Co s houbami, které zbyly

 

Nebudou to zřejmě žádné úžasné exempláře, těmi jsme se už vytahovali v práci i v hospodě a jejich fotkami otravovali na sociálních sítích kdekoho. Pak jsme snědli, co jsme mohli, něco usušili, naložili a vykvasili na východní způsob. Z tuhých hub jako je třeba lošák, krásnoporka nebo choroš oříš můžeme udělat houbový prášek. Houby na tenko nakrájíme a dobře usušíme. Sušené je umeleme, nebo utlučeme v hmoždíři. Pokud jsme si pro výraznější aroma nasušili i mladý pestřec, trochu ho na prášek utřeme a s ním i černý pepř, nové koření a sušenou celerovou nať a to zamícháme k rozdrceným houbám.

(2012) *** Velmi dobrým houbovým práškem jenž nám vznikne můžeme ochucovat polévky a omáčky. Radno ho bude ale přechovávat v dobře uzavíratelné sklenici, protože drť velmi ochotně přijímá z ovzduší vlhkost a prášek by se zkazil.

Houbový výtažek

Některé způsoby konzervace, hlavně sušení a nakládání do soli jsme probrali ZDE, a obnovili jsme i zapomenuté umění mléčného kvašení hub (ZDE). Jiná možnost efektivního zpracování zbývajících hub je příprava tekutého houbového extraktu. My ho sterilujeme v lahvích od kečupu, které lze po otevření snadno skladovat v ledničce. A jak na to? Rozhodně se nerozhodneme pro jednodruhový výtažek, který by byl chuťově buď fádní, nebo naopak až příliš intenzivní. Nejlepší je směs různých hub – ostatně jako na klasickou míchanici. Zásada je ovšem jak u prášku, tak u výtažku ta, že používáme pouze zdravé houby a to je pravidlo nepřekročitelné.

Hrnečku vař!

Mohou to být houby přerostlé a nebo s větším obsahem vody či naopak odříznuté nohy – třeba bedel, jejíchž klobouky jsme obalili jako řízky. Houby nakrájíme hodně nadrobno. Začneme je dusit se solí a šťávu, která se uvolní, lžící odebíráme do hrníčku. Po vydušení houby podlijeme, přidáme nové koření s trochou hřebíčku (dva tři) a řádně pomalu povaříme. Trochu to trvá. Následuje poměrně otravná etapa: měkké houby totiž musíme prolisovat přes síto. To, co nám vyjde, zředíme vydušenou šťávou, vrátíme do hrnce a prudce za stálého míchání zredukujeme na jakousi houbovou kaši.

Jak trvanlivost pojistit

Je dobré, když si lahve pro houbový výtažek bezprostředně před naplněním vypaříme – horkou kaši pak trychtýřem vpravíme do horkých lahví a zavíčkujeme. Vše dáme sterilizovat nejméně na půl hodiny. Hotovo? Omyl. Doporučujeme láhev po osmačtyřiceti hodinách sterilizovat opět alespoň třicet minut: ač rozšmelcované na kaši a nasolené jako starý námořník (pozor, my to se solí trochu přehnali) jsou to pořád ke zkažení dost náchylné houby. Péče se vyplatí. A v zimě nebudete muset jít otravovat Měsíčky u ohně jako ta holčina, co šla v lednu na jahody.

Text a foto NH