před ztuhnutím dýňový dort posype hořkou čokoládou. Tohle také není rozhodně špatné, bůh ví proč se jen tak pohrdavě říká – taková blbá dýně!




Leave a Reply

Your email address will not be published.

Ochrana proti spamovým robotům