Co bylo dřív: vejce nebo slepice? Hlavolam, s nímž si o Velikonocích hlavu lámat nebudeme. Ale pravda je, že od nepaměti je vejce symbolem života i vesmíru: ač to zní divně, podle etnologů skořápka značí Zemi, žloutek Slunce a bílek Měsíc. Magický účinek vajec umocňovaly barvy – zelená, červená a žlutá, což jsou odedávna barvy života. Když se s křesťanstvím začala velikonoční vejce vařit ve svěcené vodě, do níž zřejmě kapal vosk z kostelních svící, narodily se kraslice. Takže – pěkně prosím – dejte vejce malovaný!
(2011) *** K nejstarším technikám malování vajec patří vosková batika, tedy vytváření vzoru na zakrytých plochách povrchu skořápky. Patří však k pracnějším. Na stejném principu, ale jednodušší je „trávová batika“, při níž vzor vzniká negativním otiskem jarních rostlin a výhonků.
Když vejce maluje příroda
Nejpřekvapivější a zároveň nejdokonalejší vzory z nichž každý je neopakovatelným originálem nabízí jarní příroda. Materiál nasbíráme na procházce, a i když Velikonoce připadnou na hodně časný termín, vždycky něco najdeme, stačí jen vytáhnout paty. Spoustu legrace si při takovém sběru mohou užít i děti. Hledáme mladé výhonky a lístky bylin a nezapomínáme, že vejce je na nějaké složité výtvarné kreace v podstatě dost malé. Pokud chceme použít kopřivu, takhle 
mladá ani moc nepálí. Obecně lepší jsou rostlinky ploché, které ke skořápce dobře přilnou.
„Trávy“
Nasbírané „trávy“ použijeme hned a nebo je dáme na talíř a zalijeme studenou vodou, protože mokré nám k vaječné skořápce lépe přilnou. Na jedno vejce není zpravidla dobré použít různé druhy rostlin, na tak malém a ještě navíc oblém prostoru to většinou působí násilně, ale ať každý dělá, jak se mu líbí. Kompozici k vejci přivážeme například gázou. Nám se ale nejvíc osvědčily staré punčochy, které krásně pruží a zároveň je skrz ně dobře vidět, takže špičkou jehly či nože lze celkem snadno provést případnou korekturu rozložení rostliny na skořápce. Na motiv přitiskneme punčochu a na obou koncích tuto „košilku“ zavážeme režnou nití. Jsme opatrní, aby nám obsah vajec neskončil v klíně. Připravená vejce pak v roztoku barev (my hlavně v nedocenitelných cibulových slupkách) uvaříme. Samozřejmě můžeme barvit i vajíčka již uvařená, ale přírodní barvy se vesměs dobře za studena nechytí.
Vaření vajec
Než se příště pustíme do opravdového malování kraslic, povíme si něco o tom, jak vejce vařit. Ne že by to byla nějaká věda, ale vyplatí se poslechnout zkušenosti, protože když třeba vajíčko zbytečně praskne, je to k vzteku a Velikonoce by přitom měly být svátky radosti. Nejintenzivnější barvy získáme, pokud budeme vejce vařit přímo s tím, v čem je barvíme. Nikdy je ovšem nezačínáme vařit rovnou po vyjmutí z lednice. Necháme je venku trochu odpočinout a pak stejně omyjeme horkou vodou. Vejce se tak nahřejí, což skořápku ochrání před prasknutím vlivem pnutí při změně teploty. Takto připravená je můžeme vložit rovnou do horké vody se zdrojem barviva a několika lžícemi octa, který barvu stabilizuje. Pojistkou proti prasknutí skořápky je i špetka soli ve vodě. Asi nás nenapadne házet do hrnku vejce z výšky, i když by to jistě hezky žbluňklo, ale při jejich vkládání do vody si pomůžeme lžící. Je lepší, když jsme na dno varné nádoby dali talířek, otočený dnem vzhůru, aby vejce neležela rovnou na horkém dně.
Jak dlouho?
Babičkovský recept na vejce na měkko bylo předříkání dvou Otčenášů od počátku varu, velikonoční vajíčka samozřejmě vaříme déle, na mírném ohni při odkryté pokličce nejlépe deset až dvacet minut. Přitom je občas lžící posuneme tak, aby dostala rovnoměrnou barvu a nevznikly na nich fleky. Zda je vejce uvařené nebo syrové poznáme snadno: položíme ho na stůl a roztočíme jako dětského vlčka. Syrové se netočí… Má-li být barva výrazná, necháme vejce ve vodě vychladnout – ovšem hrozí, že později může nastat nesnáz s jejich loupáním. Po vyjmutí z vody ta batikovaná zbavíme „košilky“ a listů rostlin použitých k jejich zdobení. Necháme je oschnout. Pak je dobré vyleštit vajíčka ubrouskem, na který jsme kápli olej, ale my raději používáme kůžičku od špeku, takže vajíčka pak krásně voní.